Od ledna do září letošního roku v České republice bylo vyhlášeno přes osm tisíc tzv. osobních bankrotů, což je o téměř čtyři tisíce více, než ve stejném období roku loňského. V meziročním srovnání se tak podle Czech Credit Burelu jedná o 93 procentní nárůst počtu osobních bankrotů lidí, kteří nepodnikají. Přitom například jen v září požádalo soudy o oddlužení přes 1400 osob, povoleno bylo u téměř 900 z nich. V mezinárodní statistice za námi v osobních bankrotech zůstává Rumunsko a Maďarsko.
Tisíce Čechů, kteří mají nezvladatelné dluhy, už zbankrotovaly, další tisíce jich v této době žádají soudy o oddlužení. Přitom však přichází na příslovečný buben i mnozí menší věřitelé, například známí či příbuzní dlužníků, kteří ani netuší, že by se měli se svojí pohledávkou přihlásit.
Osobní bankrot znamená žít pět let z existenčního minima, vše co bankrotář vydělá navíc, je nutné posílat věřitelům, za to může být soudem odpuštěno až 70 procent dluhu. S tím však je ošizen věřitel, který dostane málo, nebo dokonce vůbec nic. Ti pak často berou spravedlnost do svých rukou a vymáhají dluh „soudy nesoudy“ po svém. Starosti dlužníka, který je sice po uplynutí osobního bankrotu, tedy pěti let při existenčním minimu soudně chráněn, obyčejně nekončí.
Zdroj: eSondy
