Tento týden 18. června jednali čeští zástupci v Lucemburku u Evropského účetního dvora. Téma bylo pro českou stranu nepříjemné: nefungující kontrola nad čerpáním evropských fondů. Od března má Česká republika kvůli tomu zastaveno proplácení faktur.
Výsledek tohoto jednání pro nás úspěšný rozhodně nebyl. Stačí se podívat na dokument, který čerstvě vypracoval ministr Jankovský pro vládu. K pozornosti doporučuji tuto větu:
„Pokud Evropská komise do konce letošního roku Česku neobnoví proplácení dotací, může Česká republika přijít v evropských fondech asi o 22 miliard korun.“
Tohle opravdu nevypadá dobře. Poprvé se v oficiálním dokumentu připouští možnost, že k obnově proplácení vůbec nemusí v tomto roce dojít. To je ovšem docela katastrofální vidina. Připomínám, že v březnu tohoto roku předložil ministr Jankovský vládě zprávu, ve které konstatoval, že vinou chyb v administraci přijdeme o 32 miliard korun. To znamená, že vzhledem k vážným nedostatkům ve výběrových řízeních, špatným kritériím, nedodržením předepsaných postupů přicházíme o 32 miliard a nyní čerstvě se navíc dovídáme, že další ztráty hrozí v souvislosti s povinností dodržet časové harmonogramy čerpání prostředků (tzv. systém n+2, n+3). Prostě tím, že nečerpáme, se dostáváme do skluzu, který nebudeme schopni dohnat a kvůli němuž o peníze definitivně přijdeme. Tyto ztráty související s tím, že čas plyne a my nečerpáme, mohou být navíc větší než těch 22 miliard. Kvalifikované odhady hovoří až o 77 miliardách. Není divu, že premiér Nečas předsedu Barrosa v Bruselu upozorňoval, že pokud Unie neobnoví proplácení evropských peněz, hrozí nám zvýšení deficitu ze 3 na 6 % HDP.
Kde se mohla vzít taková pohroma? Především nevznikla samozřejmě až nyní. Problémy na ministerstvu životního prostředí s čerpáním jsou už od prosince 2010 kvůli kauze Drobil, od roku 2011 jsou problémy v operačním programu Doprava kvůli bývalému ministru Řebíčkovi, na ministerstvu průmyslu a obchodu kvůli trestnímu řízení s bývalým náměstkem Elfmarkem od roku 2010 a od roku 2007 jsou stále větší problémy s oběma programy ministerstva školství. Způsobem, kterým čerpáme evropské peníze, jsme se stali v Bruselu proslulými. Nikdo se už nechce s Čechy bavit, protože má strach, aby na něm neulpěl stín podezření z korupce.
Jaké jsou hlavní problémy? Především neplatí to, co pořád říká ministr Kalousek, že jeho hlavní auditní orgán na ministerstvu financí je stále brán Evropskou komisí jako základ řešení. To je lež. Kalouskův auditní systém podle Evropské komise nefunguje. Jak také může fungovat, když v jeho čele stojí člověk, který se ocitl v konfliktu zájmů, protože se zároveň snaží evropské prostředky čerpat. Jak může takový systém fungovat, když ještě nedávno měl ministr Kalousek v této funkci náměstka Bartáka, kterého přijal navzdory trestnímu stíhání, jež měl na krku kvůli podezřením z korupce při nákupu obrněných transportérů Pandur. To byla samozřejmě nebetyčná drzost přijmout do funkce náměstka, který má mimo jiné na starosti také kontrolu čerpání evropských peněž někoho takového. Teď se nám to všechno vrací. Kalouskovu auditu nevěří nikdo v tuzemsku, ani v zahraničí.
Bilance je tedy taková: nefunkční auditní systém, nekvalitní a předražené projekty, problémy s administrativním zajištěním. Evropa nám vyčítá vysokou fluktuaci úředníků, jejich nekompetenci, neodpovídající nízké vzdělání, neschopnost dodržovat pravidla a dělat to, co mají předepsáno.
Jaké je řešení?
-
vytvoření nezávislého respektovaného auditního orgánu, jehož rozhodování nebude politicky ovlivňováno
-
úprava legislativy: zákon o státní službě a aktualizovaný zákon o finanční kontrole
-
zavedení povinného hodnocení hospodárnosti a efektivity projektů
-
zřízení veřejného registru schválených a realizovaných projektů, včetně jmenného seznamu příjemců, bodového hodnocení, výše dotace a dalších informací
-
stabilizace úředníků, kteří se kolem fondů pohybují (jedná se o velmi odbornou oblast a současná fluktuace – 30% ročně – je neúnosná): musí se zvýšit jejich vzdělání, jazykové znalosti, praktické zkušenosti a tomu musí odpovídat jejich platové zařazení
Vzhledem k tomu, jak vážná je situace, jedná se o reputaci ČR a finanční prostředky, o něž můžeme přijít v dalším programovém období 2012-2020, navrhuje ČSSD vytvoření platformy pro společné jednání vlády s opozicí. V sázce je osud téměř 800 mld Kč a ekonomická stabilita státu. Odpovědnost za současná rozhodnutí jednoznačně překračuje toto volební období.
Převzato z blogu autora na Aktuálně
