Držte si mozek, nebo vám ho premiér vyrve z hlavy

Květen 21, 2012


Jenom ta nešťastná náhoda, že jsem k přečtení dnešní E15 dostal až cestou z práce, může za to, že se rozhovor s premiérem panem Nečasem nedostal do dnešního výběru PoPo, aneb pondělí k podělání, kam by jinak plným právem náležel.

Nemá cenu v tom specifickém druhu mentálního odpadu příliš patlat, proto jen ty největší a nejvýživnější perly:


"Je ovšem také fakt, že na ni (spotřebu domácností, pozn. red.) zapůsobily některé psychologické faktory, jako byl skokový nárůst cen, mimo jiné i v důsledku stavu komoditních trhů, tedy růstu cen na světových trzích, počínaje ropou a konče potravinami."


Jsem jenom hloupý bloger, školy nemám, ale že by skokový nárůst cen byl jen psychologický faktor? Očekávání takového nárůstu snad, ale růst samotný je sakra reálný. Spotřebitelé pokles koupěschopnosti skutečně nesimulují, pane premiére.


"Součástí agendy (vládní ekonomické, pozn. red.) musí být i mobilizace aktiv státu, která jsou například na účtech státních podniků, ale třeba i v působnosti firem, které jsou ve státním vlastnictví."


Jinými slovy prožereme, co se dá. Důchodový fond jsme už prožrali, teď jsou na řadě aktiva. A pak, až to bude vyžrané, tak to levně střelíme nějaké anonymní kyperské společnosti za hubičku, nemám pravdu? Aby takové opatření mohlo fungovat, musely by se ty peníze skutečně dostat do ekonomiky, a ne skončit v černé díře korupce, jako obvykle. Ony se sice z té černé díry časem někde objeví, ale neexistuje žádná záruka, že to bude v české ekonomice.


"A i když (církevní restituce, pozn. red.) nemá podporu veřejného mínění, je to pro tuto zemi správná věc. Musíme dělat i nepopulární kroky. – To jsou skoro všechny, které vaše vláda dělá… – Děkuji. Také si to myslím."


Ta arogance, ten nezájem … no jo, vždyť lidi, s výjimkou těch kývajících a tleskajících, jsou pro pana premiéra jen lůza. Už císař Nero říkával: "Jen ať si mě nenávidí, hlavně když se mě bojí." Čekal bych ovšem, že po dvou tisících letech budeme o něco dál. Ale nejsme, protože moc je stále stejně opojná. Co může být lepší, než vnutit někomu svoji vůli a bavit se tím, jak je bezmocný? Nezájem o mínění veřejnosti z toho pak v případě tzv. demokratického politika dělá zážitek vyloženě pikantní. Tahle perverzní úměra, podle které je správné to, co je neoblíbené, a naopak respekt k  občanům je populismus, nás ještě přijde hodně draho.


A jen tak mimochodem, nebylo tady to vnucování dobra proti vlastní vůli už jednou?


"Ta část ODS, která by říkala, že výsledek krajských voleb má rozhodnout o premiérovi, by vědomě kolaborovala s ČSSD."


To je pořád samá svobodná soutěž politických stran, volný trh myšlenek a kdesi cosi a ejhle, když to vypadá, že tržní cena páně premiérova produktu je mizerná, tak ho najednou nezajímá, nic neznamená a kdo by ji bral do úvahy, je kolaborant. Nemyslí si pan premiér, že by měl nad výsledkem každých voleb přinejmenším zamyslet? Ať chce, či nechce, ten výsledek je totiž účet pro něj.


"Zabírá ještě na voliče – hodně zjednodušeně řečeno – strašení Řeckem? – Ještě může zabírat. Navíc v kontextu toho, že dnes už nemáme k dispozici jen Řecko, ale i Portugalsko, Irsko."


Jasně, že strašíme. A strašit budeme tak dlouho, dokud nám to budou voliči baštit. Záminek naštěstí máme dost.


Jedno se ale panu premiérovi upřít nedá – člověk hned ví, na čem s ním je.  Žádné kličkování, ale pěkně po lopatě. Nepovolí, neustoupí, nepochybuje. Někdo by řekl, že je to muž pevných zásad, ale mě ze všeho nejvíce připomíná fanatika. Pragmatického a technokratického fanatika se sklony k bolševismu. No alespoň je jasné, proč nám tu vládne blbá nálada a proč se to v nejbližší době nezlepší ani omylem. Nepamatuji, který premiér byl naposledy tak opilý mocí.


Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku