Dvaceti čtyř hodinová stávka ochromila Řecko.Jak varoval jeden z nejlepších ekonomů v Německu, tak země čelí občanské válce, pokud bude pokračovat v provádění úsporných škrtů, které byly uloženy EU a MMF.
Odhaduje se, že 60% až 80% daňových příjmů v Řecku bude třeba v příštích několika letech, aby se zaplatily úroky mezi 30 až 40 miliardami eur za státní dluh země.
http://www.kas.de/wf/de/71.8119/
Avšak řecká ekonomika se podle řeckého statistického úřadu snížila meziročně o 6,6% ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010, a propadá se hlouběji do recese poté, co spadla o 5,1 procenta ve čtvrtletí třetím.
http://www.ekathimerini.com/4dcgi/_w_articles_wsite2_1_18/03/2011_383408
Řecká vláda plánuje provést větší redukci 23 miliard eur a také udržet tempo prodeje aktiv státu, aby uspokojila úrokové platby.
Ale více škrtů povede k řadě bankrotů mezi místními společnostmi,(a) ještě většímu snížení daňových příjmů země, varuje Sinn.
Varoval, že snížení nákladů na jednotku pracovní síly o 20 až 30% jako součásti tzv. interní devalvace, aby se řecké produkty staly více konkurenceschopnými a umožňující zvýšení vývozu, by přivedlo zemi na pokraj občanské války.
„Pokud by Řecko opustilo euro, bylo by schopné devalvovat svou měnu a tím se znovu stát konkurenceschopným,“ řekl Sinn v nedělním vydání novin Frankfurter Allgemeine.
http://www.finfacts.ie/irishfinancenews/article_1022242.shtml
„[Sinn] řekl, že Řecko míří (v každém případě) k bankovní krizi, pokud bude mít i nadále euro. Pokud země zůstane v eurozóně, řekl ekonom, neexistuje žádný způsob, jak ekonomiku zachránit v dlouhodobém horizontu.
„Pokud se Řecko rozhodne pokusit se o takzvanou vnitřní devalvaci – to je snížení mezd a cen v zemi – bylo by to riziko spojené s občanskou válkou,“ řekl Sinn. „Řecko směřuje k hospodářské krizi v kterémkoli z obou scénářů. Ale pokud zůstane v eurozóně, pak Atény odrovnají společnosti, které tvoří jeho hospodářství.“
Sinn řekl, že Řecko by mělo opustit eurozónu a znovu zavést Drachmu v zájmu znovuzískání konkurenceschopnosti.
Zatímco deficit veřejného sektoru může být snížen fiskální restrikci, řecký deficit běžného účtu a státní dluh (však, ale) není kvůli nadměrným výdajům ve veřejném sektoru. Průměrný důchod v Řecku je jen 600 EUR a průměrné státní platy jsou také nízké.
Obrovský a stále rostoucí deficit a státní dluh země je kvůli množství dluhu, který vynaložilo v zájmu obsluhy svého státního??? dluhu, a také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti v důsledku zavedení eura. Řecká úroková sazba byla tlačena k umělým výškám akcemi ratingových agentur, jakož i využitím CDS Goldman Sachs v roce 2009, což nutí zemi, aby požádala o penalizační „výpomoc“ MMF a EU.
Odborníci potvrzují, že Řecko nebude dříve nebo později splácet dluh, protože jeho státní
dluh je neudržitelný a stále roste. Dokonce i Time připustil, že "Řecko prostě padá hlouběji do jámy."
„Ve skutečnosti, řecký vládní dluh jako procento HDP stále roste a je nyní kolem 140%,“ řekl Time.
„Vláda v Aténách má odevzdávat primárně velké přebytky po značný počet let, pro stabilizaci a snížení míry zadlužení a to vypadá (jako) téměř nemožné, pokud země znovu nepřijme Drachmu,“ jak řekl Sinn.
Pokud držitelé dluhopisů jako Deutsche Bank odmítají akceptovat ztráty, pak daňoví poplatníci eurozóny, a dokonce i daňoví poplatníci ve Velké Británii budou muset dostat takovou směnku, kterou guvernér argentinské centrální banky Mario Blejer označil jako obří Ponziho schéma.
Sinn zahájil turné po zemi s varováním německým daňovým poplatníkům před cunami dluhu.
„Časovaná bomba nabobtnalé sumy závazků 1.5biliómu € tiká. Z nich bude Německo muset pokrýt 400 miliard. € s rostoucí tendencí", píše Michael Hennigan.
