V tomto článku bych se chtěl pokusit pojmenovat nástroje a prostředky, které slouží aspirující velmoci k prosazení dominance na světové scéně, t.j. k podřízení států svým zájmům a diktátu.
Podle mého mínění jsou to zejména tyto prostředky:
1) Prostředky přímého působení – silná ekonomika, armáda, světová měna, kontrola strategických surovin a jejich transportních tras
2) Pomocné prostředky – oblast informací ( kontrola médií, internetu, mobilních sítí, vlivové organizace v jiných státech a zejména u ostatních – především konkurečních – velmocí), oblast kultury (zejména podprahové vštěpování vlastních hodnotových vzorců, norem, idolů), světové organizace (typu SB, MMF, OSN, WHO, WTO…), ratingové agentury, technologický předstih
Všechny uvedené prostředky je nutno vidět v ustavičné vzájemné interakci a nelze je brát odděleně. Kontrola světové měny a monopol na "neomezený" tisk světového platidla umožňuje kupř. udržovat bezkonkurenčně nejsilnější armádu, finacovat četné války i stále nákladnější výzkum v oblasti vojenských technologií, rozpouštětt jejich náklady v ekonomikách ostatních států a svých konkurentů, zadlužovat je neomezeně půjčkama, vysávat ekonomiky jiných států, přeplácet – přetahovat nejlepší mozky konkurence. Technologický předstih umožňuje neustálé inovace v armádě, v oblasti informací a jejich kontroly, … Kontrola planetárních strategických surovin bez kterých se žádná ekonomika neobejde, umožňuje "neomezené" zásobování vlastní armády a ekonomiky, vytváří vydírací ekonomický a politický potenciál vůči konkurentům. Kontrola v informační oblasti umožňuje shromažďovat citlivé inforammce s vydíracím potenciálem, konspirovat = pozměňovat podle předem určeného cíle a manipulovat informacemi, cíleně konstruovat podvrhy vůči oponentům, vytvářet dezinformační kampaně a naopak tajit nepohodlné informace, vytvářet databáze nepohodlných a tyto pak různým způsobem – dehonestací, fyzickou eliminací… vyselektovat z informačního a politického prostoru… Světové nadstátní organizace a ratingovky umožňují vydírat vlády "nepřizpůsobivých" států, manipulovat burzami…
Prvním předpokladem pro takovouto politiku je ovšem silná ekonomika umožňující vybudování nejsilnější armády, která je přímou hrozbou všem velmocenským oponentům a bičem proti těm, kteří odmítají respektovat a zavádět pravidla a hodnoty dominantní velmoci. V případě relativně vyrovnaných soupeřů pak nastupuje kombinace v použití všech výše jmenovaných prostředků – mezinárodní očerňování, ekonomické embargo, manipulování dodávkama surovin s očerňováním konkurenta, pokusy o vnitřní změnu za pomoci vlivových organizací, prezentace konkurenta jako zhmotnělého Zla, pokusy o "vykostění" oponentovy ekonomiky, měnové a burzovní útoky za pomoci ratingových hodnocení…
Problém nastává v momentě, kdy dochází ke změnám v oblasti přímého působení. Ekonomika již nedokáže táhnout válečný průmysl, válečná politika přestává odpovídat realitě a důvody válek začínají být "průhledné", hrozí ztráta mocenského monopolu na světovou měnu, kontroly transportních tras a zdrojů životně důležitých surovin. Pak hrozí ztráta "kredibility" a mocenské pozice hegemona.
