O některých mýtech pravicové politiky

Pravice se obvykle zaklíná těmito principy:


  1. Pravicové strany jsou proti přerozdělování státních prostředků

  2. Pravice je proti zvyšování daní

  3. Pravicoví politikové a ekonomové ctí Lafferovu křivku


Podívejme se nyní na tato tvrzení v praxi české pravicové politiky:


  1. Právě proto, že pravicové strany jsou proti přerozdělování státních prostředků, stíhá jejich ministry jedna korupční kauza za druhou, jejich koaliční vlády usilují o změny vlastnických vztahů tak, aby původní státní "všelidové" vlastnictví a veřejné služby spadly v neprůhledných a pro stát nevýhodných privatizacích do klína privátních vlastníků  mecenášů pravicových stran, usilují populisticky o daňové vratky, které zajisté nejsou žádným přerozdělováním státních prostředků

  2. Protože jsou pravicové vlády ze zásady proti zvyšování daní, zvýšila pravicová koalice spotřební daň na PHM, což způsobilo tankovací turistiku v příhraničních oblastech a tankování dopravních tranzitérů v cizině, opakovaně zvýšila spodní hranici DPH decimující zejména nižší příjmové skupiny – nejdřív z 5 na 10, posléze na 14, a nyní plánuje 15 %, horní sazbu daně sice nejdřív snížila na 19, aby ji posléze zpětně zvýšila na 20 a nyní plánuje dokonce 21 %. To se obrazilo na oblíbené přeshraniční nákupní turistice, poklesu domácí spotřeby, útlumu hospodářského koloběhu a v konečném důsledku i na výběru daní.

  3. Ihned po převzetí vlády pravicí v r. 2006, tedy ještě v době hospodářské konjunktury, přikročila pravicová koalice k daňové restrukturalizaci = snížení daní podnikatelským subjektům a zejména vyšším příjmovým skupinám, přičemž vyhcázela z premisy, že snížení daní podnikatelům rozhýbe ekonomiku a zvýší výběr daní. Opak byl pravdou. Následovaly opakované obrovské výpadky ve státních příjmech,byť krize byla ještě daleko. Po jejím propuknutí o 2 roky později vláda v panické hrůze ze své hospodářské politiky začala provádět daňovou "antireformu", tedy experimentovat v oblasti daní na Kalouskův způsob  systémem daňového kutilství. Výsledkem je, že i v době, kdy všechny okolní ekonomiky, zejména hlavní odběratelé, ekonomicky rostou, ČR zůstává stále v ekonomické recesi.


Nabízejí se finální otázky: Jak vážně to myslí pravicoví politici se svými zaklínadly? Potvrzuje hospodářská praxe jejich politické floskule?

Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
  Odebírat  
Upozornit na