Občané a děti kapitalismu
…co ten systém asi do budoucna čeká? Nic víc a nic míň, než osud starého a nemocného člověka, protože i každý politický režim jednoho dne zestárne a zemře, pokud své strategické chyby a systémové nedostatky zavčas nevyléčí.
…co ten systém asi do budoucna čeká? Nic víc a nic míň, než osud starého a nemocného člověka, protože i každý politický režim jednoho dne zestárne a zemře, pokud své strategické chyby a systémové nedostatky zavčas nevyléčí.
Chtějí zde tedy dnešní funkcionáři mít stát? Chtějí i dnešní podnikatelé mít tady stát? Všichni sice tvrdí, že nikoliv, ale žít bez něj nemohou. Tvrdí, že stát chtějí co nejmenší, ale žití bez jeho tučně placených státních zakázek svým soukromým firmám si vzít nedají.
Takže, proč se vlastně divíte, velevážení páni mediální propagandisté a proč pokrytecky roníte krokodýlí slzy nad faktem, že prý společnost je zrovna jen právě dnes tak rozdělená? Probuďte se prosím, a to pěkně rychle z těch svých ideologicky létacích snů a vraťte se zas zpátky na zem, vy popletení trubadúři kapitalismu. Teď už přece máte, co jste chtěli, tak do rachoty zvesela!
Žijeme ve společenství evropských států, které se tváří jako demokratické. V žádném z těch států však neexistuje policie, která by odmítla vyplnit rozkaz ke krutostem při potlačování závažnější občanské neposlušnosti či nespokojenosti svých neozbrojených obyvatel. Stačí jen – dát onen rozkaz. Doktrína „boje proti terorismu“ funguje, protože kdesi spadly za podivných okolností dvě či tři velké budovy.
Poučují nás, že zejména národ těch starších důchodcovských vesnických dementů je tu přece od toho, aby jim tu posthusákovskou elitu (jíž jsou oni součástí) v nějakých formálních volbách už jednou provždy odkývl a pak aby mlčel a s jejich činy – protože přece s činy elit! – jenom souhlasil.
Je to hlídací pes v domě přísné a spravedlivé paničky jménem demokracie? Anebo je to novinářský pes sice tak zvaně politicky korektní, leč chladně a profesionálně si vědomý, že zvíře jeho druhu vždy jen poslouchá povely a příkazy a je vždy slouhou majitele média?
Copak stát není svým způsobem také velká firma, která se bez kvalitního řízení neobejde?
Jak je to dnes s počítači a roboty? Jsou to snad RUR-démoni, anebo to jsou pořád jenom stroje?
Proč se pouze zřídka v davu vyskytne ono pověstné Andersenovo dítě, aby vykřiklo, že král je nahý?
Původ neštěstí všech chudých je především v jejich vlastních hlavách.