Na bojištích zvláště občanské války nejdříve umírá pravda. Proto máme „dobré“ rebely v Sýrii a „demokratické“ vojenské pučisty v Mali.
Kdysi jsme kolonizovali Afriku pod záminkou „šíření civilizace a kultury“. Dnes se nabízí „demokratizace“ a nekonečný boj proti „terorismu“ a dokonce obrana „lidských práv“. EU nás má sjednotit i v zájmu tohoto poslání.
Česká armáda má již expediční charakter a působí ve vzdálených teritoriích, což neodpovídá našim potřebám ani národním zájmům. Přesto je současný výcvik a nákladné zbrojní vybavení vedeno tímto směrem. Zde není třeba nic dokladovat. Jedná se na příklad o široce medializované (samozřejmě dosud v šetření) nákladné korupční aféry. To je jen jedna stránka věci, materiální či dokonce kriminální.
Odvoláváme se na spojenecké závazky a účelově nám uniká jediný závazek, který jsme podepsali při vstupu do NATO. Stojí za přečtení. Článek 1. Washingtonské smlouvy: “Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě spojených národů, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zapleteny mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů“.
Současnou problematiku Mali nelze oddělit od Afriky jako celku. Jednalo se o koloniální državy, které si pod uvedeným heslem šíření civilizace a kultury rozdělily některé evropské mocnosti. „Dělba“ respektovala však pouze jejich mocenské postavení a zájmy. Proto ty rovné hraniční čáry. Původní obyvatelé neměli hodnotu a neuznávali jsme ani jejich národní charakter. Lidé se dokonce stali i dobrým vývozním artiklem – třeba jako otroci do USA. Konec konců i Němci, kteří se příliš pozdě sjednotili a uvědomili si tím svoji váhu, vyvolali světovou válku pro přerozdělení koloniálních teritorií. Nepovedlo se.
Celý článek najdete v Britských listech
Námět: Clair
