Děláte z toho brutální byznys! Tato slova padla v posledním televizním pořadu "Máte slovo" na adresu vysloužilého chirurgického přednosty Pafka z úst jeho mladé oponentky z tábora zástupců pacientů. A profesor Pafko, podobně jako nedávno prezident Klaus na ekonomické fakultě, jen udiveně zíral, co si ti mladí dnes už dovolují.
Když už se legislativně příliš tlačí na deformní pilu i v resortu zdravotnictví, pak se však ani není čemu divit. Mladá pacientská generace po dvaceti letech velkých nadějí na svobodný a šťastný život najednou zjišťuje, že pod rouškou doktory požadované svobody podnikání vězí v českých lékařských službách něco divného. A cože to je? Celkem nic, jen pečlivě skrytý, dávno už zralý a pěkně zapáchající systémový vřed. Vřed ideologické mantry, že také už i zdraví je zbožím, a proto se s ním má podle toho zacházet.
Jak si představují, ty údajně "nutné" legislativní změny ve zdravotnictví, právě nejaktivnější "reformní zástupci" lékařsko – politické české pravice? Jednak chtějí se zdravím, jako s jakýmkoliv zbožím, podnikat. Inu, některým to již bylo dopřáno. Dále chtějí, aby jim jejich podnikání přinášelo zisk. Pravda, také i na toto jsme si už zvykli. Víme sice, že to z hlediska etiky není zrovna ten nejlepší nápad, ale špičky lékařských "podnikatelů" na to zatím slyšet nechtěly. Příklady totiž táhnou. Jsou-li dnes podnikatelé zubaři, praktikové a ambulantní lékaři, proč by to nemohli být například dosud tak nedocenění přednostové státních, fakultních, resp. vůbec všech veřejných nemocnic?
Jenže bohužel. Páni televizní profesoři a docenti šli ještě dál po své pravicově ideologické cestičce. Nejen, že nás obligátně a trapně zkoušeli strašit Kubou a Severní Koreou, ale také vznášeli požadavky. Jaké požadavky? Kontext debaty totiž ukázal, že si přejí, aby tu nakonec – a to nejen ve zdravotnictví – existovala obecně taková legislativa, která by stanovila, že každý podnikatel se zdravím bude mít ze zákona nárok vedle privatizace svého veškerého zisku a socializace svých veškerých eventuálních ztrát, také ještě jedno dosud cudně skrývané novum: Bude mít nárok i na socializaci svých veškerých nákladů. A aby to bylo všechno už naprosto jasné, tak ovšem, nejlepším cílem té zamýšlené socializace nákladů bude, výhledově si tam zahrnout i postupnou minimalizaci daní z podnikání, nejlépe s perspektivou jejich budoucí likvidace. A proč? Inu proto, že by nám (nedejbože!) jinak páni lékařští nemocniční kapitalisté odešli podnikat do ciziny. A co my si tu potom bez nich počneme, že?
Jeden by řekl, že to je už docela značně drzé vydírání.
Takže, nalejme si čistého vína: Je konečně už načase zastavit tu deformní parazitickou ideologii českého neoliberálního způsobu podnikání v čemkoliv a uvést ji na pravou míru. Je už konečně nutné vymezit spravedlivá pravidla hry: Chceš podnikat? Ano, tak podnikej, ale s vlastními transparentně získanými "výrobními" prostředky a podnikej si za své! Chceš léčit lidi jako podnikatelskou ziskovou činnost? Nuže, pak nejprve vyrovnej své dluhy vůči státu a dnešním občanům pacientům. Jestliže jsi za socialismu jako budoucí lékař studoval na veřejné škole zdarma, tak nejdříve zaplať náklady státu na své studium. Že to tehdy nebylo zvykem? Pravda, to ano, ale teď je jiná doba. V celé Evropě je nyní zvykem, prioritně požadovat vyrovnávání dluhů. Všech dluhů. Tak zaplať! A aby to bylo spravedlivé, stát ti pochopitelně ze svých nákladů na tvé studium odečte dobu event. praktického po-promočního působení ve státních zdravotnických zařízeních, kdy jsi tehdy byl ještě jen zaměstnancem a platil jsi řádně své daně. A můžeme postoupit dále:
Předpokládejme, že tedy vyrovnáš dluh za své studium v jakémkoliv lékařském oboru. Nuže ano, tak si nyní pořiď ordinaci, zdravotnickou kliniku či nemocnici za své peníze a za své peníze si ji vybav personálem a zařízením. (Abychom byli přesní, připomeňme, že například zubaři to již udělali, jen to své studium státu zatím jaksi nezaplatili). … Máš to? Tak dobře. Protože jsi nyní, vážený doktore, už opravdový soukromý podnikatel, tak si uzavři kooperační smlouvu, ale jen s takovou soukromou pojišťovnou, jejíž klienti a i ona sama (ta pojišťovna) nejsou součástí veřejného systému zdravotnictví. Máš to? Fajn. A jak se ti nyní daří podnikatelsky léčit? Ty máš málo pacientů, protože většina nemocných na tvé služby nemá? A koho to zajímá? Že bys proto chtěl také navíc paralelně pracovat i ve státním zdravotním sektoru, aby sis o sobotách a nedělích na státních operačních sálech mohl soukromým operováním bohatých kulichů přivydělávat? A nepředstavuješ si to náhodou, milý chlapče, jako Hurvínek válku? Vždyť jsi se přece sám a iniciativně z toho státního zdravotnického systému vyčlenil. Anebo, že by ne?
Nu a jsme u jádra věci: Jsme u soustavných snah politiků pravice o legalizaci systémové parazitace podnikavců ve všech státních odvětvích správy a bezpečnosti země, veřejných služeb země a její ekonomiky. A nutno zdůraznit, že je to trend deformně stejný nejen ve zdravotnictví, školství, veřejných službách, důchodech a státní administrativě. Je to prostě všude.
"Já budu podnikat a ty, státe, mi povinně za hubičku prodej výrobní prostředky, prostory a nástroje, podporuj mě, dotuj mě, udělej pro mne speciální právo a finanční odvodové stropy a ulevuj mi na daních. Zavři oči před mými korupčními praktikami, například s dealery léků a nástrojů. Zavři oči před přemisťováním zdravotnického materiálu ze státních zařízení do soukromých ordinací. A jestli to neuděláš, a nebo se dokonce budeš, ty státe jeden, zajímat o původ mého majetku a o to, jaké akcie tajně doma v šuplíku držím, tak ti, milý státe, se svým kapitálem uteču do zahraničního daňového ráje. A také, pamatuj si, ty jeden státe, jestliže mi nevyhovíš a budeš mi dělat potíže, tak já, pan doktor podnikatel, tě budu žalovat u všech možných i nemožných eurounijních soudů a arbitráží. A to se těš, na to mezinárodní tóčo, které ještě zažiješ! Pamatuj na Štávu, jak ti, ty jeden státe, pan Štáva šťavnatě pustil žilou a nechal ti v Rakousku zabavit i vzácné státní obrazy!"
… atd. atd. atd. …
Je proto nutné si závěrem položit několik vskutku závažných otázek: Je všechno tohle, právě ono tolik vytoužené, pro něž generace dnešních dědů v listopadu 89 stála se svými tehdy malými dětmi na Václavském náměstí a protestovala i na Letné? Mohli jsme tehdy tušit, jaké konce bude mít sametová změna politického režimu po dvaceti letech? A když se vrátím k dnešnímu tématu konkrétně:
Bude se takhle i dál a ještě bezohledněji obchodovat se základními etickými a humanistickými hodnotami člověka? Jak dlouho ještě nás budou vydírat naši politici a na ně navěšení obchodníci se zdravím a s lidskou krví? Jak dlouho ještě budou stupňovat své nestoudné požadavky další jim podobní vykutálenci ve školství, státních financích a důchodových fondech? Jak dlouho se ještě budou pokoušet o tento brutální byznys na úkor občanské společnosti? Jak dlouho to přitom ještě budou pokrytecky nazývat nezbytnými a nutnými ekonomickými reformami?
P.S. Že však není třeba být naštvaným pesimistou, tak právě to mi dnes v noci dokázal tento nezvyklý sen: Češi, jako obvykle, velmi spokojení s dosud dlouholetou vládou pravice, před týdnem právě zvolili sedmdesáti procenty jednobarevnou vládu nového uskupení s názvem TOP 2012. Vyděšení levicoví novináři již tři dny píší, že tu máme, podobně jako na Slovensku, totalitní vládu jedné strany. Ministrem financí a zároveň premiérem byl opět ustanoven odborník, z finančních diletantů ten nejvzdělanější, pan Kalouslav Mirousek, který právě promlouvá na shromáždění bouřlivě oslavujících nových poslanců, vojáků a milicionářů novodobé Národní gardy a státních a Kotroušových městských policistů na Staroměstském náměstí:
"Vážení občané, právě jsem se vrátil z Hradu! Mohu vám ohlásit, že náš pan prezident všechny mé zodpovědné návrhy přijal! Abychom získali peníze do již zcela zadlužené a úplně prázdné státní kasy, rozhodli jsme se, že odhlasujeme tento ústavní zákon: Protože také vzdělávání je zboží, tak všichni, kdo podnikají "na své triko" a předtím vystudovali nějakou veřejnou střední či vysokou školu nebo jinou školu státem dotovanou, tak ti všichni – pod hrozbou exekuce – vrátí státu svůj dluh za své vzdělání do konce tohoto kalendářního roku. Protože naše vláda není vládou asociálů, rozhodli jsme, pro případné momentálně nesolventní dlužníky za školné, vyjednat možnosti výhodných hypoték na dlužné školné u deseti našich největších soukromých bank, napojených na naši partaj.
Vážení občané, kolegové poslanci, vojáci, milicionáři a policisté! My, vláda, jsme s vámi, buďte i vy s námi a buďte zcela klidní! Vás se to netýká, vy vracet žádné dluhy za školu nemusíte. Vy totiž nepodnikáte "na své triko", ale sloužíte státu. Já, ministr financí a premiér, však spoléhám na vás, že všude zajistíte občanský pořádek, abychom i nadále měli klid na práci. Končím s pozdravem Brutálnímu byznysu nazdar!" …
Staromák zabouřil jásotem, věž radnice se zakymácela – a já se právě probudil …
Ilustrační foto: eSondy
