Pokud jste někdy ztratili klíče, tak víte jaká je to šlamastika. Všude je hledáte, jste vzteklí na druhé, na bůhvíco a na bůhvíkoho, a pak je jako na potvoru naleznete u sebe. Také mi chvilku trvalo, než jsem našel klíče od demokracie. A nejsem sám, kdo je ztratil. Na Letné těch klíčů zůstaly ležet celé svazky.
Vlivem mladické nerozvážnosti, jsem klíče k demokracii před listopadem 1989 nijak nepostrádal. Ale brzy se mi vše ujasnilo. Od té doby jsem šťastný, myslím pozitivně a v klidu kradu. Kde mohu, šířím optimismus, dobrou náladu a pozitivní myšlení. Nebýt optimismu, šla by ekonomika do háje.
Ohledně zlodějny je potřeba mít v té věci zcela jasno. Kradou všichni. Všichni všem kradou vzduch, prostor, potravu, štěstí, peníze, život a jiné. Zloděje dělíme pouze na ty, kteří to o sobě nevědí (90 %), a kteří to o sobě vědí (10 %). Ty, kteří to o sobě vědí, pak dělíme na ty, kteří to veřejně nepřiznávají (9,999… %) a ty, kteří to veřejně přiznávají (0,000…1%).
Ti poslední mají ovšem smůlu. Všichni na ně všechno svedou. A co je toho za oněch 2013 let! Však také těch Ježíšů mnoho nemáme. Jedna obětní vražda za 2013 let nestačí, drahoušku. Avšak již máme nová rukojmí. A již s ním také řádně mlátíme všechny o hubu.
Kdo napadne zloděje, je tuplovaný zloděj. Není na tom nic špatného. Teoretické vysvětlení bylo podáno výše. Prvotní zločin (hřích) tvoří zdroje ekonomiky. Kdo se mu brání, ten (proti)útočí a ohrožuje naše ekonomické zájmy.
Ti první, kterých je nějakých 90 %, možná i více, mají ovšem také smůlu. Patří mezi nejvíce okrádané. Račte si prosím vybrat, kam chcete patřit. Všichni však uvědoměle krást nemůžeme, neboť jestliže by naše procento stouplo, jako zloději bychom zchudli, a všechno kradení by ztratilo svůj ekonomický smysl.
Jak vidíte, zloděj má svoji situaci daleko intelektuálně složitější, nežli poctivě okrádaný poctivý občan. Zlodějové se navíc, místo jen o sebe, musí také starat o občanskou společnost, morálku, zákony, politiku, ekonomiku, stát a všechny instituce, které udržují počet uvědomělých zlodějů proti neuvědomělým na únosné míře. Většinoví občané jsou pěkní sobci, starají se jen o sebe. Je to tak také správné, neboť jinak by se hatily naše ekonomické zájmy.
Jenom naprostí idioti šíří protikorupční morálku upřímně a zdarma. A jenom naprostí idioti jim to věří. A navíc zdarma nebo dokonce i za mínusový zisk (dluhy). Z ekonomického hlediska je vážně myšlená protikorupční morálka naprostá hovadina. Pokud bychom neprovokovali a nevyužíval všechny temné pudy občanské masy, ekonomika by se zhroutila. Divili byste se, kolik občanů věří naprostým bludům (pudům) a přitom se považují za ateisty.
Nepřáteli demokratického zřízení nejsou vůbec žádní teroristé, extrémisté, fašisté, nacisté, komunisté, demokraté, podvodníci, lháři, zloději, zločinci, vrazi, jaro, léto, podzim, zima a komunismus, ale osoby postrádající pudové motivy. Takových ovšem mnoho není. Ty jsou to obvykle osobami mrtvými nebo nenarozenými. A tak se žádného zhroucení demokratického pořádku do příští potopy světa vůbec bát nemusíme.
Zloději mohou vychovat jenom zase zloděje. Nebo si snad nějací zodpovědní rodiče přejí, aby jejich děti byly mrtvé, zvláště když již nejsou nenarozené? Již víte, proč se demokratický stát tak pečlivě stará o děti a mládež, aby je nezprznil někdo jiný?
Když se pořádně prošacujete, najdete těch klíčů jistě více.