Londýn – Americký prezident Barack Obama se tuto středu snažil ujistit svět, že americký a evropský vliv zůstává stejně dominantní jako vždycky, přestože se nastupující mocnosti jako Čína a Indie snaží prosadit. V britskému parlamentu, který sídli v majestátní Westminster Hall, Obama prohlásil: „Čas na naše vůdcovství právě nastal“.
„I s tím, jak stále více národů přebírá zodpovědnost za globální vedení,“ řekl Obama, „zůstává naše spojenectví nepostradatelné pro cíl století, jež bude mírumilovnější, bohatší a spravedlivější. Po obtížné dekádě, která začala válkou a skončila recesí, dospěly naše národy k dalšímu klíčovému momentu“, řekl.
Obamovi byla udělena pocta, že se stal prvním prezidentem USA, který promluvil k nevídanému společnému zasedání obou komor britského parlamentu, a byl velmi přátelsky přivítán. Vylíčil dějiny obou zemí, které od sebe dělí oceán a které je začaly válkou, ale pak se rozvinuly v nepostradatelnou globální sílu ekonomického růstu, bezpečnosti, demokracie a míru.
Jeho řeč přišla nedlouho poté, co se Obama spojil s premiérem Davidem Cameronem, aby mu přislíbil společné pokračování v neúnavné trestné výpravě proti silám Muammara Kaddáfího v Libyi, a řekl, že nepoleví v úsilí, jehož cílem je přinutit Kaddáfího, aby odstoupil.
Obama ve svém vystoupení v parlamentu vášnivě hovořil o historicky silném partnerství s Velkou Británií.
„Naše cesta nebyla nikdy nebyla perfektní,“ řekl. „ale prostřednictvím utrpení otroků a přistěhovalců; žen a etnických menšin; bývalých kolonií a pronásledovaných náboženství jsme se naučili lépe než většina ostatních, že touha po svobodě a lidské důstojnosti není anglická nebo americká nebo západní, ale je univerzální.“
Obama mluvil k oběma komorám parlamentu i k britským současným a minulým představitelům, kteří se shromáždili v prostorné hale z 11. století, kde generace panovníků oslavovaly svou korunovaci a kde mnoho dalších bylo slavnostně vystaveno před svým pohřbem.
Jeho projev se odbýval uprostřed cesty po čtyřech evropských zemích, se kterými je pravděpodobně spojen irskými kořeny, a těšil se pohostinnosti královny Alžběty II., zatímco se snažil udržet pozornost na domácí události, kde přibývá obětí monstrózního tornáda v Missouri.
Středeční proslov byl vrcholem programu prezidentova turné, zabýval se závažnými otázkami války, míru a ekonomickým napětím, vyzval Británii a společně USA, aby společně čelily problémům, a mnohem obecněji i svět k posunu směrem k demokracii a mezinárodnímu právu.
„Náš idealismus je zakořeněn v historické skutečnosti, že represe nabízí pouze falešný slib stability; že společnosti jsou úspěšnější, pokud jsou jejich občané svobodní; a že demokracie jsou nejbližší spojenci, které máme," řekl prezident.
Obama na cizí půdě, proložil jeho proslov propagací pro svojí domácí politickou agendu. Vybízel k výdajům na školství a vědu i v době úspor; pro větší mezinárodní pokrok při snižování uhlíkových emisí, které způsobují globální oteplování; a pro vládní záruky za to, že lidé dostanou zdravotní péči.
Tady taky řekl, že Spojené státy a Británie mohou sloužit jako modely pro nově vznikající giganty, jako jsou Čína, Indie a Brazílie.
„Úspěchy i neúspěchy naší vlastní minulosti mohou sloužit jako příklad pro rozvíjející se ekonomiky, tedy že je možné růst bez znečištění; že trvalá prosperita nepochází z toho, co stát spotřebovává, ale z toho, co produkuje a z investic, které vkládá do svého lidu a infrastruktury“, řekl.
Za svoji obhajobu americko-britského společenství a za to, že tito dva „trvalí spojenci“ budou také určující silou v budoucnu, se president dočkal dlouhotrvajících ovací ve stoje.
„Jako dva z nejmocnějších států v dějinách musíme mít vždy na paměti, že skutečný zdroj našeho vlivu nebyl dán jen velikostí naší ekonomiky, dosahem naší armády nebo zemí, kterou jsme zabrali“, řekl president. „jsou to totiž hodnoty, které musíme vždy neochvějně bránit po celém světě – představa, že všechny lidské bytosti jsou obdařeny jistými právy, která nemohou být odmítnuta.“
V době, kdy Blízkým východem a severní Afrikou zmítají revoluce a síly NATO bombardují Libyi, Obama zdůraznil potřebu nezlomných obranných sil pro USA i Velkou Británii, které slouží lidem po celém světě toužícím po svobodě.
Obhajoval válku v Afghánistánu, v níž je zapojeno i 10 000 britských vojáků, a kde existuje silný zájem na americkém plánu pro stažení sil, i akci v Libyi, o níž řekl, že tato intervence zabránila masakru.
„Pokud neuspějeme tváří v tvář této zodpovědnosti, kdo nás nahradí?“ zeptal se prezident.
„Naše akce – naše vůdcovství – je zásadní pro věc lidské důstojnosti. A proto musíme jednat – a vést – s důvěrou v naše ideály a v neutuchající víře v charakter našeho lidu, který nás sem dnes vyslal.“
Převzato z TheStar.com
Překlad: Clair
Foto: zdroj
