Nahoře a dole

Při vladaření se nic nemá brát tak vážně, aby se to muselo myslet doopravdy. Aneb o opilcích.


Nahoře

Pravočeské vládnutí je zábavná společenská hra plná velkorysosti, rozmachu a inteligentního humoru. V opileckém amoku „Něco“ plácnete, jen tak, aby řeč nestála, jak to z vaší kocovinou postižené hlavy vypadne a hele, vše ostatní už běží samo. Najednou se o tom „Něčem“ diskutuje všude, svobodná média sami mezi sebou mezi sebou rozjedou „veřejnou“ diskusi, odborníci zasvěceně vysvětlují vaše hluboké myšlenky a sice chudá, ale zato pravě vychovaná lůza předbohatých obyvatel placatých paneláků rozhoupává zvon „svobody“. Žádný slušně vychovaný občan nemá jiný názor, protože všichni ti pochybovači jsou buď rudí kryptokomunisti, nezodpovědní a egoističtí odboráři, přestárlí paraziti v důchodu nebo pitomci, co si nepochopitelně ztěžují život výchovou fakanů. Naštěstí se prakticky nikdo z nich nedostane dál než na subalterní blog v doméně třetího řádu nebo do hospodského parlamentu nižší cenové skupiny. Volná soutěž idejí prostě funguje dobře, rovně a demokraticky.

http://nd01.jxs.cz/990/395/85c079bdb1_7499814_o2.jpg

Jenže každá koncentrace etanolu nakonec vyprchá, kocovina odezní a najednou slyšíte sebe. Je to hrozné, to že jsem opravdu říkal? Nevadí, plácnu „Něco“ jiného, vládnu tu přece .


Namazaný stroj se rozběhne znovu, média, odborníci i ti praví voliči… Vždyť je přece jasné, že teď je to jediné správné řešení, odborně fundované, krásně vymyšlené, směřující ke světlým zítřkům.

 

Dole

Na židli spí jiný opilec, na stole je rozpitá sklenice, ale kniha od Dostojenského ne. Již včera četl o své budoucnosti a budoucnosti svých dětí, ten tvrdý příběh psaný rukou zodpovědných, moudrých a jasnozřivých. A zajásal nad svým osudem, jak od něj bylo požadováno, připraven přinést oběti finanční stabilitě nesmrtelných a ekonomickému růstu jiných.

čtenář

Jenže dnes četl o tomtéž zcela jiný příběh a včerejší nadšení se ne a ne dostavit. Četl o připravované důchodové reformě, číselných kouzlech s DPH, vtípcích ministra insolvence a čelo se mu orosilo. Jaký příběh to bude zítra? Ten půllitr sladkého destilovaného bezvědomí bylo okamžité řešení neřešitelného. Teď spí, ale vzbudí se, s kocovinou, ale vzbudí.


A nahoře se zatím ještě tancuje.

 

Převzato z Nautila

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky