V Německu demokracie nezvítězila. Jiný pohled na AfD a na Německo

Být Němkou, volila bych stranu Alternative für Deutschland? Těžko. Strana vystupuje sice radikálně proti imigrační politice Angely Merkelové, slibuje konečně zákon o obecném referendu. A má bonbónek pro všechny, kdo oprávněně nenávidí státní televizní a rozhlasovou německou propagandu: odstranění poplatku GEZ.

Na druhé straně však považuje nezaměstnané za „Schmarotzer“, za flákače. A důchodce, kteří budovali poválečný blahobyt v Německu, platili vysoké daně a příspěvky na důchodové pojištění, považuje za „babičku a dědečka, co ujídají chlebíčka“. AfD je stranou, která nepřipustí, že pouze průběžný důchodový systém financování penzí je nejbezpečnějším způsobem penzijního zabezpečení. Vyvlastňování majetku poctivců a šetřílků, kteří skočili na lep německým Kalouskům a věřili, že soukromé penzijní fondy a životní pojištění jim zajistí i ve stáří určitý standard, rozhodně nebylo volebním tématem AfD. Stejně jako nebylo u ostatních systémových stran, které tyto zlodějny, organizované především ECB, kryjí.

Protestní strany: AfD v Německu, Syriza v Řecku

Řekové volili na vlně zoufalství Syrizu, viz naše články o Řecku. Celkem 12 % Němců dalo hlas protestní straně AfD, a o to méně dostaly vládnoucí SPD a CDU. Zaslouží si však AfD důvěru voličů? Každý se můžeme mýlit, ale důvodů ke skepticismu je dost. Pokud se nová strana zařadí mezi systémové strany, a je vidět, jak rychle je to možné, tak se nestane nic mimořádného. Etablované strany, které se před volbami domnívaly, že je nemůže nic ohrozit, mají sice strach, ale vcelku se nic nezmění.

Politický a mediální systém manipulace s veřejností přinesl své výsledky. Viz systém „převýchovy na německé půdě“ instalovaný po II. světové válce spojenci, viz recenze knihy G.G. Preparata. Důsledky této převýchovy Němců jsou zdrcující. Většina Němců šla k volbám a volila systémové strany, které předtím otevřely dokořán dveře ilegální migraci, kterou samotný bývalý velvyslanec USA a senátor Coast označil jako zbraň hromadného ničení, použitou na oslabení Evropy. Tyto systémové strany přestaly respektovat zákony, což je důkaz úspěchu této poválečné převýchovy a duševní a morální slabomyslnosti Němců. Ať se pan prezident Zeman nezlobí, ale ať se spíše než u nás poohlédne u sousedů, chce-li někoho hodnotit z hlediska vzdělanosti a hlouposti. Nicméně ani on není vševědoucí a mýlí se v mnohém. Nejenom v politice.

Izrael jako tichý vítěz dvou německých zemských voleb

Proč se Izrael nemusí AfD obávat? Protože při návštěvě předsedkyně Frauke Petry a dalších vedoucích činitelů strany v Jeruzalémě tato mladá ctižádostivá dáma ujistila Izrael, že AfD není nebezpečím pro stávající model a systém fungující v BRD. Může být tedy s klidem považována za jakýsi ventil k upuštění páry z kotle nespokojenosti německých voličů se stávající politikou Angely Merkelové a jejích psíků. Protože němečtí voliči se cítí být zrazeni. Směr je ale nastaven. Zcela jinde, než si voliči myslí.

Politická scéna v Německu je nyní mnohem atomizovanější a dost nepřehledná. O to častější budou vládní krize při akumulaci všech krizí, které nabírají v Evropě na obrátkách. Migrační krize je pouze jednou z nich a zastiňuje především krizi finanční a nastupující krizi hospodářskou. Bankéři a neschopní politici vedou EU směrem do deprese a všichni si předcházejí Izrael. Přitom je to právě Izrael, který nenávidí Araby a podporuje jejich transfer do Evropy, viz níže. A nezapomeňme na elegantní a rasistickou fanatičku, manželku stockholmského vrchního rabína, která říká jasně, že se Evropa musí změnit. A při její transformaci budou hrát Židé rozhodující úlohu.

Jdeme tedy do fáze nuceného multikulturalismu. Finanční a globální elity mohou být v klidu. Bůh ví, co se chystá opět na nás, Slovany. O to víc bychom měli být na pozoru. K vládnutí není potřeba většina a ani vítěz nebere vždy vše.

Poučení z předválečného Německa

V roce 1933 byl jmenován Hitler německým kancléřem. Přitom během celého výmarského období nedostali nacisté víc jak třetinu hlasů a to dokonce v době největší finanční katastrofy a sociálních dopadů na obyvatele v Německu. Historici by měli jasně analyzovat, do jaké míry přispěla ke jmenování Hitlera schůzka ve vile spojky bankéře von Schrödera mezi nacisty a anglo-americkými finančními kruhy, která se odehrála v Kolíně 4. ledna 1933. Té předcházela jí mohutná finanční podpora, bez které by se nacistické hnutí nemohlo zorganizovat do téměř náboženské a perfektně zorganizované formy.

Nešlo o nic většího, než dostat Německo do zástupné války proti Rusku. A bylo úplně fuk, kterou stranu, nebo jakého vůdce podpořit, když šlo o zásadní cíl. Vrhnout Německo jako svého bílého koně proti Rusku a oslabit ho, aby se už nikdy nemohlo vzpamatovat. Zde je na místě citát Churchilla z biografie „Winston Churchill, British Bulldog. His Career in War and Peace od Eurys Hughesové (str. 145).

Z Německa se měl udělat trpaslík a německý národ to měl zaplatit. Koneckonců to ve svém programu pod názvem What to do with Germany uvedl americký právník Louis Nizer v roce 1945. Díky převýchově, o které si v tomto spisku můžete přečíst hodně, se 70 let po konci války ještě Němec musí cítit Kainem národů, a proto musí být tento národ již v roce 2020 převálcován a vyměněn za novou populaci. A psychologicky bude deptán označením „Nazi“ každý, kdo by se snad chtěl bránit. Tento plán oficiálně podporuje i Izrael, ovšem nejenom pro Německo, nýbrž pro celou Evropu. Německo by mělo mít již v roce 2019 převahu barevných mužů ve věku od 20-35 let. Budoucnost nemá být tedy hnědá, nýbrž barevná. A proto ani německá vláda nešetří prostředky a oficiálně vzdělává v otázkách sexu, vztahů a práv mužské přistěhovalce na stránkách, které každého normálního člověka musí pobouřit, co se týká prosazování „západních hodnot“. Dojemná je kapitolka sex jako zábava. O co všechno se vláda může ve své starostlivosti o naše blaho zajímat!

Stejně jako tehdy NSDAP, se může dnes za podpory mezinárodního finančního kapitálu chopit vlády menšinová AfD, nebude-li toužit po systémové změně a zklamat všechny, kteří jí dali důvěru. Stejně jako tomu bylo u Syrizy. Kdyby volby totiž mohly něco změnit, tak by je zrušili (Tucholsky).

Další zajímavé zdroje najdete zde a zde.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!