Biblické přísloví říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Zdá se, že toto pravidlo zcela míjí oblast politiky.
Poté co v r. 2009 jako blesk z čistého nebe proťal politické nebe vstup dvou nových politických podnikatelských subjektů (TOP09, nověji 009 a protikorupčních Věcí veřejných, které splnily svůj účel a vytvořily pravicovou koalici, a poté se rozpadly kvůli podezření svého majitele z korupce a konkurenčnímu boji s politickými titány o moc) a po tragických zkušenostech s jejich vládnutím, které skončilo až vypsáním předčasných voleb, by se mohlo zdát, že poučený volič již na stejnou podnikatelskou habaďůru neskočí.
Opak je pravdou. Dnes kandiduje do poslanecké sněmovny protestní – jeho majitel se již prý nemůže dívat na to, co se v české politice děje – politický podnikatelský subjekt ANO Andreje Babiše.
Pan Babiš, který podle vlastních slov (viz Wikipedie) pomohl "prolobbovat" zákony o podpoře biopaliv, jež mu jenom v roce 2010 (podle p. Macha ze strany Svobodných) prý vynesly zisk 2 Kč z každého prodaného litru takto upraveného "bio"paliva, t.j. celkem cca 10 miliard korun, se ostře vymezuje proti korupci. V této souvislosti by mě zajímalo, co pan Babiš rozumí pod pojmem korupce a jaký je jeho pohled na politický lobbing a sponzoring.
Podobně jako všichni ostatní multimiliardáři, kupř. obchodní partneři Bakala a Schwarzenberg z konkurenční TOP 09 a sympatizanti hnutí ANO pánové Jančura a politický zlepšovatel a antikorupčník Janeček, i pan Babiš se zasazuje o snižování daní podnikatelským subjektům. Samozřejmě, zjištění, že tímto způsobem chtějí navýšit svůj zisk, nikterak překvapuje. Překvapuje ovšem to, že pan Babiš, podle wikipedie obdržel v roce 2010 (kdoví jak tomu bylo v letech následujících) na své podnikání od státu dotace ve výši 3 miliard korun. Něco podobného se psalo u antikorupčníka multimiliardáře p. Schwarzenberga, který jako bájný pohádkový hrdina po návratu domů k pohádkovému bohatství přišel (sám přiznává u restituce podle rakouského práva v českých zemích určité "všimné", které poskytl v zájmu věci úředníkovi) v souvislosti s daňovými odpustky, které obdržely podnikatelské aktivity pana Schwarzenberga od jeho stranického kolegy a ministra financí. No, a pan Bakala, to je vůbec kapitola sama o sobě.
Z uvedeného lze soudit, že nezištným stranickým sponzorům a charitativním lidumilům – miliardářským oligarchům, kteří mají všichni společné to, že trvale usilují skrze své politické projekty o snižování svých daní a daňovou progresi považují přímo za svatokrádež – vůbec nevadí daňové odpustky, daňové pobídky ani státní dotace od státu, který žádají umenšovat a privatizovat. Nabízí se otázka, kdo má tedy ty daně v privatizovaném státě do státního rozpočtu odvádět?
