Na Ukrajině jsou v provozu speciální stránky pro ty, kteří ztratili spojení s blízkými. Většinou jsou to ženy a matky povolanců odvelených na jihovýchod. V celé zemi se účastní protestních akcí a od Kyjeva žádají ukončit krveprolití. V tomto duchu vystoupila i zpěvačka Ruslana, dříve pevně podporující majdan. Navštívila Donbas a přesvědčila se, že ukrajinská armáda bojuje proti svým lidem.
Lidí zmizelých neznámo kam je už přes stovku. A to jsou jen údaje zveřejněné Výborem matek vojáků (dále jen VMV). Na Ukrajině začaly fungovat speciální stránky pro ty, kteří ztratili spojení s blízkými odvelenými do míst bojových akcí na jihovýchodě.
Masové akce proti povolávání do války pokračují v celé zemi. Na svých stránkách VMV publikuje videa z různých oblastí Ukrajiny. V Chersonské oblasti ženy žádají vojenského komisaře, aby vrátil jejich syny a zkoušejí se dovolat u prezidenta. Někdo dokonce čte báseň: „Není možno postavit štěstí na krvi, ať vás stihne kletba matek a pláč dětí“.
Stránky se podle všeho budou plnit novými videi a fotografiemi vojáků, kteří se nevrátili z bojů. Hlavní náplní je hledání příbuzných. Jsou tam, už desítky jmen. Pod nimi jsou místními lidmi v zóně bojů nalezené dokumenty vojáků. Jsou mezi nimi povolanci i dospělí důstojníci v záloze. Pasy a vojenské průkazy jsou popálené, zřejmě jejich majitelé padli do samotného pekla. Mnohé z matek a žen nemohou o svých příbuzných nic zjistit.
Telefonovala jim, řekněte něco o Volkovu. Odpovídají, že není mezi živými. Jeďte na bitevní pole. Všichni odpovídají.
Do válečného území není přístup. Aby zjistily podrobnosti shromáždily se a dokonce se snažily vzít je útokem. Vojenské velení pak nešetřilo sil ani proti ženám. Následně byl mítink v centru Kyjeva pod okny prezidenta a ministra obrany. Ani tato akce nedošla odpovědi.
Na stránkách VMV byl zveřejněn tajný dokument „Pro vnitřní potřebu ministerstva obrany“. V něm stojí černé na bílém zahájení další vlny povolávání na Ukrajině. Do seznamu patří i studenti. Dokument zveřejnila jedna z manželek vojenských komisařů.
Rodiče, pomozte svým dětem, dokud není pozdě. Mám dva syny, oba studenty, jeden medicíny, druhý programování. Do armády je nepustím za nic na světě. Kolik mladičkých už zahynulo, u vás na stránkách je tolik fotografií. Nechci mezi nimi vidět svoje milované.
Aby ty smutné zprávy nebyly v TV, zůstávají těla padlých na místech bojů. Tak ten hrůzný obraz do TV nepřijde. Pokud se příbuzní aktivně zajímají o osudy svých synů či mužů, je snaha vydávat jim cizí těla.
Jeli jsme do Mariupolu. Řekli berte tělo. A při pohledu na něj se ukázalo, že to není můj muž.
Bojovat nechtějí nejen obyčejní Ukrajinci, ale ani ti, kteří vládnou. V Dněpropetrovské oblasti doručil vojenský komisař místním zastupitelům obsílky přímo na řádném zasedání. Místní media takovou reakci nečekala: zákonodárci se začali rozutíkávat do všech stran. Vojenský komisař Sergej Hes situaci komentoval: „Ejhle, vidíme vlastenectví našich lidí“.
Bojovat nechtějí ani děti předních osobností země. Asi vědí, jak to může skončit. Jak dlouho budou fungovat nové stránky proti povolávání – toť otázka. Ale jiné možnosti matek a žen spojit své snahy v zemi nejsou. Ženám zůstává spalovat obsílky do bojových akcí. Jenže prokuratura už vyhrožuje trestáním a vězněním až na dobu tří let.
Zdroj: http://news-info.su/?p=2574
Překlad: zajoch
65 komentáře