Podle časopisu Nature vosa zvaná Polistes fuscatus rozeznává individuální rysy svých kolegyň v roji, protože má dvě královny a musí vědět, jak to s nimi je. Zato jiná vosa Polistes metricus má jen jednu královnu a její schopnost rozeznat jiný vosí ksicht je prakticky nulová. A to nás vrací k adventu, protože zde vystupují dvě postavy.
Vizionář Jan Křtitel přitahuje davy, které ví stejně jako dnes, že takto to nemůže jít dál. Kněžskou třídu a farizeje nazve "plemenem zmijí" a slibuje jim Boží hněv, což není zrovna dobrá strategie k mocným tohoto světa. A působí v jurisdikci Jeruzalémského chrámu a Heroda, což ho brzo bude stát život, protože k němu chodí všichni tehdejší Pražáci z Jeruzaléma.
Tesař z Nazareta zvolil jinou taktiku, spíše českou. Vystupuje v Galileji, která nikoho nezajímá, protože v takovém zapadákově se nemůže nic zajímavého dít. A vystupuje s neutrálním poselstvím, které zálibně opakujeme z kazatelnic i dnes. Máme činit pokání a věřit evangeliu. Dvě postavy, dva osudy, které nakonec vedou k podobné prorocké smrti. Ale cesta obou protagonistů adventu se liší zásadním způsobem co do formy, obsah zůstává stejný. Vosa Polistes fuscatus by na to řekla, že pro ni není problém poznat, kdo je kdo. A taky ví, co má dělat vzhledem k jednomu nebo vzhledem k druhému.
Převzato z Umlaufovin
