Před občanskou válkou byly Spojené státy jako EU. Byl to spolek států, z nichž každý si dělal, co chtěl. Nebyla federální daň z příjmu, ani stálá armáda, ani centrální banka. No prostě ráj na zemi. Američané měli špatné zkušenosti s Bank of England a dlouho se bránili zřízení centrální banky. Až president Wilson zřídil podivnou instituci Federal Reserve System (FED), složený z několika soukromých bank. FED neřídí Spojené státy a jejich presidenta, jak tvrdí jedna z těch naivnějších konspiračních teorií. Naopak, president Spojených států jmenuje členy správní radu a předsedu FEDu.
Po schválení senátem je FED celkem nezávislý v řízení měnové politiky. Má za úkol regulovat úroky, hlídat inflaci a zabránit ve velkým a náhlým výkyvům. To se jim moc nedaří. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Friedman tvrdí, že FED způsobil v roce 1929 velkou krizi roku tím, že v letech dvacátých uvolnil tok peněz, tím vytvořil bublinu prosperity, a pak ji náhle utáhli. Za tu nedávnou krizi mohla spíš jiná veřejno-soukromá potvora, s poetickým jménem Fannie Mae , která se stará o to, aby banky měly peníze na hypotéky.
Říkám vědomě nedávnou, přestože vím, že jste všichni slyšeli, že nás čeká další krach a že uvnitř zeměkoule je jiná, mnohem větší než ta vnější. Říkám to na základě tohoto grafu, který ukazuje, že akcie již jsou na stejné úrovni jako před krizí (Dow Jones asi na 13 000) – tedy dvojnásobek nejnižšího bodu v roce 2009. Nedosáhl ještě úrovně internetové bubliny z roku 2007, ale z cesty ho nevychýlila ani krize v Libyi, během níž se benzin u pumpy vyšplhal až na 0.73 € tedy 17.8 CZK za litr, tedy skoro dvojnásobek obvyklé ceny (a polovinu ceny v ČR – pozn. edit.). Jistěže mi někdo namítne, že akcie nejsou všechno. Co třeba nezměstnanost? Nezaměstnanost, jak začátek, tak konec jejího vzestupu, sleduje s jistým zpožděním, ovšem obráceně, vývoj akcií. Již poklesla z maxima 10 % na začátku roku 2010 na 8.6 % teď. Zpoždění je asi rok.
Co z toho vyplývá? Podle amerického pravidla o presidentských volbách „It’s the economy, stupid“, to znamená, že Obama vyhraje druhý termín. Ovšem nejen tím,že nás vytáhl z krize – tím, že do bank nasypal peníze, což ovšem by Republikáni udělali taky – to jsou současné recepty, FEDu a odborníků, a začali to dělat ještě za Bushe. Stav hospodářství, zaměstnanost a prosperita, to je velká část nalady země, ale není to jediný faktor. Za Cartera, v roce 1980, byly akcie v klidu, ale země byla pohoršena a uražena tím, že Íránci drželi americké rukojmí. To přivedlo k moci Reagana a 20 let republikánské vlády. A to přesto, že to byl Carter, který vyzbrojil boží bojovníky v Afghánistánu, a tak vytvořil Al-Kájdu. Jeho pokus o vysvobození rukojmí silou se nezdařil. Máte-li rádi konspirační teorie toho lepšího typu, tak rukojmí zůstala v Iránu, protože Bush starší, tehdy šéf CIA, to tam posichroval, a jistý, tehdy neznámý plukovník Oliver North sabotoval pokus o osvobození silou. Národ chtěl pomstu, krev – a Reagan ji dodal.
Teď je národ válkami unaven a chce mír. Většina národa teď chce stáhnout vojsko z Afghánistánu a Obama jim vyhoví. Ukončí obě války. 50 000 amerických vojáků je stále v Iráku a duchovní Muktada al-Sadr prohlásil, že znovu zahájí odboj proti okupaci, pokud Američané neopustí Irák. Opustí. Třetí konflikt, ten v Libyi, Obama ukončit nemůže, protože to prý není válka, anebo alespoň ne americká válka. A co to tedy je? Sigmund Freud prý řekl „Někdy doutník je jen doutník“. A někdy je akce americké armády opravdu jen humanitární pomocí. To byl i případ Haiti v roce 2010, a tak to asi je i v případě humanitárního bombardování v Libyi. Jistě, že jsou lidé, kteří věří, že všechna nedávná zemětřesení byla způsobena americkým výzkumným programem HAARP, ale já o americkém výzkumu trochu vím, a mohu bezpečně prohlásit, že tak daleko zase nejsou :-)
Krom toho je pravděpodobné, že by tohle všechno udělali, a pak by se spokojili jen s tím, že za kandidáta na prezidenta prosadili nějakého hudebníka, Haiťana, který žil pár let na Floridě?
Not bloody likely :-)
Film o občanské válce: Cold mountain
Foto: zdroj
