O rovném přístupu ve zdravotnictví

V demokracii jsou si občané oficiálně rovni. Před zákonem (viz institut soudní kauce), všichni mají politický hlas (vyjma sponzorů a lobbistů) o stejné síle a v českých podmínkách mají v tzv. bezplatném (rozuměj předplaceném) zdravotnictví ústavně garantován rovný přístup ke zdravotní péči.


Existuje ale po částečně provedených Julínkových a Hegerových reformách v praxi skutečně onen proklamovaný rovný přístup českého občana ke zdravotní péči?


Základní změnou, která tento princip ve zdravotnictví narušila, bylo šalamounské rozhodnutí ústavního soudu o povolení tzv. regulačních poplatků v ústavně garantovaném bezplatném zdravotnictví. Zavedení "regulačního" precedentu (který v podstatě nic nereguluje, pouze navyšuje platby povinného pojištěnce, navíc vybrané poplatky se v případě privátních ambulantních lékařů ani nemusejí promítnout ve zdravotním systému a obrazit na zvýšení kvality poskytovaných služeb – mohou sloužit pouze k navýšení privátních zisků, což automaticky diskrimunuje lékaře neprivátní ve veřejném zdravotnictví) umožnilo plíživé plošné zavádění principů komerčního byznysu do oblasti veřejných zdravotních služeb a přípravu postupné privatizace, tedy zesoukromničení celého segmentu zdravotnictví.


Po přijetí regulačního precedentu došlo postupně ve veřejných nemocničních zařízeních k těmto opatřením:


  • Zavedení možnosti připlatit si za nadstandardní ubytování (v samostatném pokoji s televizí, internetovou přípojkou, specielní obsluhou a pod.

  • V lékárně má každý možnost zvolit si dle tloušťky peněženky výši doplatku za léky. Dle zaužívané praxe soudím, že ministerstvem uváděné léky na recept bez doplatků, které praktici specielně proškoleni farmaceutickou lobby stejně pacientům nepředepisují, podobně jako pověstná manželka inspektora Columba, prakticky neexistují

  • Postupně má být ve zdravotnictví zaveden systém standardů a nadstandardů v oblasti léčebných úkonů, užitých preparátů, přístrojové techniky… Prostě, kdo na to má, dostane za úplatu plnohodnotnou péči odpovídající před zavedením léčivých reforem standardu, anebo tuzexový léčebný bonus v podobě laserových zákroků hrazený zlatou VIP kartou (ještě štěstí, že SANOPZ s Lexelovým gamanožem chystaný ministrem Hegerem k privatizaci byl zrušen) a kdo ne, bude léčen chininem, klystýrem, průplachy střev, pouštěním žilou a bramborovou plackou.

  • Dnes se konečně zavádí i možnost příplatku za "nadstandard" (doposud byl standardem) při volbě odborníka poskytujícího zatím ve veřejném zdravotnictví zdravotní a léčebnou péči. Vláda privatizátorů se tím zřejmě snaží narovnat částečnou diskriminaci v příjmech lékařů ve veřejném sektoru, ke které došlo po zavedení tzv. regulačních poplatků.


Jinými slovy v bezplatném (předplaceném) zdravotnictví se tím povoluje stimulační efekt legalizovaných úplatků. Hlavně, že jsou si všichni občané v demokracii navzájem rovni.

Přejít do diskuze k článku