Úryvek z analytického programového dokumentu Vize ČMKOS
Předávkovaná restrikce
Evropská ekonomika, jíž je česká nedílnou součástí a – jak se ukazuje – v míře vyšší než je obvyklé, tak potřebuje především najít kompromis mezi politikou škrtů a politikou podpory hospodářského růstu. To je mimořádně důležité i v české hospodářské politice. Je důležité zdůraznit fakt, který zpravidla uniká v úvahách o růstu HDP v ČR.
Ani v roce 2012 nedojde k překonání úrovně tvorby HDP z roku 2008. Přitom předkrizové úrovně se podařilo dosáhnout ve všech sousedních zemích – Polsku, Slovensku, Německu a Rakousku již v roce 2011. Mezinárodní pozice ČR v rámci zemí EU-27 se v předchozích třech letech výrazně zhoršila. I to je výsledek bezradné hospodářské politiky „rozpočtově odpovědné“ vlády.
Tento trend pokračuje i v letošním roce. Zatímco všichni sousedé České republiky zaznamenali v I. čtvrtletí ekonomický růst (Německo 1,2 %, Rakousko 0,7 %, Polsko 3,8 %, Slovensko 3,2 %) Česká republika zaznamenala ekonomický pokles -0,7 %. Tím se fakticky připojila k zemím, na které nejvíce dopadá ekonomická krize (proti které nás vláda údajně svými kroky brání).
Česká ekonomika bude mít za sebou celkem 4 roky krize, kdy nebyla schopna překonat předkrizovou úroveň HDP a nemá šanci ji s touto vládní politikou překonat ani letos. Byla to totiž především vládní politika „předávkované“ restrikce (a ne tolikrát používané vnější faktory), která přivolala na českou ekonomiku další vlnu krize a která v následujícím období bude velmi negativně ovlivňovat její hloubku.
Již nyní se česká ekonomika zjevně nachází na počátku sestupné spirály ekonomického růstu se všemi doprovodnými negativními rysy pro negativní vývoj veřejných financí:
Schválený státní rozpočet počítal pro rok 2012 (při odhadu reálného růstu HDP o 2,5 % a nominálního o 5,2 %) se schodkem 105 mld. Kč. To znamená oproti skutečnosti roku 2011 snížení deficitu o 37 mld. Kč. Snížení odhadu vývoje ekonomiky na počátku letošního roku zhruba na nulu (reálný HDP 0,2 %, nominální 2,2 %) vyvolalo nutnost, pokud má být zachován schválený schodek, eliminovat dodatečný deficit. Vláda přijala v únoru dodatečné škrty ve státním rozpočtu v rozsahu 24 mld. Kč. Tím se meziročně snížila poptávku již o 61 mld. Kč. Nicméně ani to, jak ukazuje vývoj plnění státního rozpočtu za leden až květen, nebude pro naplnění plánovaného schodku stačit. I přes zmíněnou únorovou restrikci totiž dosáhl deficit státního rozpočtu za leden až květen hodnoty -79 mld. Kč a je oproti alikvótě rozpočtu vyšší o 35 mld. Kč. Čili za prvních pět měsíců letošního roku byl plánovaný deficit naplněn již ze 75 %. I vývoj v jednotlivých daňových okruzích dává tušit, že deficit SR bude za letošní rok bez dalších dodatečných škrtů vyšší minimálně o 20-25 mld. Kč.
Obzvláště varovný je vývoj v oblasti DPH. Inkaso této daně, kterou lze považovat za reformní „vlajkovou loď“ vládní koalice, je za prvých pět měsíců nižší oproti skutečnosti minulého roku o 2,3 mld. Kč! A to za situace, kdy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH o 4 procentní body! Zvýšení snížené sazby výrazným způsobem zvýšilo spotřebitelské ceny základních životních potřeb, ale státní rozpočet na této dani vybral méně než loni! To je ve skutečnosti naprosté fiasko rozpočtové politiky této vlády. Rozpočet předpokládal, že ze zvýšené DPH zinkasuje navíc cca 23 mld. Kč (za pět měsíců to mělo být necelých 10 mld. Kč a nezinkasoval nic). Naopak – zvýšení cen a jasný pokles spotřeby obyvatelstva přinesl do státní pokladny méně peněz než v minulém roce. Občan – spotřebitel dal jasně najevo, co si o těchto ekonomických eskamotážích současné koalice myslí…
Deficit rozpočtu však může – a velmi pravděpodobně i bude vyšší o další desítky miliard korun z titulu zastavení plateb z EU. (Státní rozpočet počítá celkem se 135 mld. příjmů z EU.) Pokud by vláda i nadále trvala na deficitu 105 mld. Kč, muselo by dojít k dalším škrtům v rozsahu minimálně 20 – 25 mld. Kč (bez vlivu plateb z EU) ještě v letošním roce. Celkově by se tedy z roku na rok z titulu „snižování schodků“ snížila vnitřní poptávka minimálně o 80–85 mld. Kč, které by nebyly ze státního rozpočtu vydány. Toto snížení poptávky reprezentuje proti roku 2011 pokles HDP cca o 2 %. (Což ovšem zase reprezentuje pokles inkasa veřejných rozpočtů o cca 40 mld. Kč a tak dále…)
Záznam tiskové konference a pdf verze celého dokumentu zde:
VIZE ČMKOS – Studie, ekonomické analýzy, prognózy – ČMKOS
