V USA sílí hlasy, že USA se musí omezit svou závislost na Číně, a to hlavně pokud jde o hlavní léky a další zdravotnický materiál, s jehož nedostatkem se dnes země v souvislosti s vrcholící koronavirovou pandemií potýká. Zatímco závislost dodavatelských řetězců na farmaceutickém průmyslu Pekingu je známa přinejmenším už dvě desetiletí, právníci i činovníci administrativy dnes zdůrazňují, že teprve virus odkryl, jak zranitelná je země, pokud jí nezbývá, než spoléhat se na Čínu a další země, když jde o to svést vítězný boj s patogenem.
Peter Navarro, Trumpův ekonomický poradce, přislíbil tento týden, že se Spojené státy zbaví své závislosti na cizích zemích a vybudují svůj vlastní průmysl na výrobu léků a dalšího zdravotnického zboží.
„Jedna z věcí, o které nás tato krize poučila, pane, je ta, že jsme až příliš nebezpečně závislí na globálních dodavatelských řetězcích“, řekl Navarro, stojící na tiskové konferenci v Bílém domě hned vedle prezidenta. „Nikdy víc už bychom neměli být závislí na zbytku světa, pokud jde o základní léky a též možnosti našich protiopatření“.
Sám Trump pak oznámil, že hledá všechny možnosti, jak učinit Ameriku nezávislou na dovozu, při čemž zdůraznil, že „teprve virus nám předvedl, jak je důležité přivést zpracovatelský průmysl zpět domů, abychom pak též doma mohli vyrábět léky i zdravotnické zařízení a vůbec všechno k ochraně zdraví lidí“.
Zdroj: The Hill
Vybral a přeložil Lubomír Man
6 comments on “Olivia Beavers: Úskalí globalismu”
No to je tedy průšvih…
Amíci budou muset místo totálního parazitování na světové ekonomice dokonce i trochu pracovat…
Poslední dobou jsem už poněkud alergický na prohlášení všech (čest vyjímkám) elit, expertů, vědeckých kapacit …
Zrovna v tomto člànku – “ … prezidentský ekonomický poradce na tiskovce v Bílěm domě přišel s převratným poznáním, že USA , 20 let závislě na dodávkách lěků z Číny – jsou závislě na dodávkách léků z Činy.“
Možná to někdo jinak nepochopí, ale já opravbu neptřebuji slyšet z úst doktora docenta a ředitele přes meteorologii, že v lětě je tepleji než v zimě a že když nrbude pršet, že bude sucho.
A přecíst a pochopit jednoduchou tabulku s čísly nebo graf zvládnu takě i bez prezidenta ČŇB a několika ekonomických expertů.
Tím nekritizuji článek, ale plytkost a povrchnost toho co leze z těch nejvýše postavených a nejlépe placených polobohů.
Stabilita a pěkný život třeba na vesnici se vždycky vyznačovala VĚDOMĚ SDÍLENOU VZÁJEMNOU PROVÁZANOSTI A ZÁVISLOSTÍ. Postupně a dlouhodobě vyvažovanou.
Nezávislost je žádoucí a pěkná, užitečná mnohde, ale nezapomínejme prosím, že všichni jsme závislí na přírodě, planetě, a sobě navzájem, elementární lidskosti a spravedlnosti.
Vyrovnávání- sil, vah a zájmů má totiž jeden „společný jmenovatel“ – RESPEKT NEJEN K SOBĚ SAMÉMU, ALE ZEJMÉNA JEDNOHO K DRUHÉMU A TŘETÍMU A ČTVRTÉMU…A DALŠÍM VZÁJEMNĚ. A skutečný, nepokrytecký, nefalšovaný respekt k základním potřebám jiných je základem skutečné pohody, slušného života skutečně mírových vztahů. Jinak by to bylo jen „dočasné čekání na určitý typ války“…
Takže vzájemný respekt, uznání a mír přeji všem skutečným lidem.
A potřebuje ho od nás i ta příroda.
Teď mnohem více než kdy dříve snad již víme, že ač „okamžikem“ se můžeme jevit silnější, ale ve skutečnosti nás ani bagr, ani těžkotonážní buldozer, atomová puma či letadlová loď před silami přírody neochrání.
Takže nikoliv neskromná pýcha a plány „jak budeme kolonizovat a využívat vesmír, Měsíc, jiné planety“- nýbrž schopnost zvládnout, naučit se žít ve smíru, vyrovnanosti, skromnosti, pochopení a porozumění, lásce k té NAŠÍ SPOLEČNÉ JEDINÉ MATCE ZEMI.
https://www.youtube.com/watch?v=lELW0fSHrKI
No, neřekl bych, že život na vesnici je tak idilický. Ale třeba se to už změnilo, co tam nejsem.
Ta poslední věta se mi ovšem velice líbí, bez legrace. Já se o to taky občas snažil, i když z různým výsledkem, že. Vše by bylo dobré, jen kdyby nám to nekazili … zase ti lidé, že. K tomu nemusíme chodit daleko, na to stačí nádherné Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. Čapek hodně věděl o lidech.
https://www.youtube.com/watch?v=IdBGCApGrdY
Americké firmy opět v předstihu věděly o novém viru
Některá zajímavá fakta ohledně virů a osob, které se okolo toho točí,
v porovnání s případem prasečí chřipky.
Zdroj německý s překladem do ruštiny.
Nejen odepsaná Amerika, jak píše Olivia B., ale v podstatě celý odepsaný zglobalizovaný svět…
V současném vnuceném a vševládnoucím finančním systému, stojícím na principu frakčních rezerv a tedy výroby „peněz“ z ničeho, který stále globálně roste a dominuje, je zcela zbytečné řešit, zda je možné se z jeho dluhového otroctví dostat jakoukoliv evoluční, postupnou a bezkonfliktní změnou. Toto jediné legální Ponziho schéma (největší podvod v dějinách), které koncentruje stále mohutnější kapitál, majetky a tím i neomezenou moc do rukou malé skupiny vrcholových parazitů-vyvolenců, je bez zásadní systémové a globální (sic!) změny paradigmatu neporazitelné. Vlastníci finančně-korporátního systému mají tu opravdovou, reálnou moc, protože si všechno od politiky, přes veřejné instituce, až po média koupí, zalobbují, zaplatí a tím také ovládají.
Ano, pokud máte příslušný myšlenkový potenciál a schopnosti, můžete podnikat, hrát na burze nebo se stát politickou, či jinou servisní (snad lépe servilní) „elitou“ a do jisté míry na systému profitovat. Tvůrci systému si byli a stále jsou velmi dobře vědomi dvou faktů:
1. Většina lidí tento potenciál nemá, musí „prodávat“ jen svou pracovní sílu (kdyby to bylo jinak, kdo by také pro tento systém pracoval a tvořil reálnou hodnotu, která se dá mnohonásobně protočit ve virtuálním kasínu).
2. Tato většinová skupina lidí, ale i většina živnostníků, malopodnikatelů a miniinvestorů je u peněz vždy až jako poslední, takže jakoukoliv šílenou bilanci v systému nakonec většinově „zaplatí“.
A jak se nám to všechno oligopolizuje a globalizuje, zcela logicky střední třída mizí, propadá se k chudobě a její minulé příjmy se přelévají ke stále menší a menši skupině nejbohatších a všemocných, k majitelům Systému. Společnost míří od přirozené nerovnosti k totální nesouměřitelnosti. Narůstá napětí a agresivita, které budou vyřešeny, jako tolikrát v minulosti. Zmanipulovaná a frustrovaná stáda se za své otrokáře (v konfliktech vždy fyzicky nezúčastněné a vpovzdálí vydělávající) zase pořežou ve jménu Toho nebo Onoho mezi sebou. Není otázka jestli to vypukne, ale jen kdy to vypukne. Jedna malá naděje na satisfakci dnes ale přece jen existuje. Díky dnešní „úrovni“ technologií by ani nejvyšší příčky pyramidy tentokrát nemusely vyjít se zdravou kůží. A s jakými cíli byl tento systém vytvořen a vnucen, za jakým účelem a co všechno zcela zákonitě způsobuje, ilustrují již poměrně staré, ale stále platné citáty jeho vrcholových protagonistů, patřících k jeho zakladatelům:
Mayer Amschel Rothschild řekl v roce 1790: „Dovolte mi, abych mohl vydávat a kontrolovat peníze národa a nebude mne zajímat, kdo národu píše zákony.“
Jeho manželka, Gütle Schnaperová, těsně před svou smrtí v roce 1849 nenuceně konstatovala: „Pokud by moji synové nechtěli války, nebylo by žádných.“
A jejich následovníci se svých konečných cílů na světovládu nevzdají. Jejich pocit absolutní moci i neohrozitelnosti je nekonečný. Kůže, nekůže…