Pokračujeme v analýze miliardových zlodějen ve zdravotnictví, viz článek Divoký západ Agelu a spol. v současné právní úpravě zdravotnictví
Ve financování zdravotnictví máme problém, a ten je trvalý. Nekontrolované výdaje za služby zdravotníků vytrvale rostou, ale nemocnice přesto končí ztrátou. Vztah pojišťovna versus poskytovatel není svobodně uzavíraný soukromoprávní vztah, například stejného typu, jako když si objednám stavbu na klíč. Veřejné prostředky vybrané formou zdravotní daně podléhají i podle českých soudů veřejnému dohledu. Jde o regulovaný obchodně-právní vztah, kde má svobodná vůle prostor jen v rámci veřejnoprávní regulace. Ministerstvo zdravotnictví nastavuje pravidla regulace Vyhláškou o rámcových smlouvách, Úhradovou vyhláškou, rozhodováním o péči ve centrech vysoce specializované lékařské péče atd., atd.
Momentálně máme sedm zdravotních pojišťoven
Existuje úhradová vyhláška, existuje seznam výkonů, ale pojišťovny při smlouvách se zdravotnickými zařízeními nejsou vázány tato regulační ujednání dodržovat. O tom, jak se to přesně dělá, jsme psali v tomto článku Divoký západ Agelu a spol. v současné právní úpravě zdravotnictví
Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.
Stačí pouze vzájemná dohoda obou smluvních stran a regulace je k ničemu, protože dodatek stanoví skutečně platné ceny. Špunt z vany je tím vytažen. Finance volně protékají systémem, ze kterého ukapává jen tak trošku, ale zato stále, i bazének se takto naplní, natož kufříky ředitelů a jiných nejmenovaných manažerů.
Jedno netěsné místo mohl zacpat opravený dodatek. Viz tato zákonná úprava, o kterou se teď bojuje v parlamentu a o které naše noviny mlčí. Buď jsou novináři líní, hloupí anebo drží hubu z vyššího rozkazu:
„V § 17 odst. 5) se doplňuje nový text, který zní:
Cenový dodatek vyžaduje ke své platnosti souhlasu Ministerstva zdravotnictví.“
Pozměňovací návrh s propracovaným řešením přinesl do sněmovny poslanec Ludvík Hovorka
Jde o sněmovní rozpravu před hlasováním v pátek 26. 9. 2014. Ministr zdravotnictví Němeček se zděsil kontroly a řekl, že pokud by tento pozměňovací návrh byl přijat, tak by došlo k naprostému kolapsu našeho zdravotnictví. Jeho spící ministerstvo by muselo zkontrolovat 120 tisíc dodatků. Tato argumentace je už tradiční – ve stylu buď všechno, nebo nic. Jsme přece pro férovou hru a dodržovaní pravidel. Pro zloděje tento přístup nemá chybu, protože policajt nikdy nestojí a ani nebude stát u každé kasy. Krádež musí zastavit zákon a na jeho aplikaci musí dohlížet prozatím vyděšené Němečkovo ministerstvo.Předběžná kontrola smluvních ujednání ukazuje, že většina těchto smluv, těch nejdůležitějších a nejzásadnějších, je s nemocnicemi, a těch je v republice zhruba dvě stě. Takže ministr Němeček mlží a panikaří úplně z jiného důvodu. A pak jsou možná ještě nějaké další důležité dodatky mezi těmi, kdo provozují zdravotnická zařízení, která byla vyvázána outsourcingem z nemocnic. Ta jsou z našeho kontrolního hlediska opravdu důležitá. Celkově odborníci odhadují kontrolu maximálně tři sta poskytovatelů, u kterých by byla potřeba zkontrolovat i dodatky. Pokud se týká těch dalších, to znamená soukromých lékařů, ambulantních specialistů, tak tam se jedná většinou o typové dodatky, které jsou vesměs všechny stejné.
Výsledek hlasování byl pro některé překvapivý. Za ČSSD hlasovali pro zpřísnění kontroly tři poslanci a za KSČM už pouze dva poslanci. Cui bono? Jaké výhody nebo platby mají za to, aby nebyla možná kontrola? Podrobný přehled hlasování najdete zde
Převzato z e-republika.cz
4 komentáře