Stál jsem pod střechou
strážnického nádraží
A nikde nikdo
Nicota chlemtala
veřejné osvětlení
a oblékala si stíny abecedy
abych mohl pojmenovat
tu náladu alchymistické noci
Ale neměl jsem zájem
(Čekal jsem na Františka z Assisi
či americké rakety?)
Na zdech vyryté nápisy
ala Miluju Zuzanu Ivan
Jděte do prdele všecí
A nic víc Žádné čmárafikce
pro inspiraci holofrastických poetů
A v tom se objevili Zpoza mlčení
Z tyglíku příšeří Z fata morgány
pokácených lip On a Ona
S těmi podivnými obličeji
Co křičí jak kočky v únoru a lednu:
Tak na tebe patřím A chtěl
bych ti říct Že ani nevím
Co se to děje Děláš
mi bordel v mojí duši
Co se celá chvěje A tobě
to sluší A tak jenom čumím
jak vyoraná kvaka Hej kotě!
Měl bych říct Strašně mě bereš
A víc už nic Ale tvoje oči
Co jsou tak krásné Nekoukají
na mě A tím to hasne…I got into a rap s jejich
rapatými obličeji co s nimi
zatočí (v)oxy
V té pustotě bez hlasů
pod střechou strážnického nádraží
A nikde nikdo Ani ti dva (co tu byli?)
Ani František z Assisi
Ani americké rakety
Ani ty kočky křičící v únoru a lednu
A nicota začala
chlemtat i mě
Ještě že moje přijela včas
***
-x-x-x
Za zamženým oknem
na holé větvi
tesknící havran
schoulený
překládá do své řeči
nejasná znamení
Snad hořká jsou
sedí skrčený a němý
Na černém peří
perla stáří spící
vyšeptává sen
o bílé paži noci
Sen plný hvězd
Třeskutá pravdo!
Za zamženým oknem
na holé židli
tesknící člověk
schoulený
překládá do své řeči
nejasná znamení
Tak hořká jsou
sedí skrčený a němý
Na černém vousu
perla stáří spící
vyšeptává sen
o bílé paži noci
Sen plný hvězd!
Odlétám
nebo jen
odcházím?
***
-x-x-x
A tož
Co vlastně pořád píšeš
vole starý
Konstatuje kámoš
Mám tři
Jednoho vídám dvakrát
za rok
Druhého zhruba
zrovna tak
Ale tohoto
jednou týdně
A potom mám
od Modiny zakázáno
s ním kamarádit
A on má od Jarky
zakázáno
kamarádit se mnou
Je nám dohromady
teprve 109 a našim
babám už 103
a furt sú bez rozumu
Víš
Měli bysme podnikat
Ale já mám vysoký tlak
a ty píšeš
No nejsme my hovada ?
Co mu na to říct
Čuráme do vinohradu
a hvězdy na to čučí
a jsou celé roztoužené
napitou písničkou
A potom nepiš
***
-x-x-x
Jednou jsem
v mlze rána
potkal anděla
Tiše jsme vykřikli
v úžasu nad
vzhůrunohatostí cest
Že to ale bylo
v době vánoční
slušně jsme se pozdravili
jemným úsměvem
A snad jsme se
i v mírném úklonu
lehce dotkli
zvonkem rolniček
Pýcha o Vánocích
patří vážně
jenom na stromek
Šťastné a Veselý
přátelé
co v mlhách cest
svým srdcem
do dlaně položeným
svítíte jak…
Jednou snad zase
v mlze rána
potkám anděla
