2020: Krátké, ale poutavé panorama nové éry

Mým oblíbeným povelem na vojně byl povel pohříchu krajně vzácný, který zněl: „orientiruj!“. Ten znamenal, že nemusíte běhat, běžet, stát, ležet, střílet – nemusíte dělat vůbec nic, jen musíte chápat, to, co vám vysvětlují vzhledem k tomu, co budete dělat. Na vojně jsem to měl rád – bylo možné si odpočinout, v lepším případě pospat… V civilním životě je tento povel podstatně významnější, než pro vojína nebo třeba seržanta v armádě.

V souvislosti s tím mi, s blížícím se Novým rokem, dovolte „zorientovat“ tu vaši část, kterou to zajímá.

Co bude probíhat ve světě už v roce 2020?

Velmi dlouho jsem žil v rámci logiky, kterou poprvé použil anglický generální štáb po 1. světové válce. Ti říkali, že pokud začne válka v příštích deseti letech, což je velmi málo pravděpodobné, tak ať uděláme cokoli, nebudeme na ni připraveni. Proto jsem se vždycky díval, zda nás v nejbližším roce čekají nějaké velké otřesy – tedy jistěže se svět zhroutí, všichni vymřeme, svět přejde z nynější vleklé deprese do skutečné deprese a celkového krachu a rozpadu na makroregiony – ale dojde k tomu v příštím roce? Jestliže ne, nebo je to málo pravděpodobné – tak budeme odpočívat a pokračovat v zábavě. Koncem tohoto roku vypadá velmi pravděpodobně, že se svět začne propadat do globální deprese už v listopadu příštího roku. To, co od nás génius americké elity od nás oddaloval od roku 2001 za cenu lží, krve, šíření chaosu, válek, teroristických činů, – mj. i na území USA samých – tato natahující se žvýkačka, kterou jsme prožili po velkou část našeho života, končí. Znovu nám na dveře klepe historie (tehdy nám na dveře zaklepala, ale zůstala za nimi), ale teď to bude doopravdy a tyto dveře vyvrátí.

Co se děje?

Teď existuje jistý konsensus v analytickém prostředí v několika podstatných otázkách.

  1. Trump zvítězí ve volbách v roce 2020. Teď vyhazuje Bidena, jediného, kdo ho mohl ohrozit, vše ostatní je o ničem, protože čas Bloomberga byl v roce 2016 – teď už ne – a stává se prezidentem, přičemž prezidentem s absolutní mocí, který neprodleně začne vyčišťovat to, co se nazývá „deep state“, ale ve skutečnosti je elementy liberálního klanu, elementy globálních finančních spekulantů v americkém státě, jejich struktury. Tato očista bude doprovázena podstatnými změnami v zahraniční politice, kde mj. zrealizuje svoje vztahy k Rusku (nikoli k jako takovému, protože s námi nemá nic společného – snad kromě toho, že se mnozí z nás také rádi napijí), ke spolupráci s Ruskem, protože na Rusku lze vydělat peníze, ale liberálové tyto peníze nedělají, což je hloupé a je to potřeba napravit. Jestliže je náš vzájemný obchod nicotný, nemá smysl na nás uvalovat sankce.
  2. Nezbytnost odporu vůči Číně. Při všech našich vřelých vztazích s Čínou jak my, tak Číňané víme, že je to věc vynucená tím, že nás od sebe odtrhl Západ. Mám velmi rád Čínu, strašně jí závidím a snažím se od ní, dle možností, učit, ale velké množství lidí počátkem 90. let před mýma očima volilo, zda být otrokem Američanů, nebo podřízeným partnerem Číňanů. Lidé, kteří tu volbu podstoupili, byli různí – liberálové, konzervativci, patrioti, komunisti, čestní, podvodníci – nejrůznější. A všichni si zvolili otroctví pod Američany, protože tam cítili vyšší míru svobody (jsou to různé kultury, různé civilizace). V USA existuje dokonce i v jejich elitě rozštěpené občanskou válkou naprostý konsensus, že Čínu je nutné ničit. Nezadržovat, nestavět se na odpor – ale zničit ji jako samostatný faktor globální politiky a dovést do úrovně současného Japonska, přičemž je to země velká, takže to nebude docela jako s Japonskem, ale jako s bývalým SSSR. A Trump tuto pozici představuje a tím upevňuje svoji pozici.

Proč o tom takto podrobně hovořím… To proto, že RF ve svém dnešním i zítřejším stavu se odporu proti Číně nebude schopno zúčastnit. Pokusy poštvat na Čínu Rusko začaly podstatně dříve než v roce 2009. Američtí politolochové*) a údajní experti se nám snaží vykládat, že se Čína rozpadne a vášnivě očekávali, že se tak stane už od roku 1992, nicméně tzv. restart americko-ruských vztahů, vyhlášený v roce 2009 tehdejší US ministryní zahraničí Clintonovou, spočíval právě v tom, že se musíme rozkmotřit s Čínou, za což nám Američané nemohou, ani nechtějí nic dát. Tehdy si z nás dělali blázny a naši to ani nepochopili. Ovšem Trump je člověk komerce, a je názoru, že Rusku je nutné něco dát – a je ochoten nám dát obnovu Sovětského svazu. Ze dvou důvodů:

  1. Je to nutné pro odpor vůči Číně, protože Rusko není schopno stát proti Číně dokonce ani na straně USA, zatímco obnovený Sovětský svaz ano – A to je fantomová bolest ruské byrokracie a oligarchů, ať si říkají, co chtějí.
  2. Trump patří k části globální třídy, která vychází z nezbytnosti rozpadu světa na makroregiony, což znamená, že čím víc bude makroregionů, tím líp, protože je bude možné snáze štvát proti sobě navzájem. To znamená, že Rusko nemá být na styku hranic s čínským, islámským a evropským světem, ale musí mít vlastní makroregion.

Já naprosto solidarizuji s tímto konsensem v analytickém společenství, a nejen v Rusku. Pravda, lidé, sedící ve své bažině a kvákající, třebaže hlasitě, sem nepatří a jsou spíš propagandisty.

Trump to velmi chce a je k tomu v podstatě připraven. Jeho záměr ale naráží na kategorický nesouhlas jeho partnerů. Přitom šance vyhrát v tomto politickém boji američtí liberálové, teď pod hlavičkou demokratické strany, nemají vůbec žádné. Oni prohrávají a velmi dobře to vědí. V této souvislosti mě napadá paralela s královým výrokem v americkém seriálu „Hra o trůny“: Pokud nemůžete partii vyhrát, převrhněte šachový stolek…

Jak to mají udělat? Impeachment se nehodí, není zajímavý, protože nejsou politické ani právní procedury, kterými by jej bylo možné vyhrát. Navíc bude porážka v proceduře impeachmentu pro demokraty absolutně ostudná. Impeachment ale není prostředkem, jak vyvést Trumpa z konceptu, ale prostředkem, jak změnit pohled veřejnosti na situaci – mám na mysli budoucí americkou „barevnou revoluci“. Je takový zákon přírody: Pokud používáte jakoukoli technologii proti ostatním, dříve či později ji použijete i proti sobě. Ve skutečnosti bylo hnutí „Occupy Walstreet“ v roce 2011 pokusem o takovou revoluci v USA. Demokratická část elity ho použila proti republikánské části elity. Policie se s organizátory vypořádala nelítostně, jako s nepřáteli lidu. Přitom si všimněte, že v tichosti, bez jakýchkoli ochránců práv, žádné články v novinách – přestože střední článek organizátorů akcí vyfasoval velmi tvrdé nepodmíněné tresty. Řadových účastníků se represe nedotkly.

USA vypěstovaly proti nám mudžahedíny v Aghánistánu – a dostali 11. září, a předtím Timothy McVeigha**), který naprosto nebyl osamělým atentátníkem – při veškeré mé úctě k americké demokracii. Celá 50. až 70. léta udržovaly USA po celé Evropě teroristické armády, armády vojenských teroristů, které existovaly naprosto nezávisle na NATO, jejichž úkolem byla organizace teroru v zájmu nepřipuštění komunistů k moci – ve Španělsku, Francii, Turecku skutečně, cestou teroru, nepustili komunisty k moci. A byli všude – dokonce i v klidném Finsku. A tento terorismus se jim vrátil. Spojené státy vypracovaly technologii barevných revolucí – státních převratů prostřednictvím vyvedení ohromných mas jimi obelhaných lidí do ulic. Oni nemohou tuto technologii nepoužít proti sobě.

Je velmi pravděpodobné, že „Deep State“, demokraté a celý liberální klan, liberální část globální vládnoucí třídy, se pokusí, pokud ne svrhnout Trumpa, tak ho velmi oslabit během a hlavně po prezidentských volbách. Ke skandalizaci dnes žádné důkazy nejsou třeba – stačí pár článků ve Washington Post, WSJ, NYT, CNN, atd. – což jsou klíčoví dodavatelé fejkových zpráv. A davy protestujících před Bílým domem mohou jednoduše na Bílý dům zaútočit. Pokud ho obsadí, bude to Trumpova ostuda, pokud budou odraženi, bude to znamenat mnoho obětí – opět na vrub Trumpa, což mu sváže ruce – to je reálná perspektiva dneška. Jestliže to chápu dokonce i já, tak to nepochybně chápe i americký vládnoucí systém.

Jak i neúspěšný pokus o barevnou revoluci ve Washingtonu ovlivní americký fondový trh?

Myslím si, že naprosto jednoznačně a fatálně. Zhroutí se. Jsou pro to předpoklady i v jiných sférách, i v souvislosti se strukturální analýzou ekonomiky. I to málo stačí ke zlomení oné nalomené a všemožně podpírané hůlky, která zajišťuje stabilitu globálních trhů. Připomínám, že už 3 měsíce žijeme v podmínkách nového kvantitativního uvolňování (masového tisku peněz), které zajišťuje růst amerického fondového trhu – málokdo o tom hovoří. Přitom všichni chápou, že je to věc ostudná a neperspektivní. Takže nás nečeká korekce, snížení, ale pád amerického fondového trhu velmi pravděpodobně v listopadu 2020. Zbývá nám tedy necelý rok relativně komfortního, relativně civilizovaného života.

To Trumpa jistě nezastaví a bude pokračovat ve své politice, ale bude mít ruce i nohy svázané, a navíc, pokud jde o obnovu Sovětského svazu, bude svázán nízkou kvalitou ruské byrokracie. Aby se Sovětský svaz znovu narodil, musí mít ideu přitažlivou nejen pro obyvatele RF, ale i pro obyvatele ostatních zemí. Bez ní celá integrace postsovětského prostoru bude směřovat jen k organizaci loupeže ruského trhu elitami jiných zemí, z čehož nám zbude jen růst zločinnosti, změnu Moskvy v Moskvabad a RF ve směs severního Tadžikistánu a nejsevernějšího Kavkazu. Tyto plány existují, ale budou se realizovat v úplně jiných podmínkách než těch, které si dnes dovedeme představit. Pád globálního fondového trhu bude tím faktorem, který nás strhne do globální deprese a rozpadu světa na makroregiony. Hloubku tohoto rozpadu si dnes ani nelze představit. Připomínám, že před 5 lety se mělo za to, že nepůjde o úplný rozpad, protože se mnohé trhy zachovají beze změn, a zcela jistě se zachová globální trh informační. My ale už 2 roky sledujeme cenzuru – ve FB, ve zprávách Googlu, přičemž v jeho ruské mutaci – takže srovnáte-li ji s naším Yandexem, zdá se vám, že jsou popisovány události v různých světech. Právě ve vytváření virtuální reality spočívá fenomén post-pravdy. Nejhorší ale, je že tuto virtuální realitu nevytváříme my, ale Západ, který má k tomu daleko větší zdroje, a proto jeho pád bude pro něj podstatně bolestivější a pozdější než náš.

Dobrá zpráva pro Rusko

Takže se koncem příštího roku začneme propadat do globální deprese, společné trhy se začnou rozpadat, včetně finančních a informačních (které se začínají rozpadat už nyní). Dobrou zprávou pro nás je to, že právě toto nám pomůže zachovat si státnost. Chápu, že se nám všem nelíbí ruská státnost v jejím dnešním provedení, že při slově „ruský úředník“ máme nutkání sahat nikoli po peru, ale po zbrani. Připomínám ale, že ta nejkřivější, nejzrůdnější, nejlidožroutštější státní moc je v dnešních podmínkách dobrem a dárkem. Protože vidíme na příkladu některých zemí – a to nejen Somálska a Haiti, ale např. nacisty okupované Ukrajiny, nebo Kyrgizie, že státnost jako taková může i nebýt, že může existovat jakási trestní a administrativní instituce, která neplní funkce státu a dokonce ani nemá tušení o jejich existenci. Ale žít pod jiným státem znamená být ničen – viz Bulharsko nebo Řecko (tam netřeba hledět na hadříky a dožívající sociální systém, ale na dynamiku systému).

Co je na tom dobrého? To, že majdan připravovaný naším liberálním klanem má zpoždění. Podíváme-li se na jeho politiku po loňských prezidentských volbách, tak je to úporná snaha dovést lid, tedy nás, do zoufalství, aby nám nebylo líto nejen sebe, ale ani svých dětí, abychom vyrazili na majdan, poslali k čertu stát, kterého máme plné zuby, a odevzdali moc jemným, spořádaným ruským Porošenkům nebo Zelenským. Takových klaunů máme v Rusku dost, stejně jako oligarchů z liberální sešlosti. Přirozeně, že takový Kudrin se domnívá, že to má být on, Medvěděv zase, že on – atd. Oni se dohodnou.

Projekt „Archa“

Liberální klan se chce vrátit do 90. let, kdy mu náležela veškerá moc. Po katastrofě státního bankrotu ho odsunuli a po likvidaci vlády Primakova, Masljukova a šéfa centrální banky Geraščenka jim zůstala jen sociálně-ekonomická „paseka“. Oni zesílili, nacpali se penězi, a nyní si chtějí vrátit vše. S hlediska globálního a plánu návratu liberálů do let 90., jež jsou pro ně „svatá“ a krvavá pro všecky ostatní – je to projekt Archa, kdy liberálové prohrávají všude jinde, ale v Rusku se opevňují a mění ho v Archu – liberální rezervaci, rezervaci „Goblinů“, odkud v následném historickém kole začnou svoji expanzi do celého světa – pro Gobliny je to skvělá perspektiva a všichni ostatní se budou cítit jako Srbové, které Kosovští drželi a vykrmovali, aby jejich čerstvé orgány následně prodali bohatým zákazníkům.

Do poslední chvíle se zdálo, že to je perspektiva skoro nevyhnutelná. Situace se ale změnila, protože ke konci příštího roku ruská krize nenazrává a pokusy o její urychlení nejspíš selžou. Budou jakýmsi ulitým startem, jakým byla vražda Borise Němcova a jimi organizovaná masová demonstrace, která bůhvíproč směrem ke Kremlu nešla. Bude něco podobného ve větším měřítku. Když se ale globální krize rozpoutá dřív než ruská, tak negativní dosavadní zkušenosti veřejnosti s liberálním klanem spíše stmelí veřejnost kolem stávající státní moci (což už bylo nejen tady, ale i v zahraničí). I kdyby to takto nevyšlo, tak zachování vlastní státnosti nám poskytne v rozpadajícím se světě obrovskou konkurenční výhodu před mnohými sousedy – samozřejmě nikoli před Čínou.

Evropa…

Německo přestalo být Německem už v nulovém roce, hned po vytvoření zóny eura. Začal, s prominutím, bordel. Prožili jsme v minulých dnech a ještě prožíváme velmi bolestnou dohodu o plynu s Ukrajinou, která samosebou bude naprosto vyděračská, protože ani jeden příčetný představitel ukrajinské vládnoucí třídy žádné závazky vůči Moskalům plnit nebude, Gazprom vyplatí Transgasu 2,9 mld.dolarů, načež nám řeknou, že sice slíbili, že odstoupí ode všech soudních pohledávek vůči nám, ale spočítali si to, takže nic rušit nebudou. Jak vznikla ta částka? Gazprom uzavřel s Naftogazem smlouvu o protlačení plynu podle systému „odeber nebo plať“, tj. pokud Ukrajina nenakoupí minimální smluvně dohodnutý objem, tak stejně platí za minimální objemy. Dluh za tyto neodebrané dodávky překročil 2,3 mld. dolarů a Gazprom to strpěl, a Stockholmská arbitráž prohlásila, že sice taková smlouva byla a ty závazky existovaly, ale protože jsou to závazky vůči Rusku, a Rusko je špatné, a navíc je Ukrajina ve špatné finanční situaci, tak nic platit nemusí. Kromě protlačení ale Gazprom platil i za přepravu plynu, a protože Ukrajina neodebrala minimální smluvní objem, Gazprom jej tedy nepřepravil, takže minimální smluvní objem také nebyl splněn – tudíž musí Gazprom do konce roku za to zaplatit oněch 2,9 mld. USD. Taková je úroveň právního vědomí v dnešní Evropě na úrovni mezinárodních soudů! Takže jednu obchodní operaci rozdělíme na dvě, a to, co dluží Rusku, to anulujeme, ale pohledávku Ukrajiny uznáváme. Problém není v tom, že nás takhle okradli, ale problém je ostřejší – a tím je úroveň právního vědomí v Evropě. My jsme si zvykli říkat, že na Západě existuje právní stát – tady toho máte příklad.

Ovšem tato nedávná dohoda byla uzavřena kvůli nezvykle tvrdému nátlaku Německa. Podzemní zásobníky v Německu jsou plné, zima je zatím teplá, takže se o sebe postarali. Najednou ale zjistili, že tyto zásobníky a nejen v Německu, ale i jinde v severozápadní Evropě, nekontrolují, protože patří finské státní organizaci, která koupila německou komunální společnost, jež mj. ovládala tyto zásobníky. Finové se dnes politicky orientují na USA, které jako zuřiví konkurenti Německa tímto získaly další páku k nátlaku na ně … Podstatné je to, že německý plyn nemusí nutně sloužit Německu. Němci toto zjistili až teď – to je opět k otázce rozkladu úrovně Německa. Nerozumíme tak prudké degradaci řízení za 12 let vlády Merkelové – zapomeňme na naše představy o Německu z 80. let! Jsou to lidé, kteří nejsou schopni postavit letiště. Mám na mysli Schönefeld, který zrekonstruovali, aby po dokončení zjistili, že neodpovídá novým evropským normám, a nikoho předtím nenapadlo tyto normy porovnat. A tak ho cca 10 let přestavují – a nejsou hotovi! Pokoušejí se opravit centrální stanici berlínského metra – nedaří se. Jistěže i u nás máme svoje, jako například metro v Omsku o jediné stanici… Ale rekonstruovat jednu stanici přes 10 let a nedokončit ji?

I politické perspektivy Německa jsou velmi poutavé, protože Merkelová odchází, obě hlavní parlamentní strany CDU-CSU a SPD zaujaly jednoznačně protiamerickou pozici, přitom ale odcházejí z politické scény. Příští kancléř Německa bude zelený – představitel naprosto proamerických sil, zaměřených proti německému průmyslu. Takže Američané si to už vyřídili s duchem Schillera a Goetheho, a nyní budou ničit německý průmysl. Spojencem Zelených může být patriotická, protiimigrační AFD proto, že byla odmítnuta německým byznysem, který se za patriotismus styděl. Navíc je to strana protibruselská, což vyhovuje Američanům v zájmu podkopání EU. Může tedy dojít ke zničení německého hospodářství nikoli silou Američanů, ale německého státu samotného. Výraznou opoziční političku strany Die Linke Saru Wagenknecht odklidili silou dvou speciálních operací, končí Gregor Gysi… a kdo tam zůstal z výrazných lidí?

Takže se hlavním člověkem Evropy může stát investiční bankéř Macron, delegovaný do Elisejského paláce nejsilnější bankou londýnské City. Úroveň nicotnosti této konstrukce, která napadá Evropu, umožňuje vážně hovořit o tom, že Evropa bude Eurokalifátem, že v roce 2050 EU bude existovat, ale v podobě Eurokalifátu, který by měl řešit historický úkol návratu britského impéria.

Rusko by se na tom mělo podílet především přípravou kádrů pro Eurokalifát, protože pokud je nebudeme připravovat my, ujmou se toho nějací islamističtí šílenci, propuštění z vězení a tvrdě Američany kontrolovaní. My takovou Evropu nepotřebujeme, Eurokalifát musí být civilizovaný a musí se opět stát světlonošem civilizace, jak tomu bylo za úsvitu a v prvních letech existence islámské civilizace.


*) Jde o přesmyčku pojmů politolog a „locha“ – rusky trouba.
**) Záložník americké armády, veterán války v Perském zálivu, organizátor bombového útoku na federální budovu v Oklahoma City – 168 obětí. Byl to do té doby historicky nejkrvavější teroristický akt.

Zdroj: Delyagin.ru

Překlad: st.hroch 191229

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
3 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Petrpavel
Petrpavel
30. 12. 2019 19:44

Bože, jak mě ta mezinárodní politika sere ! O té „naší“ ani nemluvě. Howgh!

Petrpavel
Petrpavel
31. 12. 2019 7:33
orinoko
orinoko
1. 1. 2020 18:11

Krátká vysec z diskuse odjinud:
Pi.ČAPUTOVÁ je levná žena s levnými názory a říká,co jí napíšou, na rozdíl od našeho prezidenta…

Vítejte v roce 2020.


Nejnovější příspěvky