Krize české politiky přešla do další fáze. Mocenská struktura už vládne jen tak při té příležitosti, jaksi mimochodem. Hlavním předmětem zájmu je ona sama.
A média jí při tom vydatně pomáhají. Nekončící séfie skandálů a afér, soudních procesů a obvinění zcela naplňuje informační prostor a na skutečná mocenská rohodnutí ho mnoho nezbývá. Přitom žijeme ve velmi dramatické době. Pominu-li pro daňové poplatníky nepředstavitelně drahé excesy domácí politiky, jako jsou církevní restituce, úmyslně nerealistické státní rozpočty, rozklad důchodového systému nebo solidárního zdravotnictví, jsou tu zcela mimořádná celosvětová dramata.
V prvé řadě hrozící rozpad EU nebo minimálně eurozóny s katastrofálními následky pro české hospodářství. Toto nebezpecí bylo umocněno nesmyslnou účastí na “záchraně” eurozóny, jejíž realizace by v jednom momentu zlomila státu páteř. Ale jsou tu i drobnější eurokrize, vyvolané nezodpovědnou evropskou politikou, jako příliv neintegrovvatelných imigrantů nebo systematický rozklad energetické soustavy. Tzv. arabské jaro, zřejmě směs”barevných” revolucí, a související Západem naorganizovaný rozklad Libye a Sýrie spustil sled zcela nevypočitatelných následků za evropskými humny, navíc hrozí válka proti Iránu.
Vláda prostě rezignovala na domácí i zahraniční politiku, řeší krabice s vínem, zákonnost dvojnásobného předražení nákupu vojenských letadel nebo “půjčky” mezi poslanci. Ale je to pochopitelné, na práci mezi lháři, podvodníky a zločinci již mnoho času nezbývá, hlavní je dělba kořisti.
Převzato z Nautila
