Amnesty International detailně rozvádí mučení a vraždění v Libyi


Zpráva od Amnesty International rozvádí široce rozmohlé mučení vězňů a provizorní záchytné lágry v Libyi pod záštitou režimu nastoleného válkou USA-NATO, která svrhla a zavraždila plukovníka Muammara Kaddáfího. Skupina zjistila přinejmenším 12 případů vězňů umučených k smrti.


Předběžná zjištění Amnesty byla vyhlášena koncem minulého měsíce, přičemž šetření stále probíhala. Delegáti Amnesty mluvili se zadržovanými a s obětmi mučení od ledna do začátku února a vydali podrobný výsledek 15. února.


K barbarským praktikám zadokumentovaným vyšetřovateli Amnesty patří mrskání biči, kabely, železnými tyčemi i dřevěnými holemi, elektrické šoky, trhání nehtů a znásilňování. Bojovníci milicí se těchto útoků bezostyšně dopouštěli v mnoha případech i tak, že ve svých zvrhlostech na vězních pokračovali i v přítomnosti advokátů lidských práv.


Přechodná národní rada, instalovaná imperialistickými mocnostmi, podle této  zprávy Amnesty dosud neprovedla jediné vyšetřování ohledně mučení a zneužívání vězňů a tito militanti mají nikým nerušenou pravomoc činit, co se jim zlíbí. Nikdo nebyl za válečné zločiny uvězněn a stíhán, kromě těch, co byli na poražené straně této občanské války, a tedy bojovali za odstraněný Kaddáfího režim.


Zpráva popisuje: “Úřady se ani nepokusily zahájit vyšetřování, neboť sdílí hledisko, že by se před stravedlnost neměli pohánět bývalí bojovníci proti Kaddáfímu, odpovědní za válečné zločiny a porušování lidských práv během konfliktu, což vyvolalo klima beztrestnosti vůči těmto zločinům.”


Zpráva objasňuje, že je to politická motivace, co je za těmito násilnými represemi: “Milice vzaly do zajetí tisíce podezřelých z loajality  ke Kaddáfímu, vojáků a domnělých zahraničních ‘žoldnéřů’, mnoho z nich bylo mučeno či s nimi ve vazbě zle zacházeli, což v některých případech vedlo ke smrti. Spousta podezřelých z loajality ke Kaddáfímu byla po zadržení nezákonně zabita, mezi nimi i sám svržený Libyjský vůdce a jeho synové. Milice rovněž vyrabovaly a vypálily domy a uplatňovaly útoky z pomsty či jiné represe proti údajným přívržencům Kaddáfího, přičemž nuceně vystěhovaly desetitisíce lidí.”


Milice od svržení Kaddáfího nadále operují bez jakéhokoliv omezení, chytají lidi a zadržují je v tajných zádržných centrech, “aniž by docházelo k nějakému soudu či jakémukoliv způsobu legálního přezkoumání jejich zadržení.” Zadržení nedostali žádný přístup k právníkům a ve většině případů je “justičním” oprávněním ve skutečnosti pouhé obvinění.


Delegáti Amnesty mluvili se spoustou obětí mučení, které byly uvězněny ve městech Tripolis, Benghází, al-Zawiya, Gharyan, Misurata a Sirta, i s rodinami těch, kteří zemřeli po mučení ve vazbě. Zjevné rány a zranění stejně jako lékařské zprávy potvrzovaly svědectví o mučení. Oběti v mnoha případech byly příliš vystrašeny, aby svůj příběh vyprávěly, i když ukázaly svá zranění.


Ve vězeních kontrolovaných Přechodnou národní radou je oficiálně 2 400 zadržovaných, ale tisíce dalších je zadržováno mimo oficiální libyjské vojenské a policejní jednotky, a tyto jsou provozovány zcela mimo jakoukoliv legální strukturu. Zatýkání neomezeně pokračují i přes celé série zpráv počínaje zprávou Lékařů bez hranic z tohoto roku, Human Rights Watch a nyní od Amnesty.


Tato dobře zadokumentovaná brutalita a vraždy vytvářejí základnu pro obžalobu z válečných zločinů, nikoliv jen u vůdců NTC, nýbrž i jejich imperialistických pánů – presidenta Obamy, britského premiéra Davida Camerona, francouzského presidenta Nicolase Sarkozyho i u zbytku gangsterů z NATO, kteří nemilosrdně Libyi bombardovali po osm měsíců a ozbrojili a zorganizovali “rebely” pod vedením žoldnéřů a agentů reakčních ropných šejků z Perského zálivu.

Rovněž to odhaluje zločinný charakter podpory USA-NATO intervence do Libye ze strany organizací ”levicové” střední třídy ve Spojených státech a v Evropě, které nadšeně spolkly tu záminku o “lidských právech”, kterou podstčila Obamova administrativa a její partneři z NATO.


Tito političtí šarlatáni tvrdili, že pouze invervence západních mocností je schopna zabránit nadcházející krvavé lázni v Benhgází. Vyhýbaly se skutečným motivům války: Libyjskému rozsáhlému ropnému bohatství, které bylo nyní vydáno hlavním ropným společnostem. A teď jsou potichu, když trpí rostoucím počtem vražd, mučení a svévolnému věznění, kterého se dočkali od režimu dosazenému imperialistickými “osvoboditeli”.


Nadpisy kapitol ve zprávě Amnesty naznačují rozsah represí: Zadržování mimo právní rámec; Mučení a další zlé zacházení; Úmrtí ve vazbě; Útoky z pomsty a nucená vyhnání; Pokračující násilná beztrestnost.


Velká část zprávy sestává z chmurných svědectví očitých svědků a od obětí mučení, kteří spíše dostali kódová označení, místo aby byli jmenováni, aby se ochránili proti pravděpodobné odvetě milicí. Stačí snad jen pár příkladů:


29letý bývalý voják:

“ … přinutili mě lehnout si na záda na postel a ruce a nohy mi přivázali k rámu. V této pozici mě bili pěstmi do obličeje. Pak mě mlátili přes paty plastovou hadicí. Pak mě otočili tváří dolů a zas mě přivázali k posteli. V této poloze mě zase bili hadicí po zádech a po hlavě. Dali mi do různých částí těla elektrické šoky včetně levé ruky a hrudníku. To zařízení co používali, byl asi 50 cm dlouhý obušek. I můj bratranec byl vystaven elektrickým šokům.”


25letý počítačový programátor z rodiny, která byla označena za prokaddáfíovskou:

“Začali mě mlátit už cestou do zádržného střediska. Také mi nadávali. V zádržném středisku mě pověsili na železné šíny na vratech a mlátili mě holí a kabelem. To trvalo několik hodin. Pak mě vzali do další místnosti k výslechu, kde mi dávali elektrické šoky. Svázali mi nohy, když jsem ležel na podlaze na zádech. Připojili mi dva dráty pod napětím k palcům u nohou. Myslím, že používali elektrický proud přímo ze zásuvky. Dali mi šestkrát nebo sedmkrát elektrické šoky. Pak mě vzali do oddělené místnosti, kde jsem několik dnů zůstal.”


26letý prodejce cigaret zadržený v Sirtě, domovském městě Kaddáfího, a pak převezen na výslech do Misuraty:

“Jeden člověk vzal skleněnou lahev a bacil mě s ní do hlavy. Pak mě přinutili sednout si na podlahu a svázali mi ruce za zády. Kopali mě do hlavy. Mlátili mě po celém těle hadicí, dřevěnou holí a kabelem používaným u aut. Chtěli informace o lidech, které neznám.”


26letý voják z Tawarghy, města u Misuraty převážně obývaného černými Libyjci, kteří se stali pro Misurátské milice cílem vraždění z pomsty. Celá populace byla z města vyhnána a nedovolili jim se vrátit:

“V kanceláři bylo asi pět mužů v civilních šatech. Nadávali mi, že jem z Tawarghy. Řekl jsem, že jsem byl jako voják umístěn v Sirtě a bojů v Misuratě jsem se neúčastnil. To mi ale nevěřili. Na oplátku mě mlátili a bičovali. Také mě mlátili přes pravou ruku, kterou mám pořád nateklou a přes hlavu. Pověsili mě na vršek dveří za zápěstí na asi hodinu a pořád mě mlátili. Taky mě kopali. Pořád ještě trpím bolestmi na levé straně. Než mě vzali zpátky do cely, zavázali mi oči.”


Během návštěvy v zádržném středisku Wahda v Misuratě 29. ledna:

“Členové Amnesty International si všimli tří chlapů z milice, jak mlátí a zastrašují určité zadržené, u nichž bylo nařízeno propuštění, a kteří na to čekali na dvoře. Jeden z milicionářů nadále kopal do zadrženého stašího pána, a vyhrožoval mu zabitím, ten se krčil a tiskl ke zdi, přičemž plakal. Když se na něj delegát Amnesty International obořil, tak mu odpověděl: ‘Tyhle Tawarghy přeci nemůžeme propustit, jinak je budeme muset zabít.’ ”


K dalším skupinám, na které se speciálně zaměřovali kvůli brutalitě, byly kmeny Mshashiya a Qawalish z oblasti pohoří Nafusa, a také zahraniční dělníci ze subsaharské Afriky, kteří byli plošně označeni za Kaddáfího “žoldnéře”, ačkoliv do Libye z větší části přišli za prací.

V jednom žaláři, který Amnesty navštívila, bylo asi 400 z 900 zadržovaných cizí národnosti, zlavně ze subsaharskéAfriky. Mnozí popisovali, jak byli během zatčení a výslechů mučeni. Další afričtí imigranti popisovali, jak je mlátili, aniž by je však zadrželi, když se pokoušeli utéci před boji.


Zpráva poskytuje podorbnosti o asi 12 úmrtích v důsledku mučení během vazby u mužů ve věkovém rozpětí od 26 do 62 včetně dělníka z továrny, ředitele školy, bývalých policistů, bývalého plukovníka armády a bývalého libyjského vyslance ve Francii. K dalším úmrtím patřily násilné útoky na protesty vyhnaných uprchlíků Tawarghy, kde mezi půl tuctem obětí bylo i několik dětí.


Rovněž dochází k mimosoudním popravám, a to i mimo vraždu Kaddáfího a jeho syna Mu’tassima, když je 20. října chytili u Sirty. Tři dny poté, našli kolem Hotelu Maharu v Sirtě 65 mrtvol mužů, tento hotel byl základnou operací bojovníků NTC, co útočili na město. Někteří z mrtvých měli svázány ruce za zády a mnoho z nich bylo střeleno do hlavy. Ohledně této zjevně masové popravy nedošlo k žádnému vyšetřování.


Převzato z AC24


Zdroj: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=29354

Přejít do diskuze k článku