Jak tomu u nás bylo s náboženstvím? – 3. díl: Drang nach Osten u Wogastisburgu

Slované, nebo alespoň jejich poslední vlna, která je za Slovany všeobecně považována, přicházejí do střední Evropy v době, kdy se v západní Evropě na troskách římské říše vytváří pseudocivilizace a pseudokultura, stavějící nikoli na antické vzdělanosti – většina knihoven byla z Říma přestěhována roku 330 spolu s císařským dvorem do Byzance a zbytek nepřežil germánské vpády, ani na křesťanském náboženství – tomu se západoevropská ideologie čím dál tím víc vzdaluje, ale na zvrácenostech Říma a západním pseudokřesťanství.


Slované přicházejí jako relativně nezkažený prvek a celé následující evropské dějiny budou z valné části snahou západoevropské pseudocivilizace a římského pseudonáboženství o jejich zničení nebo alespoň zkažení. Útok bude veden proti Slovanům bezprostředně sousedícím – vyhlazení polabských Slovanů, neustálé útoky na České země, a také proti balkánským Slovanům, kteří byli „přímo u zdroje“ – v kontaktu s daleko vyšší byzantskou kulturou a pravoslavím – pravým křesťanstvím. Likvidace ruského národa (a nejen toho) vodkou pak bude nápadně připomínat likvidaci vyspělých indiánských kultur americkou pakulturou a pacivilizací za pomoci „ohnivé vody“. (Americkou pakulturu a pacivilizaci můžeme považovat za jakýsi kondenzát pakultury a pacivilizace evropské.) V boji proti od východu přicházejícím pozitivním vlivům se evropská „kultura“ navíc bude vždy ochotně spojovat s od východu přicházejícími negativními vlivy. Evropští vládci se vždy budou chovat velice benevolentně k nájezdníkům z východu, kteří budou plenit území ovlivněná pokročilejší byzantskou kulturou, a budou proti nim zakročovat jen v případě, když už jim poteče opravdu hodně do bot.

 

Podobně jako nebyl starý Řím schopen vstřebat řeckou vzdělanost, ale jenom ji překroutit a zničit, nebude ani západoevropská pseudocivilizace schopna vstřebat byzantskou vzdělanost, ale také ji jen překroutit a zničit. V historické době tak vznikla degenerací řecké kultury (která však byla Řeky do značné míry přejata od Thráků) „civilizace“ starého Říma, a po pádu římské říše vznikla mimo jiné degenerací prvků byzantské kultury dnešní západoevropská „civilizace“.

 

Často uváděný rozdíl mezi slovanskou a germánskou povahou, popisovaný právě tak, že Slované jsou svou podstatou založeni demokraticky, kdežto Germáni totalitárně (František Palacký, Alexandr Solženicyn), musíme chápat spíš v tom smyslu, že Slované, kteří přišli do kontaktu s totalitární římskou říší a totalitárním římským pseudonáboženstvím o několik set let později než jiná evropská etnika, si prostě uchovali své původní demokratické myšlení déle a ve větší míře. Samozřejmě je to vše relativní – v každém národě najdeme jedince smýšlející tak či onak. A jelikož u Slovanů ani nemůžeme hledat nějakou „rasovou čistotu“ – jsou silně promíšeni s Germány a Kelty, jde u slovanství v první řadě právě o postoj k individualitě.

 

Tento rozdíl se projevil hlavně ve skutečnosti, že slovanství se ukázalo být s římským pseudonáboženstvím neslučitelné. Pokud Slovan přijme římský kult, většinou přestává být Slovanem v původním slova smyslu. Ostatně tito pořímštělí Slované se pak ke svému Slovanství ani moc nehlásí…

 

A tak budou Slované likvidováni hlavně z toho důvodu, že mezi nimi bude vždy „moc“ těch, kteří nejsou ochotni považovat pseudoindividualitu za individualitu.

 

Také kontakty s Židy byly daleko intenzivnější než si zvláště dnes – po nacistickém řádění – dovedeme představit. Do Prahy vedla od západu obchodní cesta, která se po překročení brodu mezi dnešním Karlovým a Mánesovým mostem rozbíhala na sever, na východ a na jih. K ochraně – nebo ke kontrole této cesty byl koncem 9. století vybudován Pražský hrad. Pravděpodobně již předtím u této cesty stála kupecká osada.

 

Zajímavým archeologickým svědectvím je dosud nepublikovaný nález rituální židovské lázně, mikve ve Sněmovní ulici – tedy přímo pod Pražským hradem, předběžně datovaný do doby kolem roku 640. Což je právě doba Sámovy říše, nejstaršího státního útvar západních Slovanů (obvykle se klade do let 623/4 – 658/9, pravděpodobnější je 626-661). Tento kmenový svaz, vytvořený na obranu proti Avarům, se úspěšně bránil i Frankům – v bitvě u Wogastisburgu s králem Dagobertem v roce 631.

 

Pokud jde o Sámovu národnost, máme hned několik možností. Tradičně se uvádí jako Frank, další variantou je Slovan narozený mezi Franky – Sámo zní slovansky, a konečně, jako kupec mohl být Žid – Sámo může být zkratka ze Samuel. V Sámově říši by tak mohlo dojít ke spojení původní pohanské povahy obyvatel, nezkažené starým ani novým Římem, s důkladně propracovanými principy Židů ohledně organizace společnosti. Nemůžeme vyloučit, že zde došlo i k něčemu podobnému, třebas jen v náznaku, jako později v případě Chazarů, kde roku 786 král a šlechta přestoupili na judaismus. Hrála by s tím i skutečnost, že pro misi na Velkou Moravu byli vybráni právě Konstantin a Metoděj, kteří předtím nějakou dobu v říši Chazarů pobývali.

 

Už bitva u Wogastisburgu je považována za první projev papežského plánu Drang nach Osten, za předobraz křižáckých válek.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments