Related posts

Faucigate: Od „Mr. Science“ k pátému dodatku

Teroristický útok v Monaku: Podezřelá nalezena mrtvá pod Kyjevem, případ odhaluje konflikt mezi bezpečnostními složkami

Začal ÚS s realizací „plánu B“?

12 komentáře

zedd 12. 2. 2017 - 16:01
Asi není úplně náhoda, že OM jsou jeden z mála webů, kde se půda znova a znova objevuje jako politické téma. Zdejší osazenstvo má holt čuch na průšvihy (krom nesčetných jiných předností).
hudryper 12. 2. 2017 - 15:04
Řekl bych,že díky přítomností Martina a Aleše na našem webu zde zastáváme uměřené názory nejen na politiku okolo nás a v zahraničí,nýbrž,a to je zvláště hodnotné,rovněž na ekologii se specializací na lesy. Martinova činnost za desítiletí přinesla regionu,v němž s láskou k němu žije, násobně více,než celá ta organizovaná zeleň v kancelářích rádoby zelených stran a spolků. Za své nezištné a velmi potřebné rady organizacím,jež jsou ze zákona odpovědné (komu asi?) je doslova bit. Lidé,kteří si nevidí dál,než do vlastní kapsy takové podivíny,kteří nehrabou jako oni,nenávidí. Má ale také přátele a dovolil bych se přimluvit za to,abychom mu podle svých možností pomáhali.
Martin (už bez taky m) 12. 2. 2017 - 14:20
Z hlediska různých geometrických tvarů jsou nejhroznější svými dopady tvary rovné. Z hlediska dopadů do ekosystému lesa je pak asi nejzávažnější dvojice faktorů: a) kouskování - fragmentace pod úroveň stability "mikrocenter", přičemž k stabilitě krajiny i v horách je krom mikrooblastí zabalených v mnohem větších celcích důležitá jejich pozice v území a pozice navzájem b) narušení odtokového režimu a infiltrace vod a látkové výměny s tím spojené (vymývání zásad) Obě tato narušení se překrývají a negativy umocňují. Pro obnovu lesů je tedy zapotřebí pro tu kterou oblast stanovit minimální plochu zachovalých, přírodě co nejbližších ekosystémů a jejich částí, a reflektovat, že ze "zbylých oblastí" okolo není možné dělat "ementál na Kanadský způsob"... A tady na tom nejsme v S pohořích ČR nikterak dobře, bohužel...
Aleš 12. 2. 2017 - 14:03
Kanada si prožila ve velkém, to co naše lesy v menším měřítku i především díky tam se vyskytujícím druhům kůrovců. Co se týče racionality lesního hospodaření se před rokem 89 dělaly obrovské chyby s negativními dopadady v dnešních dnech i budoucnosti. Ovšem po roce 89 k nějakému masivnímu návratu k racionalitě nedošlo (byť jsou zajisté výjimky, některé znám nebo jsem aspoň viděl na vlastní oči) a dochází k masivní destrukci lesních ekosystému podepřenou o dopady neoliberalismu ovládající jak procesy obnovy, těžby, zakládání, pěstování a výchovy lesa, tak fungování legislativy, státní správy. Největšími zásahy do fungování lesního hospodaření bylo oddělení lesního provozu od správy majetku a vznik akciovek a po té politikou "usměrňovaný" chaos ve výběrových řízeních, oddělení lesního hospodářského plánování od státu, kde v roce 1997 přestal LHP (lesní hospodářské plány) dělat tehdejší Lesprojekt (dnešní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) a tuhle důležitou řídící a plánovací činnost začaly provádět taxační kanceláře, jež neměly nějaký velký zájem na dobrém stavu lesa, ale jen na tom, uživit se. Pracovníci dělající LHP ikdyby nakrásně chtěli velice kvalitně zhotovit plán, byli vystaveni velkému tlaku, kdy jeden člověk měl na starosti obrovskou plochu lesa, kterou neměl šanci obsáhnout a popsat na úrovni mikrolokalit, byly případy, kdy taxátor zhotovoval plán někde od stolu opisováním včetně kopírováním nepřesností z let předchozích, jen aby zvládl normu. V součinnosti se zvětšováním revírů jak u státních lesů tak u soukromých, a nezaškolenému fluktujícímu provozu, který neměl o stav lesa jakýkoliv zájem, se chystala katastrofa, kterou v příští letech uvidíte, i kdyby náhodou další roky byly srážkově bohatší. Nejběžnější smrk ztepilý u nás pravděpodobně vyhyne do 900 mnm..
Martin (už bez taky m) 12. 2. 2017 - 13:31
Opakovaně jsem přes Google mapy prohlížel některé oblasti. V lesních oblastech je samozřejmě řada rozdílů. V severnějších šířkách je mnohem více boreálních lesů s velkým zastoupením jen několika druhů, a je tam přirozený i rozpad a obnova lesů na velkých plochách. Naproti tomu lesy jižnějších oblastí jsou druhově neporovnatelně pestřejší, z hlediska proměn klimatu bezpochyby výrazně stabilnější. Bez ohledu na fakt, že z leteckých a satelitních snímků i "Street View foto" je možné vyčíst jen omezený počet informací, stačí to pro vytvoření jakési základní ucelenější představy. Nejvíce mne tak ve výsledku - zcela v souladu s tvrzením S. Simardové - zklamala Kanada, a to ta její a mnou kdys vysněná Britská Kolumbie, v USA severní Montana, pak bohužel i Švédsko, a některé části RF. Například v některých oblastech Karélie je "dílcování" a průmyslová výstavba lesů zcela zřejmá. Ovšem podotýkám, že tam mají i velkoplošné těžby celkem využití. Ale zarážející na Kanadě je extrémní počet vytěžených ploch, úplná unifikace lesa v některých částech Švédska, a nejděsivěji snad na mne působily rozsáhlé holoseče v oblasti JZ Aljašky např. na ostrově Admirality... To jsou fakt opravdové zrůdnosti, které jsem snad v RF nikde vůbec nenašel... Je třeba usilovat o co největší druhovou a strukturální pestrost našich lesů, a važme si v tomto případě naší polohy. Některé ty severské pustiny po odtěžení lesa vypadají opravdu děsivě... Je tam extrémní kolísání i v rozdělení energetických toků v roce, od přírůstů po explozívní rozvoj vegetace až po mrazové pustiny...
hudryper 12. 2. 2017 - 9:58
zedd napsal jejím cílem není primárně šířit informace o esoterických biologických procesech, ale racionální přístup k lesnímu hospodářství.
Lépe se to ani říct nedá,zedde. Vždyť jste viděl na doprovodných obrázcích jak dopadne krajina, když se na ni pustí nenažratelný kořistnický kapitalismus. Býval jsem přesvědčeným kritikem za socialismu,když jsem zahlédl velké plochy totálně vytěženého lesa třeba v Jeseníkách. Ovšem takové "racionality" , jako tomu bylo a mnohdy dosud je za liberálního imperialismu ani zdaleka nedosahoval. Ta paní zároveň poukázala na to,že v důsledku takového chování k přírodě ,pokud nedojde z zásadním změnám,prostě vyhyneme jako ty lesy .
zedd 12. 2. 2017 - 7:21
Nakonec máte, hudrypere, pravdu. Já se prostě ještě nesmířil s tím, že je mnohem jednoduší natočit 5 minut video a šoupnout ho na YT, než to samé sdělit jedním odstavcem textu - a tomuto publiku je přednáška určena. Nejspíš jde i o to, že jejím cílem není primárně šířit informace o esoterických biologických procesech, ale racionální přístup k lesnímu hospodářství.
hudryper 11. 2. 2017 - 20:56
zedd napsal Téma fascinující, ale informace rozbředlé na půl hodině šlo shrnout do deseti minut
Experimentátorka se ve své přednášce podřídila principům starým už mnoho let. Prokládá fakta, jež chce ,aby si je posluchači zapamatovali,veselými,nebo nenadálými příhodami s tématem přímo nesouvisejícími. Vzhledem ke klipovitosti dnešních mladých posluchačů a schopnosti se soustředit na přednášené téma,považuji tuto přednášku za velmi zdařilou,navíc si vědátorka na nic nehraje a je uměřeně upřímná v tom,čeho chce svou přednáškovou činností dosáhnout. Vaší kritiku vidím jako nespravedlivou. Něco jiného by bylo,kdyby přednášel IT specialista odborně připravenému publiku zabývajícímu se rovněž IT.
peter. 11. 2. 2017 - 20:36
Na internete je popísaných mnoho experimentov,ktoré dokazujú,že stromy(a rastliny obecne) aj cítia.Cítia bolesť zapamätajú si toho,kto im niekedy ublížil....je toho veľa,čo o rastlinách ešte nevieme.
zedd 11. 2. 2017 - 13:09
Téma fascinující, ale informace rozbředlé na půl hodině šlo shrnout do deseti minut a pěti obrázků ... Nedávno běžel na ČT dokument DW o houbách a zhruba třetina byla věnována mykorhize. Bylo to daleko informativnější.
Irena 11. 2. 2017 - 11:35
Zajímavé. Ty medvědy mohla vynechat, ale jinak opravdu zajímavé.
Add Comment