O čem se mlčí: Josef Nerušil

AKSOH Advokátní kancelář – Mgr. Šárka Oharková, Mgr. Ivana Nová
6 h ·
SKUTEČNĚ POTŘEBUJE ČESKÁ REPUBLIKA NOUZOVÝ STAV?
Blíží se konec platnosti aktuálně vyhlášeného nouzového stavu (do 2.4.2022) a vláda nastolila otázku jeho dalšího prodloužení, je tedy dobré se zamyslet nad tím, zda ho skutečně potřebujeme.
Podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.
„Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.“
NS lze ve smyslu citovaného ustanovení chápat tak, že jsou závažným způsobem omezena základní práva a svobody, avšak toto omezení lze vyvážit právě onou záchranou životů, zdraví, majetkových hodnot apod.
Současný NS by vyhlášen z důvodu uprchlické krize CIZÍCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ. Jedná se občany jiného státu, jejichž životy, zdraví nebo majetkové hodnoty jsou ohroženy válečným konfliktem mimo území ČR. Tento typ situací je dostatečně řešen mezinárodními smlouvami, které jsou buď přímo aplikovatelné v ČR, nebo ČR jejich obsah převzala do národní úpravy konkrétních právních norem. ČR takové mezinárodní smlouvy plně respektuje a osobám prchajícím před válečným konfliktem je udělován azyl a možnost pobývat na území ČR v souladu s příslušnými zákony.
1) zákon č. 325/1999 Sb., o azylu;
2) zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR;
3) zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, který upravuje podmínky při HROMADNÉM přílivu osob ze zahraničí.
Dále azylové právo doplňují dvě vyhlášky:
4) vyhláška č. 376/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém řízení, výše kapesného a termíny jeho výplaty a
5) vyhláška č. 415/2006 Sb., kterou se stanoví technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracování biometrických údajů obsažených v nosiči dat cestovního dokladu.
Z výše uvedeného výčtu základních českých právních norem lze usoudit, že AZYLOVÁ PROBLEMATIKA V ČR JE UPRAVENA DOSTATEČNĚ, ANIŽ BY MUSELO DOJÍT K OMEZENÍ ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD OBČANŮ FORMOU VYHLÁŠENÍ NS. Z tohoto důvodu se domnívám, že není splněna podmínka dle čl. 5 zákona o bezpečnosti ČR, jelikož život, zdraví, majetkové hodnoty, vnitřní bezpečnost a pořádek uprchlickou vlnou ohroženy nejsou.
Je nutné si uvědomit, že z preambulí Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod vyplývá, že tyto zákony nejvyšší právní síly byly přijaty za účelem ochrany zájmů a rozvoje ČR a jejích občanů. Současný NS je možná v zájmu cizích státních příslušníků, ale občanům ČR nic kladného nepřináší. Naopak práva a svobody občanů ČR jsou omezována ve prospěch cizích státních příslušníků, a je otázkou, zda je s ohledem na čl. 2 Ústavy takový NS legitimní.
Čl. 2 Ústavy
Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.