Rusové, a zvláště pak ti označováni jako atlantističtí integracionisté, by dnes měli zaměřit svou pozornost na to, jak divokým nepřátelstvím, hraničícím až se šílenstvím, bouří dnes při hodnocení schůzky Trump-Putin celá americká mediální i intelektuální scéna.
Člověk se možná dokáže vžít do kůže vojensko-bezpečnostního komplexu, když ochraňuje svou moc a zisky, dokáže snad pochopit i motivy nenávistné politiky Demokratické strany vůči „Trumpovým odrbancům“, ale spoluvinu médií na monstrózní lži, která vytvořila „Russiagate“ a zdémonizovala Trumpa coby zrádce Ameriky za to, že namísto nebezpečného a nezodpovědného napětí hledá porozumění mezi dvěma nukleárními mocnostmi, pochopit nelze.
Comey a značný počet dalších politiků obviňují dnes Trumpa ze zrady, zatímco se sami zrady dopouštějí.
Čím to, že se Západ staví tak záporně k míru?
…„temné štěrbiny ruského skandálu sahají hluboko, tak hluboko, že by bylo riskantní nezvážit možnost, že schůzka Trump-Putin nebude ani tak jednáním hlav dvou států, ale spíše setkáním vysokého ruského zpravodajce se svým utajeným agentem.“
Pchjongjang vyjádřil svou lítost nad postojem, který na probíhajícím jednání mezi delegací USA a Severní Koreje zaujal americký ministr zahraničí Mike Pompeo, a obvinil Washington z toho, že mu jde mu výhradně jen o jednostranné a vynucené nukleární odzbrojení Severní Koreje.
Ten strach cítíte i z úvodníků, které Stát ve státě předal svým dvěma nejhlasitějším megafonům, kterými jsou deníky Washington Post (WP) a New York Times (NYT). Oba vyjadřují naprosto stejná stanoviska, používají dokonce i stejné fráze a svorně též opakují stejné a už dávno vyvrácené lži o Rusku. Ovšem s takovým humbukem, jako by přinášely nevyvratitelná fakta.
Schůzka Putina s Trumpem, které se tzv. hluboký stát (vojensko-bezpečnostní komplex, neokonzervativci a zpravodajské služby) snažil zabránit vymyšlenou aférou Russiagate a jejím následným protahovaným vyšetřováním, byla konečně sjednána. A to nikým menším, než právě neokonzervativním operativcem tohoto hlubokého státu a Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem.
Soudě podle prohlášení, pronesených vůdci zemí G7 na jejich posledním srazu, ani uvalení amerických sankcí na Evropu a americký nezájem o evropské potřeby, ani odmítavý americký postoj brát jakýkoli ohled – s výjimkou Izraele – na prospěch svých partnerů, nedokázaly přimět Evropany k tomu, aby se v reakci na toto demonstrativní americké otočení k nim zády přiklonili k Rusku.
Assangeovi australští přátelé připravují na 17. června shromáždění na jeho podporu. Lidé na celém světě by měli vystoupit na obranu muže, který usiloval jen o to, aby lidem byly namísto elitou kontrolovaných vysvětlení poskytovány pravdivé informace.