Přeložil Hamilbar, převzato odtud.
Aniž bych chtěl popírat všechnu hrůzu současné situace na Ukrajině, dá se říci, že “majdan” nám dává jedinečnou možnost pozorovat krach všech doposud existujících strategií. Počínaje věhlasným “vychytralým plánem Janukoviče” (velmi dobře ho rozebral colonelcassad) a plány mnohých levých konče. No a známá ukrajinská “opoziční trojice” Kličko-Jaceňjuk-Tjagnibok také dosáhla něčeho poněkud jiného, než původně chtěla. Celkově lze říci, že ukrajinské události prodemonstrovaly majestátní selhání téměř všech politických sil.
Ovšem byli i tací, kteří jednoznačně vyhráli. Onen slavný “Pravý sektor”, který byl ještě před měsícem naprosto marginální silou, mající nepatrný počet členů. Jakýsi pofidérní spolek marginálních ultrapravých sil, zformovaný k ochraně “majdanu”. Čistě technická organizace.
A nyní se tato “technická organizace” stala reálnou silou, disponující několika sty tisíc lidí, s uznávaným vůdcem a jasnou ideologií. Která diktuje podmínky nejen náhle vše prohravšímu Janukovičovi, ale i vyhlášené opoziční trojici.
A právě to je ta hlavní senzace. A i když by nyní všichni ukrajinští i neukrajinští politici rádi převedli situaci do klasické “oranžády”, s příchodem na trůn “ženský s koulema”, ignorovat tuto sílu již nelze.
Co že to tedy demonstruje vzlet “Pravého sektoru”? Především jedno. Ideologie, ideologie a ještě jednou ideologie.
Tolikrát nám říkali, a my sami jsme to říkali, že ideologie – se přežila. Že to jsou jiné věci, které rozhodují, proslulé manipulace a hromadné sdělovací prostředky. Vypadalo to jako naprosto neprůstřelný fakt. A teď najednou – taková zrada. “Pravý sektor”, nemající ani finance, ani své sdělovací prostředky – začal řídit politiku mnohamilionového státu. Ukázalo se, že určité množství ke všemu odhodlaných lidí, jistých si svou pravdou, a majících svoji ideologii, se může stát významnou politickou silou.
S jednou podmínkou: že tato ideologie je svým způsobem vybudována na nějaké, mnoha lidmi sdílené, metaideologii. Ale o tom o něco později a podrobněji.
A zatím jen tolik, že současný “majdan” se může stát tlustou čarou za postsovětskou politikou a jejími mýty. V případě, že bude pochopen.
Převzato z ostrova Janiky
