Chávezův césaropapismus, jeho kulturologické souvislosti a důsledky

Jako césaropapismus označil německý sociolog Max Weber ve spise Wirtschaft und Gesellschaft kombinaci moci světské a duchovní ve smyslu dominance první z nich. Panovník se stává faktickou hlavou církve a ta ztrácí autonomii. Jde o jeden ze způsobů zrušení principu dělby moci, který byl pro moderní západní dějiny typický: Nejprve došlo k oddělení náboženských záležitostí od světské moci, později se navíc objevila dělba světské moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Z hlediska logiky vývoje západní kultury tedy představuje césaropapismus značnou regresi.

Podle UNDEP byla Venezuela coby mimořádně bohatý ropný a plynový producent (její zásoby ropy jsou větší než zásoby Saúdské Arábie a zásoby zemního plynu druhé největší na západní polokouli) v roce 2011, tedy po dvanácti letech vlády Huga Cháveze, co se týče HDI na 72. místě ve světě. Z latinskoamerických zemí jsou na tom lépe Chile (44.), Argentina (45.), Uruguay (48.), Kuba (51.), Mexiko (57.), Panama (58.), ale i Grenada (67.) nebo Kostarika (69.). Do první desítky v obou Amerikách se Venezuela dodnes nevejde. V roce 1985 byla Venezuela podle UNDEP co se týče Latinské Ameriky v úrovni HDI na deváté pozici; v roce 2011 je pro změnu na deváté pozici…


Celý článek najdete v Britských listech


K tématu:


Chávizmus s bravčovou tvárou (Námět Slobo, který se ptá, proč zrovna k tomuto článku není diskuse)


Venezuela pár hodin po Chávezově smrti


Bez komentáře


Ivan Hoffman: Hugo Chávez

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments