Přemnožené lidstvo se velmi rychle stává zbytečným. Jeho životodárná síla se z něj velice rychle vytrácí, a zdlouhavý zánik lidstva v naprosté duševní omezenosti globální digitální totality se jeví jako nepraktická zdlouhavá patálie.
Všichni trpí neuspokojenými potřebami. Obézní občané zmírají hlady. Kuřáci, alkoholici a narkomani strádají nedostatkem kouře, alkoholu a drog. Děti a mládež se utápí v depresivních pocitech méněcennosti pocházející z nevlastnění vysokého kapesného, nejnovějších mobilů a značkových hadrů. Obézní tatínkové nemohou žít bez aut a maminky bez nakupování, seriálů a pomluv.
Nevěřili byste, jak mají ty jedovaté pijavice a čarodějnice, co si pochutnávají na libovém dětském masíčku, propracovanou metodiku, pomocí které systematicky zpracovávají dětskou pozornost, vědomí, mysl, paměť i tělo.
Tzv. nepřizpůsobiví občané, na které my poctiví, slušní a poslušní občané tak často rádi nadáváme, neuvědoměle potvrzují neohebné železné pravidlo, že peklo, než aby někoho pustilo, tak jej bude raději živit.
Ti imigranti přece chtějí jenom peníze, jídlo, bydlení, ženy, auta, mobily a zábavu jako každý jiný. A jako někteří z nás, někteří z nich chtějí dokonce i nějakou námezdní práci. Jsme přece sami sebou vyhlášení demokraté, tak jim tyto lidské potřeby nemůžeme nijak zazlívat a vyčítat.
Je jistě dobré a správné vnášet do oblasti rozumových systému zmatek, neboť tyto stroje obvykle pracují pouze na transformaci vědomí v hmotu (utrpení).
Připozdívá se. Krize, zvěrstva, zločiny, války, nemoci a mnohé jiné hrůzy utrpení stále narůstají. Přesto jich lidé jako většina nemají stále dost k tomu, aby se od základu zamysleli nad svými postoji a názory, o kterých ani neví, odkud pocházejí.
Amputace může být dvojího druhu. U konvenčně chápaného odříznutí končetiny zbytek těla přežívá, zatímco u nekonvenčního (bytostného) odloučení vegetuje živá část na zbylém shnilém těle. Kus zdravého organizmu, který si člověk dosud uvědomuje, indukuje omezenému vědomí pocit štěstí, zatímco zbytek organizmu trpí v podvědomí.
Ve správné demokracii má každý právo na svůj vlastní názor. Je to ve skutečnosti míněno tak, že máte za vlastní převzít názor, který je vám různým způsobem podvrhován, a kterým v konečném ohledu škodíte sami sobě i druhým.