Přišel mi mail od známého, který třeba i vás může upozornit na naprostou nesamozřejmost pohodlného bytí, na stáří a jeho projevy a na křehkost kvality lidského života, která se může proměnit kdykoliv třeba na peklo, jež pak člověk prožívá ještě za života na Zemi:
Ahoj!
Musím přiznat, že mi občas kvalita života, na kterou dosáhnu, leze na mozek. Dnes to dodělal jeden soused v domě, Vladimír. Má roztroušenou sklerózu v takovém stadiu, že může jen mluvit. Ale mluví tak, že mu není téměř rozumět a tiše. Chodí k němu, když je jeho manželka v zaměstnání, pracovnice domácí péče a asistenti zde v domě působící neziskové společnosti PROSAZ. V určitou dobu jej nakrmí, vyprázdní, přeloží na druhou stranu, aby se nepřeležel apod. Když přijde manželka, tak mu pouští Internenet a spouští doručenou poštu – e-mail.
Dnes mi od něho přišel e-mail, psal to nějaký jeho asistent dopoledne. Bylo tam psáno asi tohle: „Toníku, máš se jako král. Mně se sice snaží vyhovět, ale je to všechno ještě horší, jak ve filmu Císařův slavík. Já, i kdybych to chtěl, tak už si ani mašli nemůžu uvázat. A lepší to nebude, nakonec budu jen s obtížemi spát, žrát a srát…“
Tak abyste věděli. Nejspíš jste to vycítili a poslali mi řadu e-mailů na povbuzení. Díky za to, alespoň se mohu domnívat, že na mně někomu ještě alespoň trošku záleží. Již jsem zase O. K. Pokud je to jinak, nechte mne v tom bludu, jsem přece jen ješitný dědek a bylo by mi to líto. Tak posílám pavoučka pro štěstí. Je to ovšam mizera, líný jako štěnice, tak si od toho raději příliš neslibujte. Tak mne napadá: Víte že Sportka je erc kurva? 2x týdně člověka rozdráždí a pak dá někomu jinému…
