Frajer, nebo hrdina?

Reklama


Bývalý vojenský lékař, mj. velitel 11. polní nemocníce v Afghánistánu, pplk. v.z. MUDr. Marek Obrtel, se rozhodl na protest proti NATO požádat o „odejmutí vyznamenání z  vojenských operací AČR pod hlavičkou NATO“. Včera o tom napsaly Parlamentní listy – a tím to zhaslo, všude jinde ticho po pěšině. Lidovky nic, Novinky nic, Dnes nic, Aktuálně nic… žádný div, taková zpráva se dnes nehodí, je příliš rušivá, kazí obraz Čechů jako k NATO loajálních a k Rusku nepřátelských. Na druhou stranu, kdyby se začalo o Obrtelově gestu psát ve velkém, udělají z něj noviny blázna, hlupáka, nevzdělance, zrádce a raritu. Toho rizika, že bude zesměšněn, zdiskreditován a korunován obludnou psí hlavou, si musel být Marek Obrtel vědom, a přesto do toho šel a napsal ministru obrany a vládě otevřený dopis. V dnešní rozjitřené a vybičované atmosféře to není jen frajeřina, ale odvaha srovnatelná minimálně s tou, kterou si před lety žádal podpis pod Chartou 77.

Vážený pane ministře,

z důvodů, o kterých se rozepisuji v přiloženém třístránkovém dopise, který je součástí tohoto dokumentu, Vás žádám o odejmutí vyznamenání z  vojenských operací AČR pod hlavičkou NATO.

Děkuji Vám za pochopení a důrazně Vás žádám o Vaše souhlasné stanovisko.

Pplk. v.z. MUDr. Marek Obrtel
v.r.

Vracím  válečná  vyznamenání, protože se hluboce stydím za to, že jsem sloužil zločinecké organizaci, jakou je NATO v čele s USA, a jejím zrůdným zájmům po celém světě.

Chci tímto svým gestem také  jednoznačně vyjádřit svůj naprostý nesouhlas s politikou USA, uplatňovanou vůči Rusku, zemím EU a všem svobodným a suverénním zemím světa nyní i v minulosti a zejména s jejími důsledky.

Chci také tímto demonstrovat nesouhlas s postupem vlády ČR a ostatních kompetentních orgánů v otázkách přístupu k dezinformačním kampaním a záměrnému informačnímu embargu na klíčové události ve vztahu k současné geopolitické a vojenské situaci ve světě, přičemž viním všechny odpovědné subjekty také za naprostou nečinnost v otázkách zabránění vzniku globálního konfliktu (zejména) mezi USA a Ruskem na území Evropy.

V neposlední řadě chci tímto skutkem podpořit prezidenta republiky, Miloše Zemana, v jeho úsilí o objektivní pohled na stěžejní otázky vnitro i mezinárodně-politické a v jeho boji „proti všem“ za zachování suverenity a identity českého národa a jeho globální bezpečnosti.

Vystudoval jsem Vojenskou lékařskou akademii a stal se vojenským lékařem s diplomem Univerzity Karlovy v Praze, jsem podplukovníkem AČR v záloze a během činné služby jsem léta vykonával i jedny z nejvyšších postů ve zdravotnické službě armády, vždy na tabulkových místech s plánovanou hodností plukovník.

Mezi ty nejvýznamnější pak patřil post velitele kontingentu AČR v Afghánistánu a náčelníka 11. polní nemocnice AČR tamtéž, zástupce velitele operačního velitelství vojskové zdravotnické služby, nebo významné funkce v rámci Sekce vojenského zdravotnictví Generálního štábu AČR.

Během mé kariéry jsem v rámci vojenských operací poznal problematiku Bosny a Hercegoviny a dalších zemí bývalé Jugoslávie, Afghánistán, velmi krátce také problematiku Iráckého konfliktu, ale zejména pak Kosovo.

Službu jsem vykonával vždy nejlépe, jak bylo v mých silách, v souladu s mým přesvědčením, že takové činnosti nelze „dělat napůl“….

Již zde jsem ale, zejména v souvislosti s konfliktem v Kosovu pojal podezření, že naše cesta (působení v bojových uskupeních pod hlavičkou NATO), není správná…….

Vždy, když jsem dospěl k pocitu, že „cosi není v pořádku“, utěšoval jsem se tím, že pracuji jako lékař a mým posláním je pomoc nemocným, raněným a zasaženým včetně místního obyvatelstva všude tam, kde naše jednotky působily. Tato slabá útěcha mi ještě několik let bránila v tom, abych naplno prohlédl a pochopil, že to, co dělá NATO, ale zejména USA, v mnoha zemích celého světa, je nejvyšší stupeň zvrhlosti a opojení mocí, ale především jde o účelově vykonstruované konflikty a zejména záminky k jejich spuštění a americká imperialistická politika v nich nezná hranic. Každý, kdo se jakkoliv postaví na odpor mocenským zájmům USA, byť by tím hájil identitu, ekonomiku a suverenitu svého národa, musí být „vymazán z mapy světa“.

S mezinárodní politikou USA se dlouhodobě nemohu ztotožnit a poté, co jsem se aktivně začal zajímat o kořeny, podstatu, průběh a důsledky akcí, vedených od druhé světové války organizacemi a strukturami USA po celém světě, ji naopak zásadně odsuzuji. Pro mne má jednoznačně podobu bezohledného, zištného a nenasytného imperialismu, který se nezastaví před nikým a před ničím. Jejími důsledky jsou pak především „spálené země“ a miliony mrtvých po celém světě. Příčinou jsou mocenské zájmy světového hegemona a dnes také zoufalá snaha o zabránění definitivního krachu amerického impéria (který je však standardními prostředky neodvratný, což je pro Evropu a lidstvo tou největší skutečnou, avšak tak málo zmiňovanou hrozbou).

Ať jsem sloužil kdekoliv na světě, nikdy jsem se nevyhýbal kontaktu s místním obyvatelstvem, ať už šlo o kontakty v rámci poskytování zdravotní péče a nebo o prosté rozhovory v rámci náhodných setkání a nebo vzájemných návštěv. Z toho důvodu jsem nikdy nebyl odkázán pouze na informační zdroje blízké NATO, ale byl jsem schopen situaci analyzovat a posuzovat ze všech možných úhlů pohledu. V zemích bývalé Jugoslávie jsem měl navíc tu výhodu, že jsem v krátké době zvládl i místní jazyk na takové úrovni, abych byl schopen základní komunikace. Toto všechno mi mimo další aspekty umožnilo pochopit a přesvědčit sám sebe o naprosté nesmyslnosti a mnohdy zrůdnosti počínání NATO a zejména USA v rámci řady uměle rozpoutaných konfliktů za účelem destabilizace zemí, které nechtěly hrát roli poslušných loutek a vazalů USA. A součástí této mašinerie jsem se, Bohužel, stával i já.

Obecně bylo a stále je mým velkým problémem respektování nadřízených, kteří jsou nekompetentní, nevzdělaní, nekonzistentní ve svých názorech, jedním slovem neschopní. Naopak si nesmírně vážím takových „šéfů a velitelů“, kteří jsou „na svém místě“ a pro takové bych pracoval obrazně řečeno, do úmoru….

Během svého profesního života, jak armádního, tak později i civilního, jsem poznal velké množství takových nekompetentních politiků a nadřízených, kteří svůj osobní prospěch a kariérismus, spojený s pokrytectvím, nevědomostí a populismem, vyměnili za čest,  vzdělanost a snahu o poctivou práci pro společnost.

Toto mělo vždy, na kterékoliv úrovni, velké, někdy i fatální důsledky. Stejně jako je tomu v rámci naší vrcholné politiky, kdy politici v roli loutek světových mocipánů naši zemi zadlužili, rozprodali, rozkradli, vnitřně rozvrátili, pohřbili veškeré morální hodnoty a uvrhli nás do chapadel takových mocenských struktur, jakou je mimo jiné například NATO v čele s USA. Politici vedou, nebo alespoň trpí, masivní dezinformační kampaň, zamlčují řadu zásadních faktů, majících vliv i na naše životy do budoucna, poklonkují americkým „šéfům“ a mlčky trpí jejich prapodivné krvavé praktiky, čímž přivádějí naši zem na pokraj zkázy. Mimo jiné také tím, že nejsou schopni vnímat integritu Evropy včetně Ruska, jako protiváhu americkým snahám o zotročení světa pod svou nadvládou v době, kdy ekonomický potenciál USA bere za své a je jen otázkou času, kdy se celý americký systém zhroutí a nebo USA vyprovokují fatální válečný konflikt, ke kterému zneužijí Evropu jako válčiště (potřetí v historii).

Jak diametrálně odlišný je pak postoj a vyjadřování našeho prezidenta, Miloše Zemana, který přes obrovskou vlnu nevole jak USA a Bruselu, tak i domácí proamerické „zaprodané kliky“, podává věci tak, jak jsou, nazývá je pravými jmény, poukazuje na skutečné viníky a souvislosti a nebojí se nahlas říci, že Evropa, to je také Rusko, ale ne USA….a další a další skutečnosti. Prezidenta Zemana si za to nesmírně vážím a vyzývám všechny, kterým není osud nás a naší země lhostejný, aby mu vyjádřili svou hlasitou a trvalou podporu proti „americkým praktikám CIA, uplatňovaným nejen velvyslancem Schapirem“, proti červeným kartám pražských kavárenských zaprodanců a proti politice „nohsledů z Bruselu“. Je to námi přímo zvolený prezident, tak si jej nenechme brát…..

Tolik odvahy, abych odešel bojovat proti dalšímu produktu zoufalého amerického imperialismu – tedy samozvané Ukrajinské vládě na východ Ukrajiny – nemám a nemělo by to ani žádný smysl, protože v tomto konfliktu jde o zcela něco jiného, než o hledání  a uplatňování lidských práv a svobod, tedy o hodnoty, „pro které“ USA již zdevastovaly tolik zemí světa.

Tolik odvahy, abych jednoznačně prohlásil, že v novodobé studené válce a ve věcech s tím souvisejících, stojím na straně současného prezidenta Ruska, kterého si nesmírně vážím za to, s jakým nadhledem, zdrženlivostí a rovnováhou odráží provokace Západu a jak věcně a průhledně reaguje na všechna nařčení a lži kolem veškerého současného dění, tolik odvahy ale mám.

Člověk nemusí být příliš velký odborník na věci politologické, sociologické, vojensko-politické či jiné související, aby si udělal vlastní názor na to, kdo je agresorem a proč, a kdo se brání. Na to stačí zdravý selský rozum, trocha inteligence a schopnosti spojovat věci do kontextu a hodiny studia dostupných pramenů a materiálů z různých zdrojů.

Já jsem si vlastní názor již dávno jednoznačně udělal a stojím si za ním.

A proto nemohu a nechci nadále nosit svá válečná vyznamenání z operací NATO, kterými jsem prošel a která mi byla udělena zločineckou organizací v čele s USA.  Dokud budou Spojené státy a jim podobní vedoucí silou NATO, není pro ně na levé straně mé vojenské uniformy místo.

Vážený pane ministře obrany, žádám Vás o odnětí všech mých udělených medailí NATO, za což Vám předem děkuji.

Podplukovník v.z. MUDr. Marek Obrtel
v.r.

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku 21 komentářů