Vzhůru na Zemana aneb Rozdělení českých médií

Poslední z mnoha „skandálů“ Miloše Zemana se týká tzv. „inkluze“ ve školství. Prezident možná jen trochu neobratně řekl to, co si myslí většina rodičů i pedagogů, ale co si v korporátních masmédiích nepřečtete. Možná by stačilo, kdyby řekl, že se mu nelíbí česká forma inkluze. Ta totiž probíhá tak, že do často přeplněných tříd přicházejí žáci, kteří by dříve automaticky skončili ve zvláštních (dnes praktických) ZŠ, aniž by byli zajištěni asistenti, speciální pomůcky atd. Tak je to běžné v zemích, které nám dávají za vzor různí experti na pedagogiku, kteří v životě nestáli za katedrou.

Důsledky jsou potom přesně takové, jak je popsal Miloš Zeman ve svém vystoupení v Brandýse nad Orlicí. Jdeme opět ode zdi ke zdi, jak je v této zemi dobrým zvykem. Místo postupného, promyšleného a citlivého postupu dáváme přednost nepřipraveným kampaním s katastrofálními následky.

Spor o inkluzi je banální, v podstatě se jedná o bouři ve sklenici vody, která během několika dní odezní. Pan prezident, jako obvykle, dobře posloužil. Popsal problém a tím tzv. „rozpoutal bouři“, za což byl od českých presstitutek rituálně popliván a znectěn. A tak to běží už nějakou dobu. Jeho veřejně prezentovaný názor, že český novinář je nejhloupější tvor na planetě, mu totiž česká „čtvrtá velmoc“ nikdy neodpustí. Za sebe přidávám, že s ním souhlasím. Drtivá většina českých novinářů navíc nevyniká ani čistotou svého charakteru. V míře autocenzury a servility vůči majitelům podlézá i už tak nízké standardy euroatlantických masmédií.

Na vztahu českých médií k lidem zvolenému prezidentu Zemanovi lze navíc krásně zdokumentovat, kdo ovládl český mediální prostor, a jakým způsobem v něm vládne. Podle toho, jakým způsobem informují o našem prezidentovi, ale i o dalších důležitých otázkách, jsem česká média rozdělil do tří skupin. Předesílám, že je to mé subjektivní rozdělení a že očekávám bouřlivé reakce od těch, které jsem do přehledu zařadil, ale i od těch, které jsem pominul:

Boxeři

Bakalovská a soukupovská média (zde a zde, TV Nova a pražskou kavárnou ovládaná veřejnoprávní média (zde a zde) se do Miloše Zemana trefují, ať řekne, či udělá cokoliv. Každá záminka je dobrá, argumenty nejsou potřeba, presstituti mají od majitelů či managementu ve svém honu na Zemana volnou ruku.

Okopávači kotníků

Babišovská média (zde a zde), Právo, Novinky, TV Prima, Frekvence 1 a většina českého bulváru používají mnohem účinnější metodu. Soustavné drobné okopávání kotníků a současně snaha tvářit se u toho objektivně a občas dát slovo i protistraně. Mnohdy stačí dát vcelku objektivní zprávě ten správný titulek a účinek je zaručen.

Nepochopitelné je, že se do této skupiny zařadila skupina médií ovládaných Andrejem Babišem, ke kterému se Miloš Zeman chová velmi korektně. Nebýt toho, že Miloš Zeman prosadil předčasné volby a že nepožadoval Babišovu lustraci, nebyl by dnes šéf hnutí ANO ministrem financí a fakticky nejmocnějším mužem v zemi. Babiš se sice může hájit tím, že jeho benevolence je důkazem toho, že své „hlídací psy demokracie“ nechává svobodně štěkat, i když si je koupil a platí. To by ovšem nesměla v tiskové divizi Agrofertu existovat mediální tabu týkající se podnikatelské minulosti svého šéfa a jeho politických přátel a ekonomických partnerů. Tam se pochopitelně neštěká, protože žádný pes nekouše ruku pána, která jej živí.

Smutné je, že do této skupiny musím zařadit i některá nezávislá levicově orientovaná média, jako jsou Britské listy a Deník Referendum. Ve své liberálně-levicové zaslepenosti jsou schopni dát přednost miliardářskému knížeti se švýcarským pasem a jeho neoliberálním stranickým kolegům před člověkem, který z neparlamentní reformně levicové straničky udělal nejsilnější politickou stranu v zemi.

Čestné výjimky

Deník, Savovovy E15 a Euro, Literární noviny a část nezávislé mediální scény, která se pokouší hodnotit slova a činnost našeho prezidenta bez předsudků. Do této skupiny se, možná trochu neskromně, řadíme i my na e-republice. Naše celková strategie psaní souvisí s věcnou analýzou připravovaných zákonů, viz heslo „parlamentní zpravodaj“. Pak je role prezidenta Zemana vidět v úplně jiném světle.

Závěr

Když se podíváte na vlastnickou strukturu českých médií a jejich dosah na trhu (Mediaguru), zjistíte, že zástupci prvních dvou skupin naprosto dominují. Loňské volby naštěstí ukázaly, že čeští voliči mají vlastní hlavu a rozhodují se nikoliv podle titulků v korporátních médiích, ale podle svých zájmů a preferencí. V osobě Miloše Zemana si zvolili skutečnou osobnost, člověka, který se přes všechny své chyby nebojí jít proti proudu a který drtivou většinu svých politických oponentů a mediálních kritiků o třídu převyšuje.

A už jenom za ukončení sedmileté dominance Miroslava Kalouska v české politice a vládních financích bychom měli prezidentu Zemanovi nechat postavit pomník.

Napsáno pro e-republiku.

Foto: Banksy