Víte, každý politický systém, hlásající svobodu, demokracii a blahobyt, včetně toho dnešního, má občas potřebu manipulovat dějiny ve svůj vlastní prospěch, pro svoje vlastní mocenské a ekonomické cíle. A proto, mají historické dokumenty s lidmi, kteří hledali svojí lidskost, svojí neocenitelnou hodnotu. Už jenom z toho důvodu, že jsou leckdy do velké míry nadčasové. Někdy mám pocit, že nadčasovost v dané chvíli převyšuje onu aktuální dobu, ve které byl dokument vytvořen…. Pokud máte chuť, náladu a čas, tak zkuste investovat něco přes dvě hodiny svého času do jednoho historického pořadu z roku 1968:
Co tomu říkáte pane Werich?
Všech devět dílů pořadu naleznete zde.
V historii lidstva najdeme spoustu vznešených ideálů, myšlenek a zjednodušeně řekněme, filosofických konstrukcí pro život. Byly lidem buď nějakým způsobem předány, nebo si je lidé vytvořili sami. Ono v podstatě nezáleží tolik na obsahu myšlenky, ale na charakteru lidí, kteří se jí chopí. Pokud máte nejušlechtilejší myšlenku a chopí se jí člověk se špatným charakterem, nemající lidské cítění a svědomí, kde je hnacím motorem buď touha po moci, nebo hmotného finančního mamonu, tak to končí v lidských dějinách katastrofou, nebo velkou bídou v rovině morální a následně i hmotné. Pokud se libovolné myšlenky chopí člověk s charakterem dobrým a upřímnou myslí, dokáže svému okolí přinést prospěch a naději. Lidé, kteří se ohánějí a zaštiťují myšlenkami a ideály, se povětšinou sdružují a organizují ve skupinách, jako jsou církve a politické strany a různá hnutí. Jejich představitelé a členové, mající moc, pak vrhají oněmi pomyslnými bumerangy, o kterých mluví Jan Werich. Je zajímavé občas pozorovat a přemýšlet o těch bumerazích, které se po různě dlouhé době vrací zpět. O tom, kolik z nich na sobě nese krev, zlodějiny, bídu, hlad, války, neštěstí, nebo naopak stopy života a pokroku… Je zajímavé, ale také zodpovědné, přemýšlet o tom, jaké bumerangy budou teprve vrženy. A jak to můžeme v rámci svých občanských práv a „povinností“ ovlivnit…
Přeji vám po shlédnutí úvah pana Wericha dostatek vlastního času pro přemýšlení. Přemýšlení, které pro vás bude mít nějaký význam. Čas nemá hodnotu peněz, které jsme si vymysleli a které jsou dnes v podstatě leckdy již fiktivní a nereálné. Čas, sám o sobě a způsob, jakým ho využijeme, vytváří hodnotu naší duše. Hodnotu naší lidskosti, nebo ničemnosti, pro budoucí lidské generace. Doba, technologie a hodnota peněz se mění. Jedna hodnota zůstává však stejná během doby reálného lidství a jeho pomíjivých dějin v hlubinách vesmíru. A tou je dle mého skromného názoru lidskost, jeho etika a svědomí jedinců.
Pro mladší ročníky, ač nevím, zda je v dnešním školství v hodinách literatury zmíněno něco o Osvobozeném divadle, si dovolím připojit pár odkazů:
O publicistickém pořadu s J. Werichem a V. Škutinou zde.
