V nekonečném seriálu rozkrádání státu se nejprve v prvním dílu podívejme na složitou historii sKaret. Popišme motivy a dění hlavních aktérů, protože jen tak je možné posoudit miliardové škody, které nám všem vznikly. Ve druhém díle se budeme věnovat právě těmto škodám a podíváme se na zoubek celému systému tzv. neo-neokoloniální nebo chcete-li "koncesijní" správy státu, kdy si z něj jedno procento dělá soukromou firmu za naše daně. Celou sérii najdete ve 13. tematickém čísle e-republiky. Celá story tematicky navazuje na podobný typ záškodnictví popsaný v čísle Velká datová loupež. Příjemné počtení přeje redakce.
1. Prehistorie sKarty, vše funguje normálně
Začněme známou css kartou, která za komunistů a bez webové sítě umožnila čerpat na vybrané síti benzínek a dnes obhospodařuje více než 4 800 prodejních míst. Karta je léty zaběhaná a vyzkoušená, princip placení, fakturace a účelového využití karty představuje výborné know-how, z něhož tato firma asi slušně žije.
Není proto divu, že firma Rožmitál Development CZ ve spolupráci s finskou firmou vyvinula v roce 2002 výplatu sociálních dávek skrze nový druh karty a nechala si jej patentovat. Další historie ukázala, že v tomto bodě jednali velmi moudře. Firma má oprávnění na software a správu sítí a databází, kmenové akcie na majitele v hodnotě 200 000 Kč v počtu deseti kousků.
Do celého projektu sociálních karet společnost vložila své peníze a nemalý um. Systém tzv. SD karet byl v pilotu odzkoušen v jižních Čechách roku 2002 a byl připraven k okamžitému spuštění. Všechna technická řešení existovala, a to včetně zajištění dodávek laciných plastových karet z Číny. Projekt počítal s tím, že příjemci dávek v hmotné nouzi by směli vybrat jen polovinu částky v hotovosti, zbytek by šel bezhotovostně, pouze na předem definované účely, jako jsou nájemné, školka a podobně. Zájem o tento systém plateb měly jak čerpací stanice, například OMV či Benzina, tak i Jihočeská energetika pro své pobočky na úhradu maloodběratelské energie nebo ČSOB, České dráhy či Čepro. Včetně České správy sociálního zabezpečení.
2. Jak podnikat na státním
V roce 2010 začala firma jednat s Vladimírem Šiškou, prvním náměstkem ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Šiška měl tehdy na starosti na ministerstvu MPSV všechny věci ohledně IT technologií. Je logické, že odzkoušená karta mohla dobře fungovat v systému sociálních dávek, protože na to byla naprogramovaná a otestovaná. Ale chyba lávky. Podívejme se na sled důležitých událostí, které předcházely vzniku sKarty.
Dnes 7. května 2009 vzniká ajťácká firma iDTAX s.r.o., kde měl Drábek 24 % podíl a Šiška byl jednatelem a vlastníkem firmy CONE ADVISE s.r.o., která měla na této firmě 52 % podíl. Pilný Drábek jde šlapat politickou vodu za TOP 09 a dne 2. 11. 2009 přenechává Šiškovi svůj podíl ve firmě iDTAX. Za pár měsíců se v roce 2010 stává ministrem MPSV a sled dalších událostí je velmi důležitý.
-
13. července 2010 Drábek ministrem;
-
14. července tentýž Drábek oznamuje, že Šiška bude jeho 1. náměstkem;
-
16. července Šiška končí jako jednatel své firmy CONE ADVISE;
-
22. července Šiška končí jako jednatel firmy iDTAX, ale skrze společnost CONE ADVISE si drží svůj podíl ve firmě.
Člověk nikdy neví, k čemu to bude dobré. A bylo, neb přišla od cizí firmy trefa zvaná sociální karta. Jen ji bylo třeba vytunelovat a přetáhnout do vlastního. Ale k tomu nebylo známé duo bratří v triku třeba nijak zvlášť učit.
3. Jak Drábkovo MPSV vykouzlilo řešení sKarty přes iDTAX
Vraťme se zpět do roku 2010, kdy firma Rožmitál Development vstupuje do jednání s novým osazenstvem MPSV a nabízí svůj zaběhaný produkt čili SD kartu. Tento projekt je odmítnut, ukraden a oba kamarádi si vymyslili vlastní projekt, který zkrachoval a který nakonec všichni zaplatíme ze svých daní. Jak jednoduché, milý Watsone.
Dne 12. ledna 2012 ministerstvo prezentuje plán sociální reformy, která počítá se systém sKaret, jež mají podobné vlastnosti a naprosto stejný účel jako SD karty vyvinuté firmou Rožmitál Development. Náhoda? Ani náhodou. Kdo je na ministerstvu autorem nápadu na sKarty v té podobě, jak byly zavedeny, není jasné. "O hlavním autorovi projektu nemám nyní konkrétní informace," sdělila mluvčí Štěpánka Filipiová.
Nemá smysl popisovat, co všechno na sKartách nefungovalo, protože toho byl od roku 2012 plný český tisk a média. Tato vláda s ministrem Drábkem vytvořila jedno jediné místo na Úřadech práce, kde se vyplácí všechny nepojistné dávky. Proces převodu agend doprovázel mimořádný chaos, a to i na české poměry. Jednoduše řečeno, systém zpočátku téměř nefungoval. Dílčí funkční části, na které se Drábek a spol. odvolávali, byly ve skutečnosti jen staré části bývalého systému, které po léta udržovala firma OKsystem. Jenže s touto firmou oba podnikatelé se státním zrušili spolupráci, pochopitelně. Smlouvu na nový systém proto dostala firma Fujitsu, a zase pochopitelně bez soutěže. A za ní se profilovala naše stará známá firmička iDTAX a to přes firmu VÍTKOVICE IT SOLUTIONS, jejíž byla součástí. Firma VÍTKOVICE IT SOLUTIONS ovšem jakékoliv napojení na Drábkovu sKartu a MPSV popírá, její vyjádření najdete zde. Pochopitelně se do vysvětlování pustila až poté, co celý průšvih vyšel najevo.
Ve druhé části analýzy sKarty se ptejme, na kolik nás celý špás přišel a teprve přijde. Kdo podal žaloby, kdo je obviněn a co se vlastně děje.
Převzato z e-republika.cz, problémem se zabývá tématické číslo E-republiky sKarta – supersocky sobě