Čím se odlišuje ruský svět od ostatních civilizací?
Překlad a titulky: V. Kostik
[do_widget id='custom_html-6']
45 comments on “Význam dějin. Proč Západ stále démonizuje Rusko?”
Béda says:
Význam dějin. Informační válka o dějiny je součástí širší války o identitu – o původ, o příslušnost. Vymazání a přepsání dějin možno obrazně přirovnat k vymazání a přepsání paměti (přeformátování) – ne paměti v počítači ale paměti kolektivu, národa i jedince. Pozměnění jeho kulturní a historické „DNA“. vyzmizíkování jedné podstaty a jejího nahrazení přepsanou „genetickou“ informací. Proto můžeme pozorovat pokusy o přehodnocení husitství, národného obrozenectví, podílu Čechů na rozvalu Československé republiky, přehodnocení dějin 2.SV, role SSSR a USA v ní, z novější doby – události na Ukrajině, podíl RF na událostech v Sýrii a na migraci.
To všechno slouží vytváření obrazů, hodnot, sebeidentifikaci. Současné kapitálové elity usilují o NWO, boří (anebo se pokouší bořit) všechno co odporuje tomuto cíli, vytváří paralelní výklad přepsaných dějin, novou realitu světa beze států, národů, vlastní identity. To všechno vyhovuje globalizaci a unipolárnímu světu. To všechno jde ruka v ruce s „ne“ziskovou indoktrinací a vzdělávací debilizací, kdy je mládež postupně vědomostně srážena na úroveň nemyslících jednoúčelových přežvákavců tupě konzumujícíh informační balast umně promíchaný s kultem násilí, sexismu, multikulturalismu, ekoterorismu a bůhví čeho. Zjednodušeně jde stále o totéž – o boj o identitu, o informační přeformátování obyvatel k předem určenému cíli. Komunisté byli viněni (a ne neprávem) ze sociálního inženýrství. Kapitalisté – oligarchie, nadnárodní korporace provádějí to samé na globální úrovni akorát pro své zájmy, pro své potřeby.
Béda napsal
Vymazání a přepsání dějin možno obrazně přirovnat k vymazání a přepsání paměti (přeformátování) – ne paměti v počítači ale paměti kolektivu, národa i jedince. Pozměnění jeho kulturní a historické „DNA“. vyzmizíkování jedné podstaty a jejího nahrazení přepsanou „genetickou“ informací.
Včera večer jsem si poslechl Pjakina na leva-net. Tentokrát ale perlil obzvláště vypečeně a vyzdvihl humanitu při stěhování celých národů v SSSR začátkem,ale i koncem války oproti „barbarskému“ odsunu ubohých Němců z Československa,Polska a Pobaltí. Jak se v bezpečí Rudé armády Němci
pohybovali na západ jsa chráněni touto armádou proti Čechům.Tam kde RA nebyla,například na
pochodu smrti z Brna směrem Rakousko (pouhých 55 km a 5-8 tisíc zabitých z řad odsunutých),
přičemž šlo o pouhých pár desítek tisíc migrantů.Oč humánnější bylo podle Pjakina odvezení pod
plným zabezpečením vlaky,jídlem,pitím pro čečenský národ ! Pravda nějaké čečenské bandy tam
zůstaly,jenže ty se bez podpory obyvatelstva daly snadno „začištiť“. Stalin s Berjou se vlastně zasloužili nejen o zachování takového národa ,jako jsou Čečeni,ale umožnili mu civilizační skok z
otrokářství do socialistické demokracie ! Tentokrát skákal pan Pjakin na třetí prioritě jak čertík Bertík ,že by člověk nad lidumilností Stalina a Berji a nevděku trockistů (Chruščov) a neruských národů ,zamáčknul slzu v oku svém. Dost surová propaganda,jakou tentokrát provozuje 1 a1/4 hod.
Re hudryper: No, napsal jsem jim tam, že je Pjakin vůl a zplakal nad výdělkem. Na druhé straně se musím Pjakina zastat. Nutí člověka přemýšlet a to je víc než informace.
hudryper napsal
Včera večer jsem si poslechl Pjakina na leva-net. Tentokrát ale perlil obzvláště vypečeně a vyzdvihl humanitu při stěhování celých národů v SSSR začátkem,ale i koncem války oproti „barbarskému“ odsunu ubohých Němců z Československa,Polska a Pobaltí. Jak se v bezpečí Rudé armády Němci
pohybovali na západ jsa chráněni touto armádou proti Čechům.Tam kde RA nebyla,například na
pochodu smrti z Brna směrem Rakousko (pouhých 55 km a 5-8 tisíc zabitých z řad odsunutých),
přičemž šlo o pouhých pár desítek tisíc migrantů.Oč humánnější bylo podle Pjakina odvezení pod
plným zabezpečením vlaky,jídlem,pitím pro čečenský národ ! Pravda nějaké čečenské bandy tam
zůstaly,jenže ty se bez podpory obyvatelstva daly snadno „začištiť“. Stalin s Berjou se vlastně zasloužili nejen o zachování takového národa ,jako jsou Čečeni,ale umožnili mu civilizační skok z
otrokářství do socialistické demokracie ! Tentokrát skákal pan Pjakin na třetí prioritě jak čertík Bertík ,že by člověk nad lidumilností Stalina a Berji a nevděku trockistů (Chruščov) a neruských národů ,zamáčknul slzu v oku svém. Dost surová propaganda,jakou tentokrát provozuje 1 a1/4 hod.
To nemění nic na podstatě toho co jsem napsal. Každý systém se snaží „formátovat“ historii a identitu jedinců a národů k obrazu svému. Církve, komunisté, (Stalin, Chruščov) i kapouni. Současné globalizační formátování do tvaru rozbředlé kaše smíchané ze všechochuti na konci, které končí korporátně oligarchická suprtotalita není žádnou výjimkou
Béda napsal
To nemění nic na podstatě toho co jsem napsal. Každý systém se snaží „formátovat“ historii a identitu jedinců a národů k obrazu svému. Církve, komunisté, (Stalin, Chruščov) i kapouni. Současné globalizační formátování do tvaru rozbředlé kaše smíchané ze všechochuti na konci, které končí korporátně oligarchická suprtotalita není žádnou výjimkou
Máte sice pravdu, ale i když se s tím smiřujeme nebo i souhlasíme, takhle blbě by se to dělat nemělo. O současné západní formátování se neberu, to je stejně jen další stupeň k úpadku, ale Pjakin by si měl uvědomit, že je to tak blbé, až to uráží.
Pjakin má své hledisko a my taky své. Proč my můžeme vyskakovat jak čertík z krabičky, kdykoliv se nás někdo dotkne, a proč Rusové nemohou? Nehledě na to, že v jiných případech držíme hubu a krok – viz husité byli lůza, věčná škoda, že se národní obrození povedlo, teď bychom spokojeně žili v německé náruči…atd.,atd.
Nehledě na to, že historii často nesprávně hodnotíme z dnešního hlediska, a to se může diametrálně lišit od toho, jak na stejné události pohlíželi naši, či ruští předci.
Byli tehdy Němci hodnoceni jako Pátá kolona? Byli. Poválečný přesun Němců tehdy tedy hodnotili jako nutný z hlediska naší budoucí bezpečnosti, a není to z hlediska naší dnešní humanity o nic lepší, než přesun Čečenců jenom proto, že se to týká nás, a že to Západ posvětil. Zřejmě ten příklad zvolil proto, že to stejně jako v případě Čečenců nebyla genocida. Jinak by mohl například uvést přesídlování Indiánů v USA, což bezpochyby genocida byla.
Zdá se, že čím menší je počet obětí té které události, tím víc je v budoucnu tlačena do popředí těmi, kteří mají břevno v oku svém, ale tříska v oku jejich bližního je vytáčí do nepříčetnosti, nebo se aspoň tak tváří. Když pominu anglosasy, tak sudeťáci stále pláčou nad tou nespravedlností a II.světová se všemi mrtvými jim jaksi z paměti vypadla.
A to video má pravdu: národ, který si nechá zmanipulovat historii tak, že se skládá jen ze samých černých skvrn, má našlápnuto na odpis.
Rozhovor je velmi gramotně sestaven, týká se téměř výhradně informační války vedené na druhé prioritě – chronologické. Týká se zkreslování dějin za účelem demoralizce protivníka, ztrátu historické kontinuity národa. Sám Západ, jak bylo už zmíněno, zatlouká, zatlouká, zatlouká. Nedávno jsem tu zmiňoval genocidu 10 mil. lidí v Kongu, jako osobní kolonii belgického krále Leopolda II. Proč se o tom jaksi taktně mlčí? A takových příkladů je spousty.
Jedno chci zmínit. Rusko, potažmo i SSSR má nižší životní úroveň, než západ. Ale Rusové žijí za své. Nerabují národy celého světa. Naopak Západ má svou životní úroveň právě díky rabování. Když není co rabovat, chřadne a vymýšlí chaos a války. To je důležitý moment, který si uvědomuje málokdo. Díváme se s obdivem na zloděje a vrahy a nezajímá nás, že jejich bohatství je kradené.
Sio, přesto jsou stále někteří ochotni vrhat se těm zlodějům a vrahům do náruče. Byli by to udělali už v 68, udělali to v 89, ale poučení si z toho nevzali žádné.
Souhlas Sio. Nedávno jsem se např. dočetla, jak Anglie zatočila s Indy po vzpouře sipáhíů. Smrt asi tisíce Britů včetně žen a dětí v stopadesátitisícovém městě Kánpúru (vlastně okupantů) pomstili takto:
V září dobyli Britové Kánpúr zpátky. Zajatce nebrali a své oběti pálili, věšeli a zaživa z nich trhali střeva. A táhli dále, zachvátili Indii jako „ďábelský vichr“ jak byl také jejich postup nazýván – pochodovali až šedesát mil denně, vypalovali celé vesnice, vraždili všechny jejich obyvatele, přivazovali povstalce k hlavním děl a šrapnely je rozmetávali na kusy. Ještě do konce roku (1857) byla indická vzpoura potlačena.
Když si přečtete něco z Kiplinga, tak zjistíte, že to byli vysoce cenění hrdinové a jako takoví jsou zřejmě ceněni dodnes.
Sio, přesto jsou stále někteří ochotni vrhat se těm zlodějům a vrahům do náruče. Byli by to udělali už v 68, udělali to v 89, ale poučení si z toho nevzali žádné.
IrenaCitovat
Při vší úctě k Vaší práci s překlady mi dovolte otázku , Vy jste v 68.žila ? Byla jste angažovaná v
procesu socialismu s lidskou tváří ? Odkud berete tvrzení o vrhání se zlodějům a vrahům v r. 68
do náruče ? Konstatuji,že jste přijala Klausovo hodnocení 68.roku za své. Jenže on to potřeboval pro zdůvodnění své neoliberální koncepce a zamlžení největší zlodějny všech dob na tomto území.
K čemu tyto lži potřebujete Vy ?
Béda napsal
To nemění nic na podstatě toho co jsem napsal. Každý systém se snaží „formátovat“ historii a identitu jedinců a národů k obrazu svému. Církve, komunisté, (Stalin, Chruščov) i kapouni. Současné globalizační formátování do tvaru rozbředlé kaše smíchané ze všechochuti na konci, které končí korporátně oligarchická suprtotalita není žádnou výjimkou
K tomu bych ještě doplnil. Každý systém se snaží ve veřejném mínění pečlivě zatloukat vlastní přešlapy a pochybení, neřkuli zločiny či mezinárodní zločiny a zveličovat vlastní úspěchy anebo domnělé úspěchy a idealizovat vlastní skutečnost. Viz dnešní konzumní Potěmkinova vesnice – hlavně, že máte plné krámy. Že přitom máte stále víc do kapsy (a na konci budete povinně zadluženi) a cena za tento zázrak je také v rozkradené, zadlužené, nesoběstačné, plně závislé a podřízené zemi se záměrně zničenou monokulturní ekonomikou montoven a skladišť ( také v rozkradeném společném majetku) a podložená krví a potem vykradených a vyloupených kolonií – to v reklamách ani na obalech zboží nikdy neuvidíme.
hudryper napsal
Při vší úctě k Vaší práci s překlady mi dovolte otázku , Vy jste v 68.žila ? Byla jste angažovaná v
procesu socialismu s lidskou tváří ? Odkud berete tvrzení o vrhání se zlodějům a vrahům v r. 68
do náruče ? Konstatuji,že jste přijala Klausovo hodnocení 68.roku za své. Jenže on to potřeboval pro zdůvodnění své neoliberální koncepce a zamlžení největší zlodějny všech dob na tomto území.
K čemu tyto lži potřebujete Vy ?
Hodnotím to stejně jako vy Stalina a Beriju. Takže vy si to dovolit můžete a já ne? Představte si, že jsem nespadla z nebe a mám rodinu a mí předci na tyto věci mají svůj názor, který jsem si dovolila převzít. Ostatně stačí se podívat na Nejmladšího z rodu Hamrů, abych viděla to, co jsem na vlastní oči pozorovala v 89. Buď byl Dietl jasnovidec, nebo jenom znázornil vnější projevy stejného procesu. Vyberte si.
Pro Hudrypera a J. Hrušku bych si dovolil následný komentář. Za prvé si musíme uvědomit, že pořad je určen především pro diváky i posluchače v Ruské federaci. Národnostní problémy v mnohonárodním státě a to jak minulé tak současné jsou vždy poněkud žhavé téma připomínající chůzi v minovém poli a slova na tato témata by měla být vážena na lékárnických vahách. Toho si byl vědom zcela jistě i Pjakin jehož záměrem bylo zřejmě zdůraznit dvojí metr západu, jak správně postřehli Sio a Béďa, a nerozpitvávat tzv. stalinské řešení národnostní otázky neboť dnes je pro národy a národnosti Ruské federace třeba hledat sjednocující a ne rozdělující témata. Tohoto momentu je si vědom zcela jistě i Kadyrov . Bohužel nevíme v jakém kontextu a před jakým auditoriem byla kritika Stalina pronesena. Nelze vyloučit, že byla pronesena jako určité „obecně přijatelné“ únikové klišé. Na druhé straně jistě nelze předpokládat u Kadyrova tak široké znalostní zázemí jako u Putina či Pjakina kteří se k tomuto tématu opakovaně vyjádřili stručně a jasně – žádný národ ani národnost v době SSSR nezanikl a kulturní identita všech národů i národností byla zachována. Bohužel se ukazuje, že díky bolestným prožitkům mnoha lidí i mýtům spojeným s tzv, “ stalinským obdobím“ v historii SSSR je problematika řešení národnostních otázek v tomto časovém úseku ruských dějin stále příliš emočně živá a jakýkoli pokus o racionální výklad ve veřejné diskuzi by nyní nepřinesl nic dobrého.
Myslím, že z historického hlediska bez ohledu na nějaké Zubovy a podobné vědátory má Stalin, stejně jako Petr Veliký a dnes už také V.Putin (na rozdíl třeba od Gorbačova a Jelcina) své místo mezi ruskými velikány trvale zajištěno.
Podle mého mínění z historického hlediska jsou klíčové tyto momenty:
– v jakém stavu daný státník přebíral zemi a v jakém ji odevzdal svým následníkům (co vybudoval, co vytvořil)
– jak daný státník dokázal za sebou sjednotit lid dané země
– jak daný státník dokázal obhájit zájmy (naprosté většiny) lidu své země, zejména s ohledem na obranu země, ekonomické zájmy, strategické zájmy
– jak daný státník dokázal zachovat, případně zvýšit mezinárodní autoritu a vliv (sféry vlivu) případně zvětšit územní rozsah země, kterou reprezentoval, zabránit rozpadu a rozkladu země
– jak dokázal daný státník vyhodnotit a vyřešit všechny krizové situace, ve kterých se ocitl jeho stát
Abychom byli konkrétní:
– Stalin převzal zemi chaotickém stavu plném násilí, s převahou nevzdělaného obyvatelstva, ekonomicky nerozvinutou se zaostalou armádou a odevzdal svým následníkům alfabetizovanou, konsolidovanou, stabilizovanou, průmyslově rozvinutou zemi
– minimálně v období velké vlastenecké války se za Stalinem sjednotila naprostá většina sovětského lidu a dokázala obhájit existenci své země
– za Stalinovy vlády, přeze všechny excesy, permanentní boj o moc se životní úroveň naprosté většiny sovětského lidu oporti carskému období extrémně zvýšila (a to Stalin musel řešit revoluci, občanskou válku, intervenci, odpor kulaků zprůmyslnění zemědělství, válku s nacismem, západní embargo v pozdějším období, železnou oponu po 2.SV)
– SSSR za Stalina dokázal uhájit svoji existenci a z regionální mocnosti vznikla světová supervelmoc – centrum
světové soustavy, která dokázala být protiváhou západnímu kapitalistickému systému. Existence světového socialismu po 2.SV se stala podmínkou a základem jediného delšího mírového období v Evropě. Po rozpadu světové socialistické soustavy, rozpadu SSSR a oslabení Ruska nastalo v kapitalistické Evropě doslova eldorádo nestability, chaosu a násilí.
Z tohoto pohledu Stalinovi i dalším zmíněným státníkům připadá významné místo v ruské a světové historii. O míře pochybení, vin, osobních selhání, případně zločinů se u něj (stejně jak u těch ostatních) možno donekonečna dohadovat a spořit.
Starý doktor napsal
třeba hledat sjednocující a ne rozdělující témata.
K Pjakinovi jsem začal chodit kvůli informacím z vnitřku Ruska,nikoliv jako do propagandistické nalejvárny,pane doktore.Souhlasím ,a sám jsem to již několikrát uvedl ve svých příspěvcích, že
jeho relace otázek a odpovědí je namířena dovnitř Ruska a proto nemusí vždy odpovídat nárokům
Středoevropana. Co se týče stalinské epochy u nás,měl jsem tu smůlu ji naplno zažít. Kdo ji zná z
vyprávění jiných,má o tom subjektivní představu v závislosti na tom,zda dotyčný patřil mezi tzv.
tvrdou pěst dělnické třídy s páskou LM na rukávě,nebo legitimací STB v kapse,anebo jestli patřil
k potlačované části společnosti,či dokonce mezi čtvrtmilion vězňů na uranu,nebo na uhlí. Přitom
šlo o politickou kampaň zavádějící kasárenský socialismus se všemi odpornými souvislostmi bez
nejmenších pochyb nařízený Stalinem u nás i v ostatních poválečných sovětských satelitech. O
humanitě a výchovném procesu v rámci tohoto typu socialismu se posluchači s osobní zkušeností z něho nedobře poslouchá primitivní apologetiku ,která je totálně v rozporu s tehdejší realitou.
A když se to Pjakinovi hodí mezi dost chatrné argumenty,přednáší o odsunu Němců po válce jako
delegát Sudetenlandsmanschaftu na výročním sjezdu. Ochrana Němců před Rudou Armádou ?
Já jsem chování části této armády zažil,pane doktore, nic není pravdě vzdálenější,než vyfabulované
údaje hodnotící tyto muže,kterým se podařilo přežít válku, jako Vinetua,nebo Mirka Dušína.
„Bohužel se ukazuje, že díky bolestným prožitkům mnoha lidí i mýtům spojeným s tzv, “ stalinským obdobím“ v historii SSSR je problematika řešení národnostních otázek v tomto časovém úseku ruských dějin stále příliš emočně živá a jakýkoli pokus o racionální výklad ve veřejné diskuzi by nyní nepřinesl nic dobrého.“
Ano,kdo své dějiny nezná,musí je znovu prožít. Jistě i emočně
Taky jsem poslouchal posledního Pjakina. A zase se vrátil do minulosti, ke svojím kořenům a předkům. Ta valka zasáhla doopravdy každou sovětskou rodinu. Nyni , s odstupem času poslouchám různé názory na stalinské postupy během valky a vidím , že většina soudí ho z pozici dnešních sluničkařů. Podle mně , jako velitel jednal tvrdě , rozhodně a v takových případech volil lepši zlo. Nebuď takových řešení nechci ani pomyslet , kde by byli moji prarodiče a rodiče dnes. A právě dnes můžeme mudrovat a odsuzovat. Přímo na našich očích se odehrává největší přesídlení narodů za posledni stoleti a zvoleni námi vůdci ukazuji svoji neschopnost a nerozhodnost v řešení problému. Můžete s jistotou říct , že budou rozhodnějši až půjde opravdu do tuhého? A že půjdete do boje vedeni dnešními politiky? Jeden můj děd šel do boje (dobrovolně) a padl za Vlast a Stalina . A druhy po válce , za Stalina, dostal trest za nesrovnalosti v účetnictví a byl přesidleny. Rozhodně a spravedlivě. Proto také si myslím, že přestěhování Čečenů, Krymských Tatarů a jiných narodů nebyl rozmar , ale nucený krok , který se da pochopit , když se ponořit do té doby. A Pjakin jen se snažil “polopatě” tohle vysvětlit. Nevnucuji svůj nazor a nehodnotím dějiny cizího národa. Ale na dějiny svého národa jsem hrdý a dívám se s respektem.
Jinak Merkelové trvalé historické místo (domnívám se je po boku Bushe jr, Obamy, Havla, Gorbačova, Jelcina) to znamená umělých model, které byly schopny pouze bořit a v konečném důsledku nejvíc ublížily zájmům obyvatel svých zemí.
Zajímavé – od rána nefungují Literární noviny (chystal jsem se na článek T.Spencerové „Před summitem zmatené EU s ještě zoufalejším Tureckem“, který nelze nikde dohledat.
hudryper napsal
vyprávění jiných,má o tom subjektivní představu v závislosti na tom,zda dotyčný patřil mezi tzv.
tvrdou pěst dělnické třídy s páskou LM na rukávě,nebo legitimací STB v kapse,anebo jestli patřil
Hudrypere, tohle je podpásovka jak z Blistů. Mimochodem kolik vám je? Pokud jste stalinskou dobu prožil naplno, tak asi tak devadesát?
Nechci se vás osobně dotknout, jsem dokonce přesvědčena, že jste ten socialismus s lidskou tváří chtěl vybudovat s těmi nejlepšími úmysly – jako ostatně tehdy mnoho dalších. Stejně tak jsem přesvědčena, že to nebylo možné, protože kromě upřímných lidí tam byla značná část těch, kteří socialismus vyznávali jen konečky rtů. Musím ale také přiznat, že až do 89 bylo i mé hodnocení těch událostí značně rozporuplné. Můj o hodně starší bratr, který byl tehdy asi stejně nadšen jako vy, to po létech zhodnotil takto: Nemělo to naději na úspěch a Západ nás do toho vyštengroval jen proto, aby si ověřil, jak daleko může proti SSSR zajít. Rusové jim tehdy sedli na lep a výsledkem bylo poškození renomé SSSR ve světě, a socialismu také. A my jsme pro Západ fungovali jen v roli pokusných králíků, kteří jim ve skutečnosti byli zcela ukradení, nepodstatní.
A k tomu dodávám: Ať už došlo k jakýmkoli chybám, je obrat od socialismu ke kapitalismu krok zpátky.
Hudrypere rozhodně nechci zpochybňovat Vaše zážitky i to jaký typ socialismu tu byl. V tom máte pravdu. Jde o to do jaké míry byly tyto nezpochybnitelné reálie dílem Stalina. Bohužel nejsou k dispozici v češtině všechna díla Muchina, J.Žukova, Martyrosjana, Smirenova, Fursova či Starikova. Dost je toho na Leva- netu, dík za to, ale ještě dost lidí těmto dílům, v mnohém čerpajících z otevřených archivů, věnuje málo pozornosti. Tito autoři se v interpretaci některých dějinných událostí ale to co je, dle mého spojuje, je základní pohled na tzv. stalinské období. Lze jej nalézt na výše uvedením webu v ukázce z díla Muchina. KSSS v celých svých dějinách, byť se snažila tak tvářit, nikdy nebyla jednotnou stranou a vnitřní i zahraniční politika byla výslednicí střetů a alianci mezi jednotlivými frakcemi. To platí i pro tzv,. stalinské období. Nebyla žádná diktatura jedné frakce, pouze větší či menší hegemonie. Např. pozice stalinské frakce byla v roce 1937 proti alianci ostatních frakcí, které spojoval velmi mocně strach věrchušky ze ztráty moci, velmi slabá na odpor proti usnesení otvírající období teroru. Byli by smeteni a četli bychom o nich jako o obětech teroru jak to pregnantně shrnuje J. Žukov. Na druhé straně to platí i pro poválečné období kdy výrazně dominovala frakce stalinská, ale opozice existovala neboť kádrové změny jako důsledek vítězství této frakce před válkou, které dalo do válečných let jednotné politické vedení země, nebylo díky válce dotaženo do konce. Aktivizace opozice lze vystopovat již od prosince 1950 kdy byla pozice stalinistů oslabena zdravotním stavem Stalina. Jak uvádí J.žukov v prosinci 1950 u něho proběhla 4. mozková mrtvice jejímž následkem byla ztráta omezení hybnosti pravé končetiny a výpadky paměti.
Tomu mimo jiné odpovídá jeho minimální fyzická aktivita během 19. sjezdu v r. 1952, kdy nepřednesl hlasní referát atd. Je tedy otázka nakolik Stalin ovlivňoval dění u nás v padesátých letech. Podíváte-li se do knihy G.Robertse Stalinovy války, výborně bibliograficky odzdrojovanou a nijak Stalina a toto období nešetřící najdete jasné důkazy o tom, že Stalin až do konce roku 1945 neměl v úmyslu u nás i v ostatních satelitech natvrdo zavádět socialismus. Jeho cílem bylo pouze to aby tyto státy nebyly k SSSR nepřátelské. Zavádění socialismu, včetně oné pro mnohé hrůzné metodiky, bylo dle Robertse dáno následným vývojem včetně tlaku spojenců a místných opozičních elit. Mimochodem v tomto kontextu jsou zajímavé vzpomínky K. Simonova, které jsem našel na internetu. Simonov byl členem sovětské delegace která měla na jaře 1953 (!) řešit další směřování NDR. Byl uvnitř sovětské delegace svědkem neobvyklé situace. Veřejného konfliktu mezi Molotovem a Beriou. Molotov prosazoval urychlenou cestu k socialismu za každou cenu. Beria byl zastáncem pomalejšího postupu s tím, že postačí aby zatím země nebyla k SSSR nepřátelská. Zvítězilo doporučení Molotova….
Dovoluji si doporučit Robertsovu knihu Vaší pozornosti a znovu zdůrazňuji, že je ke Stalinovi a tomuto období výrazně kritická.
Bety napsal
Ať už došlo k jakýmkoli chybám, je obrat od socialismu ke kapitalismu krok zpátky.
Bety:
Ten výrok pokojne podpíšem. A ja osobne si myslím,že aj p.hudryper.Ja to vidím tak,že mu dosť krivdíte.V tom 68-om bol pravdepodobne mladým(pred 30,predpokladám)človekom,ktorý sa s tými najlepšími úmyslami zapojil do vtedajšieho politického diania a som si skoro istý,že nemal v úmysle zmeniť povahu vecí v Československu(nie v Česku a Slovensku)tak, aby bol socializmus nahradený kapitalizmom.Ak by tomu tak bolo,tak p.hudryper by dnes po 89-tom roku, sedel v českom parlamente alebo by zastával inú významnú funkciu v štáte.Možno bolo pre neho tých 20 rokov medzi r.1968 a 1989 ťažších,ako si vieme predstaviť.A ak aj dnes zotrváva vo svojich ideáloch a predstavách o tom,ako by mal socializmus vyzerať,tak vo mne to vzbudzuje rešpekt.
p.hudryper:
Viem,že vy moju podporu nepotrebujete,tak mi prepáčte,že som reagoval vo vašom zastúpení.
Starý doktor napsal
Jde o to do jaké míry byly tyto nezpochybnitelné reálie dílem Stalina.
Nejsem kritik Stalinovy úlohy v dějinách Ruska. Rusové,ostatně jako i občané jiných srovnatelných velmocí,jsou výborní zejména v době,kdy řeší své priority doma,včetně obranných válek. Jakmile
mají zajištěnu moc a jejich vojensko-politická pozice jim to umožňuje,začínají se projevovat jako
kterýkoliv příslušník vládnoucího národa.V tom,podle názoru lidí,kteří v Rusku i USA dlouhodobě
žili, není mezi nacionálně orientovanými Rusy a velikášskými Američany velký rozdíl. Mne dost
zarazila jakási nafoukanost,která byla cítit zejména v začátku Pjakinova vystoupení. Chápu jeho
uspokojení z výsledků ruské politiky na SV,cítím však v tom i jakýsi začátek postojů sebevědomí
nabytých Rusů,který má už známou linii vývoje. Vzpomínáte na časování slova dobrý ? Dobrý ,
lepší, sovětský.?“ nebo když vše ruské bylo nejlepší a největší…a jde okolo prodavač zelovoce řka :
„uhli vole, nesu jahody“ a přitom nesl rajčata.
K padesátým létům u nás. Pomoc několika sovětských důstojníků Gottwaldovi před a během
Vítězného února je v souvislosti s osvobozením ČSR Rudou armádou logická a pochopitelná. Ne
však invaze sovětských „poradců“ ,jejichž úkolem bylo zavést v československé společnosti
strach,disciplínu sovětského typu ,hledání vnitřního nepřítele za každou cenu a organizaci do té doby u nás nevídaných politických procesů. Vím samozřejmě,že v řadě případů šlo o reakce na
podstavené informace ze zdrojů západních rozvědek,jenže z potřeby obrany se stalo něco velmi obludného,co zahrnulo velkou část národů Československa a způsobilo rozvrat mnoha rodin ,když se třeba účast československých vojáků v bojích na západních frontách honorovala jako zločin.
Tak se nový režim podílel rovněž na likvidaci skutečné elity národa,která se nevzdala a dobrovolně odešla bojovat proti Němcům v zahraničí.
Peter, já jsem myslím vyjádřila dost jasně, že Hudryperovy pohnutky ve zmíněné době považuji za čestné, takže v tom křivdíte zase vy mně.
A bohužel politiku dělají lidé, kteří jsou takoví, jací jsou, takže si také dovedu představit, že to těch dvacet let lehké neměl – čestní lidé to ostatně lehké nemívají nikdy.
Tak to říká ten pravý, který začne vyskakovat jako čertík z krabičky, když se někdo dotkne jeho „národního vědomí.“ Mě také nebylo příjemné upozorňování na to, co se u nás dělo při odsunu, nicméně se před tím dost dobře utéci nedá. Jo to když Rusům někdo barví vítězný tank na růžovo, kritizuje je, že měli tu válku vyhrát s menším počtem obětí, co si to vůbec dovolili, že? Hrabe se neurvale v jejich historii, aniž by se zajímal o to, jaké jsou na ní nové pohledy. Kritizuje je, že nezajistili svým lidem větší blahobyt, tak to mají všechno spolknout bez řečí. Protože je kritizuje pan velký inteligent ze Západu, který má vždy na vše ten bezchybný pohled na věc. A když konečně po letech začnou zvedat hlavu a nabývat znovu svou sebedůvěru, tak co si to dovolují. Ještě by se nad nás mohli začít povyšovat a poukazovat na to, že si zase nejsme schopni své problémy vyřešit sami.
Problém je právě v záměrné neinformovanosti lidí. Informační válka byla vedena nejen proti SSSR, ale i nám a ostatním zemím. Existuje a samozřejmě i existovala tu pátá kolona vyžírků, infiltrovaná do nejvyšších míst. Nelze se tedy divit, když jsme nenašli protizbraň. V Rusku snad na tom už zapracovali, ale hodně toho mají před sebou.
Stalinovu dobu hodnotím jako Béda. Dělal co mohl a dokázal toho neuvěřitelně mnoho, přestože neměl zdaleka všechno pod kontrolou.
Jestli je Pjakin trochu nafoukaný, tak ať je. Rusové zvednout sebevědomí po tom propadu potřebují.
Já jsem také hrdá na svůj národ, třebaže je malý a třebaže za sebou zdaleka nemá jen úspěchy, a kdyby naši politici smýšleli stejně, nelezli by hned každému do zadku.
A ruského sebevědomí se nebojím, pokud my sami budeme na svém sebevědomí a hrdosti trvat.
Hudrypere souhlas, ale je třeba si uvědomit co vše chystaly „horké hlavy“ – Churchil a Truman. Byl to zápas vedený tvrdě z obou stran a bohužel měl své nevinné oběti. Jak píše v závěru své práce Roberts: To že Stalin nedovedl lépe využít vítězství z demokratického hlediska bylo dáno omezením vyplývajícím jak z poměrů v sovětském režimu tak i vinou západních představitelů, kteří nedokázali pochopit, že se za údajnou komunistickou hrozbou skrývala příležitost, jak dospět k poválečnému uspořádání, jež mohlo odvrátit studenou válku, a vyvarovat se ideologického zápasu zastírajícího paradoxní pravdu, že Stalin byl diktátorem, který porazil Hitlera a pomohl zachránit svět pro demokracii.
Mimochodem Roberts přesvědčive ukazuje, že těmi kdo porušovali dohody jak za války tak i po té byli západní spojenci. Počátek studené války lze v podstatě dát do roku 1943 kdy spojenci ignorovali v případě obsazení Itálie dojednané podmínky pro správu dobytých území, které měly být totožné s těmi co po té platily pro Německo. Podobně uzavření míru na západě 8. května bylo uzavíráno s tím, že bude oslabena poválečná pozicie SSSR. Začali tedy s tím, že vítěz bere vše. Tahy Stalina, které jsou dnes pokládány za eskalaci studené války byly reakcí volající po zasednutí ke stolu. Tady je také jeden z důvodů toho jak to u nás vypadalo v poválečných letech.
A co se týče likvidace elity národa je otázkou nakolik se na tom podíleli někteří příslušníci nové nastupující „elity“, z nichž část měla kostlivce ve skříni z doby války, aby tak v rámci daném studenou válkou získali „zásluhy“ či „zneškodnili“ jakýmkoliv způsobem eventuelní konkurenci v boji o moc.
I když si myslím, že to většina Čechoslováků myslela v roce 1968 dobře, myslím si také, že byli zneužiti určitou menšinou, které sledovala vlastní cíle. Tedy možná ani tak ne vlastní, jako cíle někoho, kdo je podporoval a platil.
Možná je pro přímé účastníky těžké přijmout, že byli napáleni. Nejsem na toto období expert, byl jsem malý kluk. Nicméně mě dnes napadají otázky jako třeba:
Kam lidé (myslím většina) vlastně doufali, že dojdeme?
Oddělíme se od SSSR a přidáme k Západu? Vstoupíme do NATO? Nebo jen vylepšíme nějak socialismus a zůstaneme při SSSR a Waršavské smlouvě? A nebylo třeba mít takový proces pod kontrolou a dobře předjednaný s Brežněvěm? Šlo to vůbec dělat bez souhlasu špiček SSSR a očekávat, že to dobře dopadne?
Co se týče roku 1989, zpočátku to také nevypadalo tak zle. Nikdo nikoho nevěšel, občanská válka nepropukla jen si zase nahoře někteří jeli podle „svých“ plánů, to už je dnes velmi dobře viditelné. V některých aspektech se výsledky podobají těm, které se objevily za války.
Československo rozděleno. Jsme už viditelně protektorátem nejen v ekonomickém, ale i v politickém smyslu, naši politici poslouchají Brusel a USA víc, než vlastní národ. Armáda je v podstatě jen karikaturou. Justice je také pod kontrolou.
Rozdíl? Němci to tenkrát provedli na 6. prioritě – násilím. Dnes je to provedeno na 4. prioritě – ekonomickými pákami. Na ostatní priority (5. genocidní – konzum, alkohol, cigarety, drogy atd, 3. ideologickou neoliberalismus, individualismus, multikulti, juvenilní justice atd., 2. chronologickou – ponižování čechů skrze historii, útoky na husitství, národní obrození, tlak na rekatolizaci, zpochybňování naší morální integrity, původu, 1. světonázorovou – zombifikace obyvatelstva, každý za sebe, nemožnost cokoli změnit, nezájem o to, co se děje.)
Nechci vypadat jako naiva, ale aktivním „osmašedesátníkům“ věřím. Je to dost o informacích, které měli k dispozici, zejména o tom co se dělo na „západě“ -no jo, vidíte – s velkým Z to už jaksi dnes nedovedu napsat…
Možná poněkud naivně se zde zopakuji: jak v 68, tak v 89 (resp. pro některé o něco později- z různých důvodů) mohlo jít o jistý převrat v dějinách celého lidstva. Druhá polovina 60-tých byla „dobou nadějí a změn“ nejen „na Východě“.
Výsledek nemusel být – za jistých okolností – poplatný nějaké „železné logice platné navždy a za všech okolností a situací“…
Přál bych si , aby se střet názorů projevený v komentářích dále neeskaloval, neb ve stupňování invektiv nevidím smysl. Toto bych chtěl sdělit i lidem jejichž práce si velmi vážím.
Nešikovně a nechtěně či z nedorozumění lze také hluboce zasáhnout…
Každý jsme každý den „vnitřně nastaveni poněkud jinak“…
Každý si ve své duši neseme pro konkrétní dobu jistý ideál…
Neměl by nám zastírat realitu (neměnit + v naprosté – a naopak).
Pak asi nejde o ideál, ale asi spíše ztrátu schopnosti střízlivě hodnotit.
Naproti tomu těžko „rozsuzovat“ činy doby minulé optikou až dnes známých (stále „dílčích“) informací bez chyb. Podmínky byly jiné, H.T. a W.CH. byli dostatečně bezohlední…
Jsem toho názoru, že „rozsuzovat historii“ nemusíme, mnohem spíše ona „soudí“ nás…
Každý zde projevil svůj názor a osobně myslím, že každý z diskutujících má „svůj střep pravdy“… Logicky si ji každý složíme ve svůj obrázek „kaleidoskopu“ fyzického dění – ale přitom se v hodnocení dějů i následků můžeme docela shodnout.
Pýcha nesluší žádnému národu.
Naproti tomu úctu si zaslouží každý poctivý člověk.
Nepřeme se osobně, zůstaňme i v názorové při přívětiví.
Atmosféra jakékoliv diskuse totiž ovlivní víc, než si někteří připouští.
Možná jsem špatně informován, ale ekonomické i sociologické výsledky liberálů (a to nejen v Rusku) jsou v posledních 25 letech dost tristní. Rusko díky nim by snad už ani neexistovala, pokud by to „diktátor“ Putin nezvrátil. Starikov velmi dobře chápe roli výkladu dějin v současné informační válce. Nějak nevím o tom, že by si třeba ušáci sypali popel na hlavu za Vietnam ještě po padesáti letech. Spíše to vypadá, že v klidu zakládají další Vietnamy na SV.
45 comments on “Význam dějin. Proč Západ stále démonizuje Rusko?”
Význam dějin. Informační válka o dějiny je součástí širší války o identitu – o původ, o příslušnost. Vymazání a přepsání dějin možno obrazně přirovnat k vymazání a přepsání paměti (přeformátování) – ne paměti v počítači ale paměti kolektivu, národa i jedince. Pozměnění jeho kulturní a historické „DNA“. vyzmizíkování jedné podstaty a jejího nahrazení přepsanou „genetickou“ informací. Proto můžeme pozorovat pokusy o přehodnocení husitství, národného obrozenectví, podílu Čechů na rozvalu Československé republiky, přehodnocení dějin 2.SV, role SSSR a USA v ní, z novější doby – události na Ukrajině, podíl RF na událostech v Sýrii a na migraci.
To všechno slouží vytváření obrazů, hodnot, sebeidentifikaci. Současné kapitálové elity usilují o NWO, boří (anebo se pokouší bořit) všechno co odporuje tomuto cíli, vytváří paralelní výklad přepsaných dějin, novou realitu světa beze států, národů, vlastní identity. To všechno vyhovuje globalizaci a unipolárnímu světu. To všechno jde ruka v ruce s „ne“ziskovou indoktrinací a vzdělávací debilizací, kdy je mládež postupně vědomostně srážena na úroveň nemyslících jednoúčelových přežvákavců tupě konzumujícíh informační balast umně promíchaný s kultem násilí, sexismu, multikulturalismu, ekoterorismu a bůhví čeho. Zjednodušeně jde stále o totéž – o boj o identitu, o informační přeformátování obyvatel k předem určenému cíli. Komunisté byli viněni (a ne neprávem) ze sociálního inženýrství. Kapitalisté – oligarchie, nadnárodní korporace provádějí to samé na globální úrovni akorát pro své zájmy, pro své potřeby.
Včera večer jsem si poslechl Pjakina na leva-net. Tentokrát ale perlil obzvláště vypečeně a vyzdvihl humanitu při stěhování celých národů v SSSR začátkem,ale i koncem války oproti „barbarskému“ odsunu ubohých Němců z Československa,Polska a Pobaltí. Jak se v bezpečí Rudé armády Němci
pohybovali na západ jsa chráněni touto armádou proti Čechům.Tam kde RA nebyla,například na
pochodu smrti z Brna směrem Rakousko (pouhých 55 km a 5-8 tisíc zabitých z řad odsunutých),
přičemž šlo o pouhých pár desítek tisíc migrantů.Oč humánnější bylo podle Pjakina odvezení pod
plným zabezpečením vlaky,jídlem,pitím pro čečenský národ ! Pravda nějaké čečenské bandy tam
zůstaly,jenže ty se bez podpory obyvatelstva daly snadno „začištiť“. Stalin s Berjou se vlastně zasloužili nejen o zachování takového národa ,jako jsou Čečeni,ale umožnili mu civilizační skok z
otrokářství do socialistické demokracie ! Tentokrát skákal pan Pjakin na třetí prioritě jak čertík Bertík ,že by člověk nad lidumilností Stalina a Berji a nevděku trockistů (Chruščov) a neruských národů ,zamáčknul slzu v oku svém. Dost surová propaganda,jakou tentokrát provozuje 1 a1/4 hod.
Re hudryper: No, napsal jsem jim tam, že je Pjakin vůl a zplakal nad výdělkem. Na druhé straně se musím Pjakina zastat. Nutí člověka přemýšlet a to je víc než informace.
To nemění nic na podstatě toho co jsem napsal. Každý systém se snaží „formátovat“ historii a identitu jedinců a národů k obrazu svému. Církve, komunisté, (Stalin, Chruščov) i kapouni. Současné globalizační formátování do tvaru rozbředlé kaše smíchané ze všechochuti na konci, které končí korporátně oligarchická suprtotalita není žádnou výjimkou
http://politikus.ru/events/71554-kitayskiy-yuan-priznan-mezhdunarodnoy-rezervnoy-valyutoy.html
Máte sice pravdu, ale i když se s tím smiřujeme nebo i souhlasíme, takhle blbě by se to dělat nemělo. O současné západní formátování se neberu, to je stejně jen další stupeň k úpadku, ale Pjakin by si měl uvědomit, že je to tak blbé, až to uráží.
http://www.noveslovo.sk/c/Svjatoslav_Rybas_Stalin_osud_a_strategie
http://literarky.cz/politika/rozhovory/21628-ke-konferenci-o-ruske-propagand-ilene-divadlo-jste-hloupi-jak-vasil-biak
http://www.paratdnes.cz/2016/03/Armadni-general-Ludvik-Svoboda-Nikdy-nezapomente-jak-lehce-jsme-svobodu-ztratili.html
ВСЕМИРНАЯ РАКЕТНАЯ РЕВОЛЮЦИЯ ПУТИНА – https://www.youtube.com/watch?v=oXTmPF37JFs
Pjakin má své hledisko a my taky své. Proč my můžeme vyskakovat jak čertík z krabičky, kdykoliv se nás někdo dotkne, a proč Rusové nemohou? Nehledě na to, že v jiných případech držíme hubu a krok – viz husité byli lůza, věčná škoda, že se národní obrození povedlo, teď bychom spokojeně žili v německé náruči…atd.,atd.
Nehledě na to, že historii často nesprávně hodnotíme z dnešního hlediska, a to se může diametrálně lišit od toho, jak na stejné události pohlíželi naši, či ruští předci.
Byli tehdy Němci hodnoceni jako Pátá kolona? Byli. Poválečný přesun Němců tehdy tedy hodnotili jako nutný z hlediska naší budoucí bezpečnosti, a není to z hlediska naší dnešní humanity o nic lepší, než přesun Čečenců jenom proto, že se to týká nás, a že to Západ posvětil. Zřejmě ten příklad zvolil proto, že to stejně jako v případě Čečenců nebyla genocida. Jinak by mohl například uvést přesídlování Indiánů v USA, což bezpochyby genocida byla.
Zdá se, že čím menší je počet obětí té které události, tím víc je v budoucnu tlačena do popředí těmi, kteří mají břevno v oku svém, ale tříska v oku jejich bližního je vytáčí do nepříčetnosti, nebo se aspoň tak tváří. Když pominu anglosasy, tak sudeťáci stále pláčou nad tou nespravedlností a II.světová se všemi mrtvými jim jaksi z paměti vypadla.
A to video má pravdu: národ, který si nechá zmanipulovat historii tak, že se skládá jen ze samých černých skvrn, má našlápnuto na odpis.
Rozhovor je velmi gramotně sestaven, týká se téměř výhradně informační války vedené na druhé prioritě – chronologické. Týká se zkreslování dějin za účelem demoralizce protivníka, ztrátu historické kontinuity národa. Sám Západ, jak bylo už zmíněno, zatlouká, zatlouká, zatlouká. Nedávno jsem tu zmiňoval genocidu 10 mil. lidí v Kongu, jako osobní kolonii belgického krále Leopolda II. Proč se o tom jaksi taktně mlčí? A takových příkladů je spousty.
Jedno chci zmínit. Rusko, potažmo i SSSR má nižší životní úroveň, než západ. Ale Rusové žijí za své. Nerabují národy celého světa. Naopak Západ má svou životní úroveň právě díky rabování. Když není co rabovat, chřadne a vymýšlí chaos a války. To je důležitý moment, který si uvědomuje málokdo. Díváme se s obdivem na zloděje a vrahy a nezajímá nás, že jejich bohatství je kradené.
Sio, přesto jsou stále někteří ochotni vrhat se těm zlodějům a vrahům do náruče. Byli by to udělali už v 68, udělali to v 89, ale poučení si z toho nevzali žádné.
Souhlas Sio. Nedávno jsem se např. dočetla, jak Anglie zatočila s Indy po vzpouře sipáhíů. Smrt asi tisíce Britů včetně žen a dětí v stopadesátitisícovém městě Kánpúru (vlastně okupantů) pomstili takto:
V září dobyli Britové Kánpúr zpátky. Zajatce nebrali a své oběti pálili, věšeli a zaživa z nich trhali střeva. A táhli dále, zachvátili Indii jako „ďábelský vichr“ jak byl také jejich postup nazýván – pochodovali až šedesát mil denně, vypalovali celé vesnice, vraždili všechny jejich obyvatele, přivazovali povstalce k hlavním děl a šrapnely je rozmetávali na kusy. Ještě do konce roku (1857) byla indická vzpoura potlačena.
Když si přečtete něco z Kiplinga, tak zjistíte, že to byli vysoce cenění hrdinové a jako takoví jsou zřejmě ceněni dodnes.
Při vší úctě k Vaší práci s překlady mi dovolte otázku , Vy jste v 68.žila ? Byla jste angažovaná v
procesu socialismu s lidskou tváří ? Odkud berete tvrzení o vrhání se zlodějům a vrahům v r. 68
do náruče ? Konstatuji,že jste přijala Klausovo hodnocení 68.roku za své. Jenže on to potřeboval pro zdůvodnění své neoliberální koncepce a zamlžení největší zlodějny všech dob na tomto území.
K čemu tyto lži potřebujete Vy ?
K tomu bych ještě doplnil. Každý systém se snaží ve veřejném mínění pečlivě zatloukat vlastní přešlapy a pochybení, neřkuli zločiny či mezinárodní zločiny a zveličovat vlastní úspěchy anebo domnělé úspěchy a idealizovat vlastní skutečnost. Viz dnešní konzumní Potěmkinova vesnice – hlavně, že máte plné krámy. Že přitom máte stále víc do kapsy (a na konci budete povinně zadluženi) a cena za tento zázrak je také v rozkradené, zadlužené, nesoběstačné, plně závislé a podřízené zemi se záměrně zničenou monokulturní ekonomikou montoven a skladišť ( také v rozkradeném společném majetku) a podložená krví a potem vykradených a vyloupených kolonií – to v reklamách ani na obalech zboží nikdy neuvidíme.
Hodnotím to stejně jako vy Stalina a Beriju. Takže vy si to dovolit můžete a já ne? Představte si, že jsem nespadla z nebe a mám rodinu a mí předci na tyto věci mají svůj názor, který jsem si dovolila převzít. Ostatně stačí se podívat na Nejmladšího z rodu Hamrů, abych viděla to, co jsem na vlastní oči pozorovala v 89. Buď byl Dietl jasnovidec, nebo jenom znázornil vnější projevy stejného procesu. Vyberte si.
Pro Hudrypera a J. Hrušku bych si dovolil následný komentář. Za prvé si musíme uvědomit, že pořad je určen především pro diváky i posluchače v Ruské federaci. Národnostní problémy v mnohonárodním státě a to jak minulé tak současné jsou vždy poněkud žhavé téma připomínající chůzi v minovém poli a slova na tato témata by měla být vážena na lékárnických vahách. Toho si byl vědom zcela jistě i Pjakin jehož záměrem bylo zřejmě zdůraznit dvojí metr západu, jak správně postřehli Sio a Béďa, a nerozpitvávat tzv. stalinské řešení národnostní otázky neboť dnes je pro národy a národnosti Ruské federace třeba hledat sjednocující a ne rozdělující témata. Tohoto momentu je si vědom zcela jistě i Kadyrov . Bohužel nevíme v jakém kontextu a před jakým auditoriem byla kritika Stalina pronesena. Nelze vyloučit, že byla pronesena jako určité „obecně přijatelné“ únikové klišé. Na druhé straně jistě nelze předpokládat u Kadyrova tak široké znalostní zázemí jako u Putina či Pjakina kteří se k tomuto tématu opakovaně vyjádřili stručně a jasně – žádný národ ani národnost v době SSSR nezanikl a kulturní identita všech národů i národností byla zachována. Bohužel se ukazuje, že díky bolestným prožitkům mnoha lidí i mýtům spojeným s tzv, “ stalinským obdobím“ v historii SSSR je problematika řešení národnostních otázek v tomto časovém úseku ruských dějin stále příliš emočně živá a jakýkoli pokus o racionální výklad ve veřejné diskuzi by nyní nepřinesl nic dobrého.
Myslím, že z historického hlediska bez ohledu na nějaké Zubovy a podobné vědátory má Stalin, stejně jako Petr Veliký a dnes už také V.Putin (na rozdíl třeba od Gorbačova a Jelcina) své místo mezi ruskými velikány trvale zajištěno.
Podle mého mínění z historického hlediska jsou klíčové tyto momenty:
– v jakém stavu daný státník přebíral zemi a v jakém ji odevzdal svým následníkům (co vybudoval, co vytvořil)
– jak daný státník dokázal za sebou sjednotit lid dané země
– jak daný státník dokázal obhájit zájmy (naprosté většiny) lidu své země, zejména s ohledem na obranu země, ekonomické zájmy, strategické zájmy
– jak daný státník dokázal zachovat, případně zvýšit mezinárodní autoritu a vliv (sféry vlivu) případně zvětšit územní rozsah země, kterou reprezentoval, zabránit rozpadu a rozkladu země
– jak dokázal daný státník vyhodnotit a vyřešit všechny krizové situace, ve kterých se ocitl jeho stát
Abychom byli konkrétní:
– Stalin převzal zemi chaotickém stavu plném násilí, s převahou nevzdělaného obyvatelstva, ekonomicky nerozvinutou se zaostalou armádou a odevzdal svým následníkům alfabetizovanou, konsolidovanou, stabilizovanou, průmyslově rozvinutou zemi
– minimálně v období velké vlastenecké války se za Stalinem sjednotila naprostá většina sovětského lidu a dokázala obhájit existenci své země
– za Stalinovy vlády, přeze všechny excesy, permanentní boj o moc se životní úroveň naprosté většiny sovětského lidu oporti carskému období extrémně zvýšila (a to Stalin musel řešit revoluci, občanskou válku, intervenci, odpor kulaků zprůmyslnění zemědělství, válku s nacismem, západní embargo v pozdějším období, železnou oponu po 2.SV)
– SSSR za Stalina dokázal uhájit svoji existenci a z regionální mocnosti vznikla světová supervelmoc – centrum
světové soustavy, která dokázala být protiváhou západnímu kapitalistickému systému. Existence světového socialismu po 2.SV se stala podmínkou a základem jediného delšího mírového období v Evropě. Po rozpadu světové socialistické soustavy, rozpadu SSSR a oslabení Ruska nastalo v kapitalistické Evropě doslova eldorádo nestability, chaosu a násilí.
Z tohoto pohledu Stalinovi i dalším zmíněným státníkům připadá významné místo v ruské a světové historii. O míře pochybení, vin, osobních selhání, případně zločinů se u něj (stejně jak u těch ostatních) možno donekonečna dohadovat a spořit.
K Pjakinovi jsem začal chodit kvůli informacím z vnitřku Ruska,nikoliv jako do propagandistické nalejvárny,pane doktore.Souhlasím ,a sám jsem to již několikrát uvedl ve svých příspěvcích, že
jeho relace otázek a odpovědí je namířena dovnitř Ruska a proto nemusí vždy odpovídat nárokům
Středoevropana. Co se týče stalinské epochy u nás,měl jsem tu smůlu ji naplno zažít. Kdo ji zná z
vyprávění jiných,má o tom subjektivní představu v závislosti na tom,zda dotyčný patřil mezi tzv.
tvrdou pěst dělnické třídy s páskou LM na rukávě,nebo legitimací STB v kapse,anebo jestli patřil
k potlačované části společnosti,či dokonce mezi čtvrtmilion vězňů na uranu,nebo na uhlí. Přitom
šlo o politickou kampaň zavádějící kasárenský socialismus se všemi odpornými souvislostmi bez
nejmenších pochyb nařízený Stalinem u nás i v ostatních poválečných sovětských satelitech. O
humanitě a výchovném procesu v rámci tohoto typu socialismu se posluchači s osobní zkušeností z něho nedobře poslouchá primitivní apologetiku ,která je totálně v rozporu s tehdejší realitou.
A když se to Pjakinovi hodí mezi dost chatrné argumenty,přednáší o odsunu Němců po válce jako
delegát Sudetenlandsmanschaftu na výročním sjezdu. Ochrana Němců před Rudou Armádou ?
Já jsem chování části této armády zažil,pane doktore, nic není pravdě vzdálenější,než vyfabulované
údaje hodnotící tyto muže,kterým se podařilo přežít válku, jako Vinetua,nebo Mirka Dušína.
„Bohužel se ukazuje, že díky bolestným prožitkům mnoha lidí i mýtům spojeným s tzv, “ stalinským obdobím“ v historii SSSR je problematika řešení národnostních otázek v tomto časovém úseku ruských dějin stále příliš emočně živá a jakýkoli pokus o racionální výklad ve veřejné diskuzi by nyní nepřinesl nic dobrého.“
Ano,kdo své dějiny nezná,musí je znovu prožít. Jistě i emočně
Taky jsem poslouchal posledního Pjakina. A zase se vrátil do minulosti, ke svojím kořenům a předkům. Ta valka zasáhla doopravdy každou sovětskou rodinu. Nyni , s odstupem času poslouchám různé názory na stalinské postupy během valky a vidím , že většina soudí ho z pozici dnešních sluničkařů. Podle mně , jako velitel jednal tvrdě , rozhodně a v takových případech volil lepši zlo. Nebuď takových řešení nechci ani pomyslet , kde by byli moji prarodiče a rodiče dnes. A právě dnes můžeme mudrovat a odsuzovat. Přímo na našich očích se odehrává největší přesídlení narodů za posledni stoleti a zvoleni námi vůdci ukazuji svoji neschopnost a nerozhodnost v řešení problému. Můžete s jistotou říct , že budou rozhodnějši až půjde opravdu do tuhého? A že půjdete do boje vedeni dnešními politiky? Jeden můj děd šel do boje (dobrovolně) a padl za Vlast a Stalina . A druhy po válce , za Stalina, dostal trest za nesrovnalosti v účetnictví a byl přesidleny. Rozhodně a spravedlivě. Proto také si myslím, že přestěhování Čečenů, Krymských Tatarů a jiných narodů nebyl rozmar , ale nucený krok , který se da pochopit , když se ponořit do té doby. A Pjakin jen se snažil “polopatě” tohle vysvětlit. Nevnucuji svůj nazor a nehodnotím dějiny cizího národa. Ale na dějiny svého národa jsem hrdý a dívám se s respektem.
Jinak Merkelové trvalé historické místo (domnívám se je po boku Bushe jr, Obamy, Havla, Gorbačova, Jelcina) to znamená umělých model, které byly schopny pouze bořit a v konečném důsledku nejvíc ublížily zájmům obyvatel svých zemí.
Independent: Němci „potrestají“ Merkelovou za přezírání Německa http://cz.sputniknews.com/nazory/20160306/2518503/nemecko-merkelova-trest.html
Zajímavé – od rána nefungují Literární noviny (chystal jsem se na článek T.Spencerové „Před summitem zmatené EU s ještě zoufalejším Tureckem“, který nelze nikde dohledat.
Hudrypere, tohle je podpásovka jak z Blistů. Mimochodem kolik vám je? Pokud jste stalinskou dobu prožil naplno, tak asi tak devadesát?
Nechci se vás osobně dotknout, jsem dokonce přesvědčena, že jste ten socialismus s lidskou tváří chtěl vybudovat s těmi nejlepšími úmysly – jako ostatně tehdy mnoho dalších. Stejně tak jsem přesvědčena, že to nebylo možné, protože kromě upřímných lidí tam byla značná část těch, kteří socialismus vyznávali jen konečky rtů. Musím ale také přiznat, že až do 89 bylo i mé hodnocení těch událostí značně rozporuplné. Můj o hodně starší bratr, který byl tehdy asi stejně nadšen jako vy, to po létech zhodnotil takto: Nemělo to naději na úspěch a Západ nás do toho vyštengroval jen proto, aby si ověřil, jak daleko může proti SSSR zajít. Rusové jim tehdy sedli na lep a výsledkem bylo poškození renomé SSSR ve světě, a socialismu také. A my jsme pro Západ fungovali jen v roli pokusných králíků, kteří jim ve skutečnosti byli zcela ukradení, nepodstatní.
A k tomu dodávám: Ať už došlo k jakýmkoli chybám, je obrat od socialismu ke kapitalismu krok zpátky.
Hudrypere rozhodně nechci zpochybňovat Vaše zážitky i to jaký typ socialismu tu byl. V tom máte pravdu. Jde o to do jaké míry byly tyto nezpochybnitelné reálie dílem Stalina. Bohužel nejsou k dispozici v češtině všechna díla Muchina, J.Žukova, Martyrosjana, Smirenova, Fursova či Starikova. Dost je toho na Leva- netu, dík za to, ale ještě dost lidí těmto dílům, v mnohém čerpajících z otevřených archivů, věnuje málo pozornosti. Tito autoři se v interpretaci některých dějinných událostí ale to co je, dle mého spojuje, je základní pohled na tzv. stalinské období. Lze jej nalézt na výše uvedením webu v ukázce z díla Muchina. KSSS v celých svých dějinách, byť se snažila tak tvářit, nikdy nebyla jednotnou stranou a vnitřní i zahraniční politika byla výslednicí střetů a alianci mezi jednotlivými frakcemi. To platí i pro tzv,. stalinské období. Nebyla žádná diktatura jedné frakce, pouze větší či menší hegemonie. Např. pozice stalinské frakce byla v roce 1937 proti alianci ostatních frakcí, které spojoval velmi mocně strach věrchušky ze ztráty moci, velmi slabá na odpor proti usnesení otvírající období teroru. Byli by smeteni a četli bychom o nich jako o obětech teroru jak to pregnantně shrnuje J. Žukov. Na druhé straně to platí i pro poválečné období kdy výrazně dominovala frakce stalinská, ale opozice existovala neboť kádrové změny jako důsledek vítězství této frakce před válkou, které dalo do válečných let jednotné politické vedení země, nebylo díky válce dotaženo do konce. Aktivizace opozice lze vystopovat již od prosince 1950 kdy byla pozice stalinistů oslabena zdravotním stavem Stalina. Jak uvádí J.žukov v prosinci 1950 u něho proběhla 4. mozková mrtvice jejímž následkem byla ztráta omezení hybnosti pravé končetiny a výpadky paměti.
Tomu mimo jiné odpovídá jeho minimální fyzická aktivita během 19. sjezdu v r. 1952, kdy nepřednesl hlasní referát atd. Je tedy otázka nakolik Stalin ovlivňoval dění u nás v padesátých letech. Podíváte-li se do knihy G.Robertse Stalinovy války, výborně bibliograficky odzdrojovanou a nijak Stalina a toto období nešetřící najdete jasné důkazy o tom, že Stalin až do konce roku 1945 neměl v úmyslu u nás i v ostatních satelitech natvrdo zavádět socialismus. Jeho cílem bylo pouze to aby tyto státy nebyly k SSSR nepřátelské. Zavádění socialismu, včetně oné pro mnohé hrůzné metodiky, bylo dle Robertse dáno následným vývojem včetně tlaku spojenců a místných opozičních elit. Mimochodem v tomto kontextu jsou zajímavé vzpomínky K. Simonova, které jsem našel na internetu. Simonov byl členem sovětské delegace která měla na jaře 1953 (!) řešit další směřování NDR. Byl uvnitř sovětské delegace svědkem neobvyklé situace. Veřejného konfliktu mezi Molotovem a Beriou. Molotov prosazoval urychlenou cestu k socialismu za každou cenu. Beria byl zastáncem pomalejšího postupu s tím, že postačí aby zatím země nebyla k SSSR nepřátelská. Zvítězilo doporučení Molotova….
Dovoluji si doporučit Robertsovu knihu Vaší pozornosti a znovu zdůrazňuji, že je ke Stalinovi a tomuto období výrazně kritická.
Bety:
Ten výrok pokojne podpíšem. A ja osobne si myslím,že aj p.hudryper.Ja to vidím tak,že mu dosť krivdíte.V tom 68-om bol pravdepodobne mladým(pred 30,predpokladám)človekom,ktorý sa s tými najlepšími úmyslami zapojil do vtedajšieho politického diania a som si skoro istý,že nemal v úmysle zmeniť povahu vecí v Československu(nie v Česku a Slovensku)tak, aby bol socializmus nahradený kapitalizmom.Ak by tomu tak bolo,tak p.hudryper by dnes po 89-tom roku, sedel v českom parlamente alebo by zastával inú významnú funkciu v štáte.Možno bolo pre neho tých 20 rokov medzi r.1968 a 1989 ťažších,ako si vieme predstaviť.A ak aj dnes zotrváva vo svojich ideáloch a predstavách o tom,ako by mal socializmus vyzerať,tak vo mne to vzbudzuje rešpekt.
p.hudryper:
Viem,že vy moju podporu nepotrebujete,tak mi prepáčte,že som reagoval vo vašom zastúpení.
Nejsem kritik Stalinovy úlohy v dějinách Ruska. Rusové,ostatně jako i občané jiných srovnatelných velmocí,jsou výborní zejména v době,kdy řeší své priority doma,včetně obranných válek. Jakmile
mají zajištěnu moc a jejich vojensko-politická pozice jim to umožňuje,začínají se projevovat jako
kterýkoliv příslušník vládnoucího národa.V tom,podle názoru lidí,kteří v Rusku i USA dlouhodobě
žili, není mezi nacionálně orientovanými Rusy a velikášskými Američany velký rozdíl. Mne dost
zarazila jakási nafoukanost,která byla cítit zejména v začátku Pjakinova vystoupení. Chápu jeho
uspokojení z výsledků ruské politiky na SV,cítím však v tom i jakýsi začátek postojů sebevědomí
nabytých Rusů,který má už známou linii vývoje. Vzpomínáte na časování slova dobrý ? Dobrý ,
lepší, sovětský.?“ nebo když vše ruské bylo nejlepší a největší…a jde okolo prodavač zelovoce řka :
„uhli vole, nesu jahody“ a přitom nesl rajčata.
K padesátým létům u nás. Pomoc několika sovětských důstojníků Gottwaldovi před a během
Vítězného února je v souvislosti s osvobozením ČSR Rudou armádou logická a pochopitelná. Ne
však invaze sovětských „poradců“ ,jejichž úkolem bylo zavést v československé společnosti
strach,disciplínu sovětského typu ,hledání vnitřního nepřítele za každou cenu a organizaci do té doby u nás nevídaných politických procesů. Vím samozřejmě,že v řadě případů šlo o reakce na
podstavené informace ze zdrojů západních rozvědek,jenže z potřeby obrany se stalo něco velmi obludného,co zahrnulo velkou část národů Československa a způsobilo rozvrat mnoha rodin ,když se třeba účast československých vojáků v bojích na západních frontách honorovala jako zločin.
Tak se nový režim podílel rovněž na likvidaci skutečné elity národa,která se nevzdala a dobrovolně odešla bojovat proti Němcům v zahraničí.
Peter, já jsem myslím vyjádřila dost jasně, že Hudryperovy pohnutky ve zmíněné době považuji za čestné, takže v tom křivdíte zase vy mně.
A bohužel politiku dělají lidé, kteří jsou takoví, jací jsou, takže si také dovedu představit, že to těch dvacet let lehké neměl – čestní lidé to ostatně lehké nemívají nikdy.
Tak to říká ten pravý, který začne vyskakovat jako čertík z krabičky, když se někdo dotkne jeho „národního vědomí.“ Mě také nebylo příjemné upozorňování na to, co se u nás dělo při odsunu, nicméně se před tím dost dobře utéci nedá. Jo to když Rusům někdo barví vítězný tank na růžovo, kritizuje je, že měli tu válku vyhrát s menším počtem obětí, co si to vůbec dovolili, že? Hrabe se neurvale v jejich historii, aniž by se zajímal o to, jaké jsou na ní nové pohledy. Kritizuje je, že nezajistili svým lidem větší blahobyt, tak to mají všechno spolknout bez řečí. Protože je kritizuje pan velký inteligent ze Západu, který má vždy na vše ten bezchybný pohled na věc. A když konečně po letech začnou zvedat hlavu a nabývat znovu svou sebedůvěru, tak co si to dovolují. Ještě by se nad nás mohli začít povyšovat a poukazovat na to, že si zase nejsme schopni své problémy vyřešit sami.
Problém je právě v záměrné neinformovanosti lidí. Informační válka byla vedena nejen proti SSSR, ale i nám a ostatním zemím. Existuje a samozřejmě i existovala tu pátá kolona vyžírků, infiltrovaná do nejvyšších míst. Nelze se tedy divit, když jsme nenašli protizbraň. V Rusku snad na tom už zapracovali, ale hodně toho mají před sebou.
Stalinovu dobu hodnotím jako Béda. Dělal co mohl a dokázal toho neuvěřitelně mnoho, přestože neměl zdaleka všechno pod kontrolou.
Jestli je Pjakin trochu nafoukaný, tak ať je. Rusové zvednout sebevědomí po tom propadu potřebují.
Já jsem také hrdá na svůj národ, třebaže je malý a třebaže za sebou zdaleka nemá jen úspěchy, a kdyby naši politici smýšleli stejně, nelezli by hned každému do zadku.
A ruského sebevědomí se nebojím, pokud my sami budeme na svém sebevědomí a hrdosti trvat.
Hudrypere souhlas, ale je třeba si uvědomit co vše chystaly „horké hlavy“ – Churchil a Truman. Byl to zápas vedený tvrdě z obou stran a bohužel měl své nevinné oběti. Jak píše v závěru své práce Roberts: To že Stalin nedovedl lépe využít vítězství z demokratického hlediska bylo dáno omezením vyplývajícím jak z poměrů v sovětském režimu tak i vinou západních představitelů, kteří nedokázali pochopit, že se za údajnou komunistickou hrozbou skrývala příležitost, jak dospět k poválečnému uspořádání, jež mohlo odvrátit studenou válku, a vyvarovat se ideologického zápasu zastírajícího paradoxní pravdu, že Stalin byl diktátorem, který porazil Hitlera a pomohl zachránit svět pro demokracii.
Mimochodem Roberts přesvědčive ukazuje, že těmi kdo porušovali dohody jak za války tak i po té byli západní spojenci. Počátek studené války lze v podstatě dát do roku 1943 kdy spojenci ignorovali v případě obsazení Itálie dojednané podmínky pro správu dobytých území, které měly být totožné s těmi co po té platily pro Německo. Podobně uzavření míru na západě 8. května bylo uzavíráno s tím, že bude oslabena poválečná pozicie SSSR. Začali tedy s tím, že vítěz bere vše. Tahy Stalina, které jsou dnes pokládány za eskalaci studené války byly reakcí volající po zasednutí ke stolu. Tady je také jeden z důvodů toho jak to u nás vypadalo v poválečných letech.
A co se týče likvidace elity národa je otázkou nakolik se na tom podíleli někteří příslušníci nové nastupující „elity“, z nichž část měla kostlivce ve skříni z doby války, aby tak v rámci daném studenou válkou získali „zásluhy“ či „zneškodnili“ jakýmkoliv způsobem eventuelní konkurenci v boji o moc.
I když si myslím, že to většina Čechoslováků myslela v roce 1968 dobře, myslím si také, že byli zneužiti určitou menšinou, které sledovala vlastní cíle. Tedy možná ani tak ne vlastní, jako cíle někoho, kdo je podporoval a platil.
Možná je pro přímé účastníky těžké přijmout, že byli napáleni. Nejsem na toto období expert, byl jsem malý kluk. Nicméně mě dnes napadají otázky jako třeba:
Kam lidé (myslím většina) vlastně doufali, že dojdeme?
Oddělíme se od SSSR a přidáme k Západu? Vstoupíme do NATO? Nebo jen vylepšíme nějak socialismus a zůstaneme při SSSR a Waršavské smlouvě? A nebylo třeba mít takový proces pod kontrolou a dobře předjednaný s Brežněvěm? Šlo to vůbec dělat bez souhlasu špiček SSSR a očekávat, že to dobře dopadne?
Co se týče roku 1989, zpočátku to také nevypadalo tak zle. Nikdo nikoho nevěšel, občanská válka nepropukla jen si zase nahoře někteří jeli podle „svých“ plánů, to už je dnes velmi dobře viditelné. V některých aspektech se výsledky podobají těm, které se objevily za války.
Československo rozděleno. Jsme už viditelně protektorátem nejen v ekonomickém, ale i v politickém smyslu, naši politici poslouchají Brusel a USA víc, než vlastní národ. Armáda je v podstatě jen karikaturou. Justice je také pod kontrolou.
Rozdíl? Němci to tenkrát provedli na 6. prioritě – násilím. Dnes je to provedeno na 4. prioritě – ekonomickými pákami. Na ostatní priority (5. genocidní – konzum, alkohol, cigarety, drogy atd, 3. ideologickou neoliberalismus, individualismus, multikulti, juvenilní justice atd., 2. chronologickou – ponižování čechů skrze historii, útoky na husitství, národní obrození, tlak na rekatolizaci, zpochybňování naší morální integrity, původu, 1. světonázorovou – zombifikace obyvatelstva, každý za sebe, nemožnost cokoli změnit, nezájem o to, co se děje.)
p.hudryper:
No čo z toho,keď iní áno:
http://patriot-su-rf.ru/blog/43095516516/Neskolko-voprosov-k-Marii-Zaharovoy,-kotoraya-reshila-osudit-Gen
Doporučuji knihu Nikolaje Starikova “ Stalin. Vspominame spolu. “ Bohužel zatim jen v ruštině. Najdete odpovědi na otázky, které tady zaznívají.
pridám ešte článoček o výchove školskej mládeže v Rusku:
http://politikus.ru/articles/71662-ih-uchat-styditsya-pobed.html
Nechci vypadat jako naiva, ale aktivním „osmašedesátníkům“ věřím. Je to dost o informacích, které měli k dispozici, zejména o tom co se dělo na „západě“ -no jo, vidíte – s velkým Z to už jaksi dnes nedovedu napsat…
Možná poněkud naivně se zde zopakuji: jak v 68, tak v 89 (resp. pro některé o něco později- z různých důvodů) mohlo jít o jistý převrat v dějinách celého lidstva. Druhá polovina 60-tých byla „dobou nadějí a změn“ nejen „na Východě“.
Výsledek nemusel být – za jistých okolností – poplatný nějaké „železné logice platné navždy a za všech okolností a situací“…
Přál bych si , aby se střet názorů projevený v komentářích dále neeskaloval, neb ve stupňování invektiv nevidím smysl. Toto bych chtěl sdělit i lidem jejichž práce si velmi vážím.
Nešikovně a nechtěně či z nedorozumění lze také hluboce zasáhnout…
Každý jsme každý den „vnitřně nastaveni poněkud jinak“…
Každý si ve své duši neseme pro konkrétní dobu jistý ideál…
Neměl by nám zastírat realitu (neměnit + v naprosté – a naopak).
Pak asi nejde o ideál, ale asi spíše ztrátu schopnosti střízlivě hodnotit.
Naproti tomu těžko „rozsuzovat“ činy doby minulé optikou až dnes známých (stále „dílčích“) informací bez chyb. Podmínky byly jiné, H.T. a W.CH. byli dostatečně bezohlední…
Jsem toho názoru, že „rozsuzovat historii“ nemusíme, mnohem spíše ona „soudí“ nás…
Každý zde projevil svůj názor a osobně myslím, že každý z diskutujících má „svůj střep pravdy“… Logicky si ji každý složíme ve svůj obrázek „kaleidoskopu“ fyzického dění – ale přitom se v hodnocení dějů i následků můžeme docela shodnout.
Pýcha nesluší žádnému národu.
Naproti tomu úctu si zaslouží každý poctivý člověk.
Nepřeme se osobně, zůstaňme i v názorové při přívětiví.
Atmosféra jakékoliv diskuse totiž ovlivní víc, než si někteří připouští.
Toto Zacharovová nevyvráti, ani keby sa od zlosti hádzala o zem:
http://kominternet.cz/subdom/teorie/1976_ondrias.html
Шокирующая правда о Сталине. Фурсов А.И. – https://www.youtube.com/watch?v=cdeBsrIXmm8
https://www.youtube.com/watch?v=XxJZ9GU08Yk
https://www.youtube.com/watch?v=NYp4i8hbCJ8
Андрей Фурсов – Десталинизация: тайные коды
Ostrá diskuze liberála Žirinovského a patriota Starikova v přímém přenosu
http://youtu.be/XxJZ9GU08Yk
Možná jsem špatně informován, ale ekonomické i sociologické výsledky liberálů (a to nejen v Rusku) jsou v posledních 25 letech dost tristní. Rusko díky nim by snad už ani neexistovala, pokud by to „diktátor“ Putin nezvrátil. Starikov velmi dobře chápe roli výkladu dějin v současné informační válce. Nějak nevím o tom, že by si třeba ušáci sypali popel na hlavu za Vietnam ještě po padesáti letech. Spíše to vypadá, že v klidu zakládají další Vietnamy na SV.