Uchylna ostravska přiroda

Ja sem taky kavarensky typ. V kavarně mi je fajně. Nemyslim v te pražske, to je jasne, tam su same fifleny, bavi se enem o socyjologyji, sexu, o tym, kaj chodi do fitka a vzajemně si prohližaju nalakovane pazury od Vitmanek.

Ja mam rad take normalni kavarny, kaj se čepuje pivo, zrobi vam smažak až z něho kype poctivy řepkovy Mogul, hranolky su zrobene z opravdovych kobzol a ni z teho pomleteho sajrajtu od Donalda. Ona to vlastně už asi neni ani kavarna, spiš taka hospoda. No, hospoda, možna spiš putyka. Taku putyku mam raději jak přirodu, bo přiroda je divna. Ale někdy se stane, že aji do přirody člověk zavita. Obvykle se mi to stava, když v putyce zustanu dele, než sem puvodně planoval, venku začina pomalu vychazat světlo, takže taxiky už žadne nezeženete, a tak je třeba se kolem polaneckych rybniku vydat pěšky dodom.Někdy na take cestě može člověk v te přirodě spatřit docela zajimave věci.

[do_widget id='custom_html-6']

5 comments on “Uchylna ostravska přiroda

  • Martin (už bez taky m) says:

    Někdy je tu „rozteč mezi dvěmi hospodami“ vhodné vyměnit za tu přírodu…¨
    Třeba i pro nutnost zůstat v „nemedyjalni“ realitě…
    Většinou jde totiž „original“ – bez pančování, napodobenin…
    I s tím „naším „lidským příspěvkem“…

  • Ty zrzavý bezďáci sou skoro všude. Sem mezi Prahu a Vary dorazily cca před čtyřmi lety. Od tý doby sem nevypěstoval jedinej salát.

    Ostatně četby diskusí na téma „zničit slimáka“ jsou skoro tak zábavné, jako historie války s krtkem. V druhém případě je však citelně znát, že se ten boj vede po staletí a historky jsou často velmi propracované a něco z nich se v rodinách traduje po generace.

    Krtka lze ctít jako rovného protivníka, nelze mu upřít inteligenci, propracovaný modus vivendi i operandi. Nad krtkem je třeba vyzrát, předvést trpělivost při studiu jeho zvyků, zručnost při kladení pastí, bleskový úder lopatou, pokud jsme na číjhané – zkrátka atributy dobrého lovce.

    Slimák je na druhou stranu čirá frustrace. Povraždíte jich za den tisíc, hrdost žádná, jen na místech kontaktu neodstranitelný sliz. Zeleninu před tímhle hrozným kanibalským všežravcem neubráníte – povraždíte první vlnu útoku, druhá se bleskově napase na tělech svých předchůdců a posilněna proteiny vydá se zpustošit váš záhon.

  • zedd napsal

    Ty zrzavý bezďáci sou skoro všude. Sem mezi Prahu a Vary dorazily cca před čtyřmi lety. Od tý doby sem nevypěstoval jedinej salát.

    Ostatně četby diskusí na téma „zničit slimáka“ jsou skoro tak zábavné, jako historie války s krtkem. V druhém případě je však citelně znát, že se ten boj vede po staletí a historky jsou často velmi propracované a něco z nich se v rodinách traduje po generace.

    Krtka lze ctít jako rovného protivníka, nelze mu upřít inteligenci, propracovaný modus vivendi i operandi. Nad krtkem je třeba vyzrát, předvést trpělivost při studiu jeho zvyků, zručnost při kladení pastí, bleskový úder lopatou, pokud jsme na číjhané – zkrátka atributy dobrého lovce.

    Slimák je na druhou stranu čirá frustrace. Povraždíte jich za den tisíc, hrdost žádná, jen na místech kontaktu neodstranitelný sliz. Zeleninu před tímhle hrozným kanibalským všežravcem neubráníte – povraždíte první vlnu útoku, druhá se bleskově napase na tělech svých předchůdců a posilněna proteiny vydá se zpustošit váš záhon.

    Na slimáky si moje znejmilejší koupila jakési mikroskopické geniální parazity, co je zevnitř vyžerou. Něco ale zbyde, protože oni prý jak jsou v posledním tažení někam zalezou a tam je jejich kamarádi dorazí. A nakazí se taky. Docela se mi vloni zdálo, že je to na zahradě dost prostřílelo.

  • Inak, tu krajinu znám. To jezirko vypada jako Koňske a sinice to nebyly. Ocenit krasu poodři neumí ani hodně domorodcu. Větvovi bych tam nedoporučoval kočovat pod parou v létě, bo jak tam usne, zežerou ho komaři.

Napsat komentář


[do_widget id=recent-posts-2]