Medveděv: Revolty v arabském světě byly podníceny vnějšími silami




Rusko se domnívá, že probíhající revolta v západní Asii a severní Africe, přestože má i vnitřní kořeny, prozrazuje zásah cizí ruky. Varování proti zahraničnímu vměšování byly dominantními reakcemi Moskvy na krizi už od první demonstrace v Egyptě proti Husnímu Mubarakovi.

„Nemyslíme, že podsunování jakýchkoli návodů nebo dávání ultimát poslouží nějakým užitečným účelům,“ řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov 2. února v Moskvě v prvním oficiálním komentáři na probíhající lidové povstání v Egyptě. Ministerstvo zahraničí jej následovalo a opakovalo výzvy proti zahraničnímu vměšování. 23. února v telefonním rozhovoru s generálním tajemníkem Arabské ligy Amrem Moussou pan Lavrov „odmítl pokusy vyvíjet nátlak zvenčí na události v regionu.“

Rusko bylo také proti západnímu vojenskému zásahu do občanských střetů v Libyii. „Pokusy provést vojensko-politickou intervenci by mohlo jenom zhoršit problémy, kterým čelí libyjský lid,“ uvedlo ministerstvo zahraničí ve zprávě ze setkání mezi ruskými a saúdskými diplomaty, která proběhla minulý týden v Moskvě.

Prezident Dmitrij Medveděv naznačil, že revolty v arabském světě byly zahájeny těmi vnějšími silami, jež měly v plánu rozvrátit i Rusko. „Nebudu udvádět žádná jména, ale celá řada zemí, i těch, se kterými máme přátelské vztahy, se přesto podílela na terorismu na ruském Kavkaze," řekl na nedávném setkání s šéfy ruských bezpečnostních složek. Premiér Vladimir Putin také naléhal na západní státy, aby se nevměšovaly do povstání v arabském světě. „Lidé by měli dostat možnost zvolit si vlastní osud a svoji vlastní budoucnost bez jakéhokoli vnějšího vměšování,“ řekl kremelský velký šéf na nedávné návštěvě v Bruselu.

I když ruští představitelé žádnou zemi nejmenovali, odborníci a politici ukázali prstem na Spojené státy. „Arabské vzpoury začaly možná jako spontánní protesty, ale Západ nyní provedl akci, kterou chce ovládnout koncovku hry,“ říká Konstantin Kozačov, předseda výboru Státní dumy pro zahraniční záležitosti. Analytici zastávají ten názor, že Spojené státy používají v arabských zemích stejné postupy, které dříve používaly v inscenacích „barevných revolucí“ v bývalém Sovětském svazu – v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Zaznamenali roli nadací jako Freedom House a National Endowment for democracy (NED), jež jsou spojeny se CIA, při podpoře a školení občanských aktivistů – twitterových a facebookových organizátorů protestů v Egyptě a v Tunisku.

„Události v arabském světě nesou všechny příznaky informační války, jak je formuloval John Arquilla a David Ronfeldt ze sdružení RAND v roce 1996,“ říká Alexander Kňjazev z moskevského Institutu pro orientální studia. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyhlásila ve vrcholné fázi arabských krizí internetovou válku všem „represivním vládám“. 15. února v projevu na Univerzitě George Washingtona se zapřísahala, že bude prosazovat „internetovou svobodu“ po celém světě prostřednictvím „naší diplomacie, technologií, bezpečných distribučních sítí pro nástroje a přímé podpory přední linie“. Clintonová oznámila,  že  USA kromě spuštění twitterových kanálů v arabštině a perštině plánuje podobné akce v čínštině, ruštině a hindštině.

Někteří ruští analytici jsou přesvědčeni, že se Spojené státy snaží využít vlnu lidových povstání v arabských zemích ke změně poměrů ve světě a dosažení globální nadvlády. „Jsme svědky snahy o přeskupení Blízkého a Středního východu podle plánu navrženého americkými neokonzervativci, kteří se opět plíživě dostali k moci,“ říká bývalý diplomat a vědec Vjačeslav Matuzov, který vede Společnost rusko-arabského přátelství.

Ať už jsou jejich cíle v současné krizi jakékoliv, může mít washingtonský intervencionismus nezamýšlené následky, jak nedávno Západu připomněl Vladimír Putin, když upozornil na jeho předchozí pokusy o zavedení demokracie v Iránu a Palestině.

Minulý měsíc ve svém projevu v Bruselu  připomenul, že se íránský revoluční vůdce ajatolláh Rúholláh Chomejní těšil velké podpoře Západu v době, kdy žil ve Francii předtím, než se v roce 1979 vrátil zpátky do země, aby mohl vést islámskou revoluci a svrhnout šáha. „A teď se západ potýká s íránským jaderným programem,“ řekl Putin. „Vzpomínám si, jak naši partneři vyzývali ke spravedlivým demokratickým volbám na palestinských územích,“ pokračoval. „Skvělé! Ty volby vyhrál Hamás. Pak jej prohlásili za teroristickou organizaci, a krátce poté s ním byli v těžkém konfliktu.“

Moskva je znepokojena, že povstání v arabském světě, jež jsou podněcována západním vměšováním, mohou destabilizovat severní Kavkaz, vzdorující Rusku, i bývalou sovětskou střední Asii. Dmitrij Medveděv řekl, že arabské povstání bude mít „přímý dopad“ na Rusko, které v posledních 15 letech bojovalo ve dvou válkách proti islamistickým separatistům v Čečensku, a stále bojuje s terorismem v sousedních územích. „Extrémisté pro nás v minulosti připravili podobný scénář, a budou se snažit jej znova uskutečnit –  nyní s obnovenou silou,“ řekl ruský nejvyšší představitel a dodal: „Ať se bude dít cokoliv, oni neuspějí.“

http://flaggingheadquarters.com/wp-content/uploads/2010/04/Doku-Umarov.jpgIslamističtí bojovníci v severním Kavkazu skutečně prohlásili, že arabské povstání má stejný cíl jako jejich revolta – rozšíření islámské vlády po celém světě. „Modlíme se, aby vaš boj pomohl zavést Alláhovy zákony na celém světě,“ prohlásil samozvaný kavkazský modžahedínský emír Doku Umarov, který se přihlásil k zodpovědnosti za krvavé sebevražedné atentáty v moskevském metru v roce 2010 i za únorový výbuch na letišti Domodědovo, ve svém videu, které minulý týden adresoval arabským muslimům na internetových stránkách těchto militantních islamistů.

Rusko se také připravuje na možné dopady arabských nepokojů ve střední Asii. Moskva se v posledních 20 letech musela vypořádat s krvavou občanskou válku v Tádžikistánu, dvěma „Tulipánovými revolucemi“ v Kyrgyzstánu a náhlou změnou despoty v Turkmenistánu, ale to vše byl jen místní vývoj s omezenými důsledky pro celý region nebo pro Rusko. 

„To, co se rýsuje na obzoru, může být mnohem větší a důležitější,“ píše politolog Dmitrij Trenin. Upozorňuje na to, že autoritativní vůdci Uzbekistánu a Kazachstánu, Islam Karimov a Nursultan Nazarbajev, se oba ve svých 70 letech drží u moci už dvě desítky let, a ani jeden z nich není schopen ani ochoten zajistit spořádané předání moci a jejich odchod by mohl „naplno otevřít stavidla vážným problémům“.

Ruští experti také varovali, že USA by teď mohly prosadit svůj plán na vytvoření mohutnější střední Asie, který je součástí většího projektu, většího Blízkého a Středního východu.

„Koncept větší Střední Asie žádá prostupnost hranic mezi pěti postsovětskými státy [Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán] a jejich sloučení s Afghánistánem a Pákistánem,“ vysvětlil v nedávném rozhovoru Dr. Kňjazev. „Před čtyřmi lety jsem tento projekt nazval ‚geopolitickým marasmem‚. Nicméně dnes se to rýsuje jako praktický plán pro vyvolání chaosu v celé centrální Eurasii.“

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/CSTO_and_EAEC_leaders_2006.jpgMoskva signalizovala odhodlání upevnit svou kontrolu nad střední Asii, aby předešla jakémukoliv možnému přelévání nestability z arabské krize.  Nejmenovaný ruský úředník  z  „vojensko-diplomatických kruhů“ řekl vládní zprávodajské agentůře ITAR-TASS minulý týden, že Moskvou vedený blok států bývalého Sovětského svazu, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnost (CSTO), plánuje provedení  konzultací o situaci v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, jež považuje za pravděpodobná  ohniska chaosu ve střední Asii. CSTO spojuje Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Bělorusko a Arménii. 

„CSTO je znepokojeno opětovnými snahami extremistických skupin o vytvoření základen pro rozšíření jejich podvratné činnosti ve středoasijských státech,“ řekl ruský představitel. Poukázal na etnické střety v Kyrgyzstánu z loňského léta i několik nedávných bojů mezi bezpečnostními silami a islamisty v Tádžikistánu, který sousedí s Afghánistánem, jako důkaz, „věrohodné extremistické hrozby“ v regionu.

Ještě předtím, než vypukl neklid v západní Asii, Rusko podniklo kroky k posílení bezpečnostních opatření ve střední Asii. Mnoho bezpečnostních dokumentů, jež byly podepsány v minulém roce v rámci paktu CSTO, vyzývalo k vytvoření konkrétního mechanismu pro nasazení mírových sil na žádost členských států. Moskva uvedla, že neexistence takového mechanismu neumožnila loni vyslat vojáky do postižených oblastí v Kyrgyzstánu a zasáhnout proti násilí ve Ferganském údolí. Příště tomu bude jinak. CSTO 4. března oznámila, že jsou hotové plány na první cvičení mírových sil, které se uskuteční na konci tohoto roku.

Převzato z Global Research

Překlad: Clair

Foto 1: zdroj

Foto 2: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments