Je nutné už konečně začít myslet hlavou
Jak občansky dál při přímé prezidentské volbě? Jako prostí voliči bychom si neměli ani zoufat, ani létat v oblacích přehnaných představ o našem vlivu na politiku právě v tom novém způsobu volby prezidenta.
Jak občansky dál při přímé prezidentské volbě? Jako prostí voliči bychom si neměli ani zoufat, ani létat v oblacích přehnaných představ o našem vlivu na politiku právě v tom novém způsobu volby prezidenta.
Co vede lidi k jednání, kterému psychiatři říkají deprivantské a kriminální? Důvodů je víc, jeden je však ten hlavní a navíc v důsledku čistě politický: Morálně zdegenerované vědomí sexuální slasti z existence držení nadbytečného vlastnictví. Slasti, vygenerované převahou moci jedince nad ostatními lidmi z vlastního živočišného druhu.
Proč se dnes porovnává neporovnatelné? Proč dnes lidé sami a zcela dobrovolně volí komunisty?
Ochranka prezidenta republiky buď totálně selhala, anebo byla o činu informována a tedy i s činem srozuměna. V každém případě to ukazuje na naprosto oprávněné podezření, že některé složky ministerstva vnitra jsou buď špatně řízeny, nebo zneužívány.
10. září 2012 redaktor Karel Hvížďala ve svém článku „O antipolitice aneb Skandály a tuzemská politika“ (viz 1/) napsal: „.. Připomeňme si nejprve kauzy posledních měsíců a z nich vyplývající fámy a pak se pokusme zamyslet nad tím, o čem ten stav komunikace v českém veřejném prostoru vypovídá.“
Co na té ceduli vlastně je? Celkem nic moc, jenom tam jakási ruka církevního preláta s prstenem dostává od ruky vládního politika pytel se stotřiceti miliardami korun. Otázka proto zní: Čí vlastně je ten pytel peněz? Jsou ty předávané peníze vlastnictvím ruky politika, anebo jsou vlastnictvím někoho jiného, například všech našich občanů? Nu, a jsme u jádra věci: Politika je story o činech, propaganda je praxe legend, hesel a billboardů.
Právě v těchto dnech můžeme konstatovat dvě důležité skutečnosti: Česká pravice včetně prezidenta je s výsledky své neoliberální ideologie a s výsledky své hospodářské politiky totálně v koncích. Sice si ještě hraje na pomyslného vítěze, ale dlouhé trvání to už mít nebude.
Vrabci na facebookovém Internetu si cvrlikají, že v české politice je všechno jinak, než média píší a v televizi promítají. Přesto, naši žurnalističtí hlídací psi demokracie, zvaní „uvazáci“ (od slova být uvázaný), nám ke čtení a vidění předkládají zcela zástupná témata a účelově vypreparované zprávy a komentáře. Mnoho souvislostí a faktů je stydlivě zamlčováno a je odváděna pozornost zejména bulvárním, čili tím nejvíce politicky žádoucím směrem.