„Babišismus“ je starý tradiční systém klientů, jak ho zrodila republika ve starém Římě. Spojoval plebeje s patriciji. Plebejové (klienti) získávali od patricijů (patronů, nebo li též optimátů) společenskou nebo ekonomickou podporu (případně obojí) a na oplátku sloužili jejich mocenským zájmům. Většinou nevěděli, kam přesně mysl patronů míří, nebo to dokonce cíleně vytěsňovali, neboť patron jim pomohl k uspokojení vlastních ambicí a materiálních potřeb.
Andrej Babiš jde nahoru a tak se klienti jen hrnou. Na jeho kandidátky, i do jeho médií, a samozřejmě k jeho penězovodům. Klasickým dodavatelem klientů nejsou jen firmy napojené na impérium Agrofert, ale krom jiných i některé nevládní organizace, které chtějí vedle vlivu i reálnou moc, aniž by si prozatím byť jen uvědomovaly, že jenom poslouží a slouží. Vzniká tak silné předivo závislosti, z něhož pak již nelze dobrovolně vystoupit. Pro lid obecný se použije osvědčený normalizační model „chléb a hry“. I proto se tak hodí celebrity z bulváru, plné domácích umělců a sportovců. Plebejové dostanou na výběr model žít a užít nebo variantu žít a přežít. To podle míry loajality.
Ano pro ANO se tak stává faustovskou směnkou. A ďábel počítá další a další plebeje do své stáje. Ďábel, který se stal zároveň vůdcem i ostatních patronů, s nimiž se podělil o kořist, i když možná jen dočasně…
5 komentáře