Názory na odbojovou činnost skupiny bratří Mašínů se více než různí. Nechci zde podrobně rozebírat celou kauzu, jen nechat promluvit dokument, který byl poněkud opomenut médii i Ústavem pro studium totalitních režimů. Dokument ukazuje, proč byl a je zdůrazňován na činnost této odbojové skupiny pouze pohled politicko-propagandistický, a nikoliv právní.
Tímto dokumentem je soudní rozhodnutí o rehabilitaci Václava Švédy, aktivního bojovníka uvedené odbojové skupiny. Narazil jsem na něj v knize Miroslava Kačora Svědomí hrdinů. Autor v ní nechává promluvit potomky či blízké příbuzné obětí a zároveň rekonstruuje události na základě svědectví a kriminalistické dokumentace (výpovědi svědků, pitevní protokoly atd.).
Václav Švéda se v srpnu 1952 účastnil přepadení vozidla vezoucího výplaty podniku Kovolis, při němž byl zastřelen pokladník Rošický. Měl rozhodující podíl na provedení krádeže donaritu na Dole Kaňk a aktivně se podílel i na zapalování stohů nedostatkové slámy na Moravě. (2)
V knize Miroslava Kačera je v obrazové příloze otištěna část usnesení Krajského soudu v Praze:
Rt 674/90
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. září 1990 podle zák. č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci takto:
Ustanovením § 2 odst. 1 písm. c./ zák. č 119/1190 Sb. byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu v Praze ze dne 20.1.1955 sp. zn. 1 T/1/55 zn., pokud jím byl obviněný Václav Š v é d a, nar. 26.4.1921 uznán vinným trestným činem velezrady a sabotáže podle §78 odst. 3 a 85/3 zák. č. 86/50 Sb. a trestní stíhání obviněného pro uvedené trestní činy, jichž se měl podle obžaloby dopustit tím, že se v roce 1953 spolčil s jinými k rozvracení republiky, zapálil stohy slámy , zmocnil se výbušniny a zmocnil se osobního auta se zastavují.
Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí v téže trestní věci na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, všechna rozhodnutí byla zrušena k datu, kdy byla vydána.
Za trestný čin loupeže, pokusu vraždy a krádeže podle § 212,5 216 a 245/3 zák.č.86/50 Sb. na který se rehabilitace pole odstavce 1. cit. zákona nevztahuje, stanoví soud podle § 2 odst. 2 zák. č. 119/1190 Sb. jako přiměřený trest v odnětí svobody v trvání 15 roků. (1)
…
Proč výrok soudu nebyl medializován či unikl badatelskému úsilí Ústavu pro studium totalitních režimů a není uveden na jinak podrobném mapování života Václava Švédy na stránkách zmiňovaného ústavu, (2) ponechám na čtenáři. Ně něm též ponechávám úvahy a další konsekvence vyplývají z usnesení soudu. Sám za sebe jako člověk, lékař i jako chlumecký rodák se s rozsudkem zcela ztotožňuji.
Pro ty, kteří se chtějí dovědět více a nemají možnost nahlédnou do knihy Miroslava Kačora, přidávám odkaz na asi půlhodinový film, který nebyl příliš publikován a jehož scénář byl předlohou citované knihy .
http://www.ulozto.cz/3820418/masini-svedomi-hrdinu-mp4
Zdroje:
1. Miroslav Kačor: Svědomí hrdinů, Rybka Publisher, 2009, str. 133.
2. http://www.ustrcr.cz/cs/vaclav-sveda
