Odpoledne jsem byl nucen z proti-rozvodových důvodů navštívit se ženou jeden supermarket, kdy byly nějaké slevy. Jako pracující důchodci, zásadně po celoživotní poctivé práci nakupujeme pouze při slevách v supermarketech, a také v bazarech a vetešnictvích.
Dnes mne na přechodu pro chodce málem porazil nějaký fanatický idiot s autem vyzdobeným státními vlaječkami v každém okně. Zřejmě se pomátl a zešílel vlivem nějaké strašlivé události, o které nemám vůbec žádné ponětí. Stala se z něj krvelačná bestie.
Lidé byli šťastní, dokud k nim někdo nepřišel s ušlechtilými ideály. Pak se začali stydět, že jsou nazí.
Pokud například okradete chudé občany o miliardy, všechno je pořádku. Zkuste si však šlohnout něco občanovi bohatému. Pěkně by vám všichni vyprášili kožich.
Vůl, když zjistí, že svině jsou svině, tak ze sebe udělá ještě většího vola.
Tuhle mi někdo na ulici nabízel k prodeji nějaké zboží. Strašně jsem se rozčílil: „Co si to, občane, vůbec dovolujete! Kolik mi zaplatíte za to, když si koupím ten váš krám? Pokud na tom nevydělám, nemám o něj zájem!“
Nedávno mi málem pořádně vyprášili kožich. Takříkajíc, vynesli mne v zubech z jedné schůze žen. Musel jsem vzít nohy na ramena. Málem mne zabili, prý za urážku žen. No, posuďte sami.
Od té doby, co fašismus přejmenovali na demokracii a genocidu na svobodu, nastal ten správný pořádek.
Měli bychom si zamést před vlastním prahem, vyhrnout si rukávy, nelitovat sebe ani druhé, a pustit se s vší vervou do definitivní devastace země, ve které jako občané žijeme. Stejně již dávno není naše.
Počítání je závažnou duševní chorobou, která se projevuje i organicky, a to řadou psychosomatických disfunkcí, které u zdravých jedinců nenacházíme.