A takhle přemýšlí pravice všude na světě – raději spálená země, než „socialismus“, raději nízké daně pro bohaté, než lidská práva pro chudé. Hlavně aby si lidé nebyli rovni, hlavně aby „neúspěšní“ neměli stejné možnosti, jako „úspěšní“, když naopak zaslouží trest.
Velké popularitě se v poslední době těší video, na kterém se Jágr (ten hokejista) dohaduje s nějakým cikánem o tom, jestli si cikán nechá železo, které si nabral (podle jeho slov dostal) na kladenském zimním stadionu…
Když uhlobaron zavře důl, okrade stát o uhlí, které v něm zbývá. Teď se na tom uhlí možná nevydělá, možná se na něm nebude dát vydělat příštích dvacet let a možná už nikdy, ale nikdo nikdy nemůže vědět, k čemu nám to uhlí může být dobré někdy v budoucnu. Tak proč ho teď furiantsky odepsat?
Na všechna rizika se můžete pojistit, jen na riziko změny zákonů to není potřeba, protože od toho jsou tady arbitráže – když se změní zákony a váš skvělý byznys plán postavený na čerpání dotací zhavaruje, pošlete stát k arbitráži a svůj zisk si vysoudíte. Nebo to alespoň zkusíte, tak jako solární baroni.
Že se v Sýrii hraje vysoká hra – přesněji řečeno, že velmoci si v Sýrii zahrávají se světem – je k nepřehlédnutí. Problém ovšem je, že česká i západní oficiální média (někdy kdo ví proč nazývaná svobodná či seriózní) informují poněkud tendenčně a jednostranně v souladu s „generální linií” zahraniční politiky Západu, tj. USA a NATO.
Situace v Sýrii je tak zašmodrchaná, že připomíná legendární gordický uzel, a to včetně toho, že rychlé a jednoduché řešení spočívající v rozetnutí hrubou silou je v důsledku to nejhorší.
…podmínkou rovnosti je různost: je-li něco stejné, nemá vůbec smysl hovořit o tom, je-li si to rovné.
Možná mi to nakonec nebudete věřit, ale já opravdu proti homosexuálům nic nemám, nevadí mi registrované partnerství, a ani kdyby se tomu říkadlo manželství, tak by mi to nevadilo, souhlasím s adopcí dětí homosexuály, protože jsem toho názoru, že i když nejlepší pro dítě je otec a matka, tak dva otcové nebo dvě matky jsou pořád lepší, než žádný otec a žádná matka, a dokonce mi nevadí ani ty jejich pochody hrdosti, protože když pochodují odboráři, cyklisté nebo vegetariáni, tak proč by nemohli pochodovat homosexuálové? Ale to ještě neznamená, že jsem nadšený z trendu, kdy se z tolerance stává podpora, která přerůstá v propagaci a pomalu ale jistě začíná ovládat veřejný diskurs.