Dvanáct klíčů od Anonu: Úsvit Duše

Úsvit Duše

Klokotá, kolotá, potůček uprostřed vysokých hor,

po stráních pokrytých zelení

a huňatými stády ovcí.

Po skalách i mezi kořeny stromů,

kolem oblázků a kamenů, tichoučce si pobublává,

voda studená a čistá jako rosa,

proudí z těla zmrzačené země.

Opar mlhy a nízko valících se mraků

se rozevírá jako opona.

Krvavá skvrna na bílé košili

vybledla na pozadí úsvitu.

Rudá šminka v divadle přeludu.

Bolest mého strachu

a smrt.

To všechno trvalo jen chvíli.

Nakonec mé bosé nohy stály

na úpatí hor z kterých jsem vyrostla.

Tam se třpytí jezero mojí duše

napájené studánkou

nezkalené vnitřní pravdy.

Tam jsem se vrátila a odtamtud

jsem znovu vzlétla

jako anděl, který krouží

kolem této ubohé a smutné planety,

aby jeho píseň tichá jako šumění větru

připomněla lidem

smysl jejich života.

Amen.

 

Copyright © 2005 Dominika Dery

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky