Třicet let výzkumu v kanadských lesích vedlo k úžasnému objevu – stromy spolu komunikují, někdy na obrovské vzdálenosti.
Námět: Martin Míček
TED Talks: Jak si povídají stromy
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč
Zajímavé. Ty medvědy mohla vynechat, ale jinak opravdu zajímavé.
Téma fascinující, ale informace rozbředlé na půl hodině šlo shrnout do deseti minut a pěti obrázků … Nedávno běžel na ČT dokument DW o houbách a zhruba třetina byla věnována mykorhize. Bylo to daleko informativnější.
Na internete je popísaných mnoho experimentov,ktoré dokazujú,že stromy(a rastliny obecne) aj cítia.Cítia bolesť zapamätajú si toho,kto im niekedy ublížil….je toho veľa,čo o rastlinách ešte nevieme.
Experimentátorka se ve své přednášce podřídila principům starým už mnoho let. Prokládá fakta,
jež chce ,aby si je posluchači zapamatovali,veselými,nebo nenadálými příhodami s tématem přímo
nesouvisejícími. Vzhledem ke klipovitosti dnešních mladých posluchačů a schopnosti se soustředit
na přednášené téma,považuji tuto přednášku za velmi zdařilou,navíc si vědátorka na nic nehraje a
je uměřeně upřímná v tom,čeho chce svou přednáškovou činností dosáhnout. Vaší kritiku vidím
jako nespravedlivou. Něco jiného by bylo,kdyby přednášel IT specialista odborně připravenému publiku zabývajícímu se rovněž IT.
Nakonec máte, hudrypere, pravdu. Já se prostě ještě nesmířil s tím, že je mnohem jednoduší natočit 5 minut video a šoupnout ho na YT, než to samé sdělit jedním odstavcem textu – a tomuto publiku je přednáška určena.
Nejspíš jde i o to, že jejím cílem není primárně šířit informace o esoterických biologických procesech, ale racionální přístup k lesnímu hospodářství.
https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2017/02/08/japanese-nuclear-plant-just-recorded-an-astronomical-radiation-level-should-we-be-worried/?utm_term=.8d0a7bd2f62b
Lépe se to ani říct nedá,zedde. Vždyť jste viděl na doprovodných obrázcích jak dopadne krajina,
když se na ni pustí nenažratelný kořistnický kapitalismus. Býval jsem přesvědčeným kritikem za
socialismu,když jsem zahlédl velké plochy totálně vytěženého lesa třeba v Jeseníkách. Ovšem takové „racionality“ , jako tomu bylo a mnohdy dosud je za liberálního imperialismu ani zdaleka
nedosahoval. Ta paní zároveň poukázala na to,že v důsledku takového chování k přírodě ,pokud nedojde z zásadním změnám,prostě vyhyneme jako ty lesy .
Opakovaně jsem přes Google mapy prohlížel některé oblasti. V lesních oblastech je samozřejmě řada rozdílů. V severnějších šířkách je mnohem více boreálních lesů s velkým zastoupením jen několika druhů, a je tam přirozený i rozpad a obnova lesů na velkých plochách. Naproti tomu lesy jižnějších oblastí jsou druhově neporovnatelně pestřejší, z hlediska proměn klimatu bezpochyby výrazně stabilnější. Bez ohledu na fakt, že z leteckých a satelitních snímků i „Street View foto“ je možné vyčíst jen omezený počet informací, stačí to pro vytvoření jakési základní ucelenější představy. Nejvíce mne tak ve výsledku – zcela v souladu s tvrzením S. Simardové –… Číst vice »
Kanada si prožila ve velkém, to co naše lesy v menším měřítku i především díky tam se vyskytujícím druhům kůrovců. Co se týče racionality lesního hospodaření se před rokem 89 dělaly obrovské chyby s negativními dopadady v dnešních dnech i budoucnosti. Ovšem po roce 89 k nějakému masivnímu návratu k racionalitě nedošlo (byť jsou zajisté výjimky, některé znám nebo jsem aspoň viděl na vlastní oči) a dochází k masivní destrukci lesních ekosystému podepřenou o dopady neoliberalismu ovládající jak procesy obnovy, těžby, zakládání, pěstování a výchovy lesa, tak fungování legislativy, státní správy. Největšími zásahy do fungování lesního hospodaření bylo oddělení lesního… Číst vice »
Z hlediska různých geometrických tvarů jsou nejhroznější svými dopady tvary rovné. Z hlediska dopadů do ekosystému lesa je pak asi nejzávažnější dvojice faktorů: a) kouskování – fragmentace pod úroveň stability „mikrocenter“, přičemž k stabilitě krajiny i v horách je krom mikrooblastí zabalených v mnohem větších celcích důležitá jejich pozice v území a pozice navzájem b) narušení odtokového režimu a infiltrace vod a látkové výměny s tím spojené (vymývání zásad) Obě tato narušení se překrývají a negativy umocňují. Pro obnovu lesů je tedy zapotřebí pro tu kterou oblast stanovit minimální plochu zachovalých, přírodě co nejbližších ekosystémů a jejich částí, a reflektovat,… Číst vice »
Řekl bych,že díky přítomností Martina a Aleše na našem webu zde zastáváme uměřené názory nejen na politiku okolo nás a v zahraničí,nýbrž,a to je zvláště hodnotné,rovněž na ekologii se specializací na lesy. Martinova činnost za desítiletí přinesla regionu,v němž s láskou k němu žije, násobně více,než celá ta organizovaná zeleň v kancelářích rádoby zelených stran a spolků. Za své nezištné a velmi potřebné rady organizacím,jež jsou ze zákona odpovědné (komu asi?) je doslova bit. Lidé,kteří si nevidí dál,než do vlastní kapsy takové podivíny,kteří nehrabou jako oni,nenávidí. Má ale také přátele a dovolil bych se přimluvit za to,abychom mu podle svých… Číst vice »
Asi není úplně náhoda, že OM jsou jeden z mála webů, kde se půda znova a znova objevuje jako politické téma. Zdejší osazenstvo má holt čuch na průšvihy (krom nesčetných jiných předností).