Vládní tanec (furiant) kolem nečerpaných evropských fondů končí jako všechno v téhle zemi. Do ztracena. Skutečnost, že země nečerpá stovky miliard, se zaplácne nějakou jinou blbostí, nějak se to zamluví a příští týden již noviny píší o něčem jiném.
Evropské fondy nečerpáme první rok. Běží šestý rok sedmiletého finančního rámce. Češi jsou stále na počátku. V čerpání fondů poslední, o místo se dělí se dvěma dalšími průšviháři.
Pimprlákovi k princezničce pomůže navíc nikoli vlastní přičinění, ale vysloužilá Popelka, dnes malostranská čarodějnice. Jaký to hloupý vzor pro demokratickou mládež! Že se nemusí učit, tvrdě pracovat? Že snad na draka stačí pár populistických hesel? Že se má spoléhat na čarodějnice?
…Evropská unie dluhy nemá a její rozpočet každoročně končí přebytkem. Evropský rozpočet je v porovnání s americkým federálním rozpočtem titěrný. Představuje kolem procenta hrubého domácího důchodu Unie. Přes devadesát procent objemu rozpočtu se podle daného klíče dává k utracení členským zemím.
Příběh mosteckého uhlí je jenom „standardním“ příběhem české privatizace. Za to, že z něj čiší náznaky toho, jak to skutečně bylo, vděčíme neznámým švýcarským policajtům. My jsme v tom příběhu nikdy moc nerozpletli. Nerozpletli jsme nic ani v desítkách či stovkách podobných případů.
Silvio Berlusconi definitivně končí. Přijde mi neskutečné, že se to skutečně stalo. Čekal jsem léta, ale teď je to snad pravda.
Současná Evropská unie je kočkopes. Má významné společné prvky a naproti tomu silná národní specifika.
Materiál připravující další rozpočtové škrty se připravuje v úzkém okruhu poradců premiéra Nečase, který je hrubě nespokojen s rozhazovačným ministrem Kalouskem.
Nečas s Kalouskem tu spektakulárně funí, makají a ani nos si kvůli tomu utřít nemůžou. Bylo by to obdivuhodné, kdybychom nevěděli, že tihle naši ekonomičtí giganti neřeší než problémy, které si sami navařili.