Feudální loajalita hodná předrevolučního carského Ruska v ČR ožívá. O úrovni dnešního školství veřejnost přesvědčil nedávný případ třeboňského gymnázia, kde se přičinlivý pan učitel spolu s naivními studenty pustili do boje proti výsledkům krajských voleb. Pobavené veřejnosti takto sehranou scénkou nechtěně připomněli normalizační poměry v bývalém předlistopadovém Československu (ČSSR). Obílené hroby zakrývají hnijící mrtvoly a vědecký, technický a informační pokrok zakrývá reakční vývoj.
Můžete se vsadit, o co chcete, ale být to v oněch sedmdesátých letech minulého století, tak pan (soudruh) učitel by dozajista byl členem KSČ a jeho zagitovaní studenti by byli členy SSM. Bylo to zábavné, sledovat v televizi, jak uvedení aktéři ve svých zajíkavých prohlášeních na své českobudějovické manifestaci (17. 11. 2012) u příležitosti výročí 17. listopadu přednášeli své naučené fráze, kterým nerozuměli.
Jsou skutečně tak hloupí, že si neuvědomovali, že nic lepšího na podporu toho, proti komu protestovali, udělat vskutku nemohli? Příznivci konspiračních teorií si kladli otázku, kdo byl ve skutečnosti schován za onou trapnou maškarádou, zda pravicoví straníci nebo příznivci, informátoři nebo vtipní inspirátoři, kteří chtěli podpořit toho, na koho se mělo házet bláto.
Pouze provokatér, dezinformátor nebo naprostý hlupák může dnes v médiích vytýkat nevoličům, že kvůli nim se dostali do krajů komunisté. Kdyby šli nevoliči v posledních volbách ve výraznějším počtu volit, vyhráli by komunisté na plné čáře. Soudnému občanovi je jasné, že sociální a politický vývoj celých 23 let po 17. 11. 1989 k tomu systematicky směřuje. Nic lepšího pro „návrat starých časů“, než pokračovat ve stejné zlodějské politice a ekonomice, pro to nelze dělat. Je to záměrné?
Kdo se v pravé poledne jakoby nic bleskem otočil na obrtlíku jednou, je schopen se otočit i podruhé. Kdo zradil jednou, podruhé a potřetí, zradí jistě i počtvrté. Kdo deklaruje své upřímné postoje, s tím lze jednat, a je možné si jej vážit. Horším nepřítelem je podrazák, který se za upřímnost pouze schovává. Avšak bulvárnímu davu agenti a kariéristé s kompromitující jedno-
Jízlivého občana jistě potěší, když se k minulé době vyjadřují svými hloupými říkankami oslové a hejlové, kteří ji nezažili. Takových sehraných projevů, které manifestovaly „upřímné“ rozhořčení lidu, si pamětníci bývalého režimu (reálné karikatury socializmu) užili za 40 let více než dost.
Retro je dnes v módě. A smutně proslavený třeboňský gympl je opět v čele. Je nechvalně známý tím, že krátce po převratu (1989) patřil tento ústav k prvním středním školám, kde se nitrožilně fetoval Pervitin. Náhražky a éčka nepostihly jen (p)otraviny, ale i mozky.
Proboha, to nám ještě k poslednímu udolání scházelo, abychom snášeli školácké rezoluce třídních učitelů proti třídnímu nepříteli. Jak vidno, ve školství se místo dějepisu učí jen vulgární propaganda. Není nad to, když se skutečná avantgarda nahradí typickým národním vlezdoprdelizmem. Stará generace může být spokojená. Ta mladá jde zdárně v jejích stopách – kráčí vpřed, zpátky ni krok, pod prapory „revoluce“ do degenerace…nebo někam jinam.
