Leden 07, 2011
Biliony euro na e-zdraví
Za posledních 20 let utratila Evropská komise více než jeden bilion eur na řešení problémů e-zdraví, tedy problémů jako je EHR (electronic health record) nebo česky elektronický zdravotní zápis či elektronická zdravotní knížka. To číslo jsou čtyři evropské biliony, ne miliardy, jak se dozvíte na straně 4 tohoto oficiálního dokumentu EU.
Teď si možná pomyslíte: „Sláva, Brusel to zaplatí. Naše zdravotnictví nepřijde do bankrotu“. Počkejte. Na 20. stránce tohoto šedesátistránkového dokumentu se jedná o České republice. Dozvíme se tam, že IZIP je celonárodní EHR systém, užívaný všemi relevantními ‚stakeholders‘ (tj. všemi těmi, kterým o to jde). Neplatí to však Brusel, ale naše, česká VZP. (zdroj, detaily).
Ty výše zmíněné peníze už byly utraceny, ty už „vzala voda“. Nyní jde o peníze pro následující roky. Evropa teď chce nejen EHR, ale IEHR (InterOperable Electronic Medical Records), tedy záznamy, které se dají číst v každé členské zemi.
Jde prý o to, že když si zlomíte nohu při lyžování v Alpách, tak by chirurg v Rakousku mohl potřebovat data z vaší elektronické zdravotní knížky.
Dalo by se tedy čekat, že potřebný software objednají, a poté rozdají všem členským státům. Komise však neuvažuje tímto běžným způsobem, takže objednala ‚EHR IMPACT study‘, která v pouhých padesáti stránkách definuje a analyzuje „conceptual framework“, tedy jakési rámcové koncepty různých EHR systémů – včetně toho našeho. A letos v březnu budou mít v Bruselu megakonferenci o tom, jak inteligentně užívat internetové zdravotní technologie.
Francie má všeobecné zdravotní pojištění a jejich „Dossier médical personnel (DMP)“ by mělo stát 10 miliard euro. Zahrnuje i software pro kanceláře lékařů. Francouzká zdravotní karta obsahuje čip, a mohlo by se zdát, že za ty miliardy získají náskok, neukvapujte se však ve svém úsudku. Není to tak jednoduché.
„Čip je zastaralá technologie,“ říká MUDr. Hronek ze společnosti IZIP v Medical Tribune, a vysvětluje: „V době, kdy jsme s touto myšlenkou přišli, se upínaly naděje k čipovým kartám… Internet otevřel novou dimenzi, umožnil zapojit pacienta do hry a odstranit technologické překážky. V každém případě jsme byli první na světě…“ Nejenže byli první, ale byli i natolik prozíraví, že si ten nápad, „uložit všechna data v centrální databázi“ dali patentovat. Tady je ten patent z roku 2002.
Firma IZIP tedy vlastní patent, a pro pojišťovnu VZP vyvíjí systém zdravotních knížek EZK.
Na rozdíl od VZP, jejíž správní radu jmenuje vláda a parlament, IZIP je soukromá firma, jejímž cílem je zisk. Co by se stalo, kdyby své akcie a služby nabídla i jiné pojišťovně?
Investovat, ale opatrně
Aby VZP chránila své investice a získala kontrolu ‚duševního vlastnictví‘, nejen již vyvinutého software, ale i patentu, plánuje šéf VZP, MUDr. Horák, koupit v lednu 2011 třicet až pětatřicet procent akcií společnosti IZIP.
Zdálo by se, že už je pozdě, poté, co VZP investovala přes miliardu korun a získala vlastnictví pouhých 5 procent akcií společnosti.
MUDr. Pašek, šéf IZIPu, řekl: „Máme dva a půl milionu uživatelů, máme tržní hodnotu tři miliardy korun. Proč já bych měl chtít od nějaké Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby za každou cenu, de facto zadarmo vzala třetinu akcií?" Ale o prodeji uvažuje, dokonce za nominální cenu, i když tržní hodnota, podle auditu, je mezi 1,5 až 3 miliardami. Nákup se má uskutečnit letos v lednu. Je hezké vidět, že „mezi námi lékaři“, si lide stále věří a chovají se jako gentlemani…
Pokud ten prodej akcií IZIP proběhne za nominální cenu, (tedy de facto zadarmo) tak by to mohla být ohromná koupě. Pokud by jiné pojišťovny chtěly (nebo musely) užívat EZK, mohly by si IZIP a VZP naúčtovat vyšší poplatky, než platí šťastní pojištěnci VZP. VZK si můžete otevřít zdarma, ale na provoz knížek VZP platí pojišťovna firmě IZIP 84 Kč na osobu a rok, což dnes vyjde zhruba na 300 miliónů korun ročně. Ti šťastní by pak mohli i dostávat 30 Kč, pokaždé když navštíví lékaře. Přece, když to VZP koupí za peníze, které dostala od státu pro své pojištěnce, nemůže všechny ty zisky proplatit své správní radě a IZIPu v odměnách. Něco musí, jak říkával president Reagan ‚trickle down‘, tedy prosáknout dolů i k prostému lidu, že ano?
A co ti ostatní občané? Klienti ostatních pojišťoven mohou v rámci různých marketingových promo akcí vyzkoušet roční užívání EZK zdarma. Po uplynutí jednoho roku se klient sám rozhodne,zda bude chtít zkušební používání EZK zrušit, nebo se stát pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ty jiné pojišťovny si totiž nemohou nechat vyvinout jiný EHR systém, nebo ho dostat zdarma od EU, protože systém ukládání zdravotních dat do databáze a přístup k nim přes Internet je patentovaný, patent vlastní IZIP, a tu bude kontrolovat VZP. Ty jiné pojišťovny, či jejich pojištěnci se asi budou bránit, ale čím víc knížek už bude VZP mít, tím bude mít menší a menší smysl vynakládat další miliardy na jiné systémy. Prostě se asi přejde na již vyvinutý EZK systém.
Česko tedy asi skončí jako Francie a Spojené království, a bude mít jeden EHR systém, ale u nás bude patřit ne státu, ale jedné z devíti pojišťoven. To proto, že u nás máme chytřejší podnikatele a naši politici moudře ponechali devět pojišťoven, aby si mohly konkurovat.
Uvažte ten potenciál
Nejde jen o osm českých pojišťoven, které budou muset platit. Patent je patent. Představuje světové prvenství. Když v letech šedesátých profesor Wichterle vynalezl ‚měkké čočky‘, plynuly do Česka miliony dolarů ze všech zemí světa, z Japonska, USA, atd. (Bohužel jen krátce, než to nějací blbci prodali pod cenou do Ameriky).
„Je vůbec někde na světě podobný projekt?“ ptá se MUDr. Hronek, šéf IZIPu, ve Zdravotnických novinách. A rozvádí: „V každém případě jsme byli první na světě. Dnes jsou podobné projekty v řadě dalších zemí. Evropský projekt epSOS, britská NHS, individuální projekty některých evropských zemí, ale i plánované zavedení zdravotních knížek Barackem Obamou, který nezakrývá, že se Evropou inspiroval. To vše jen dokládá, že jsme se vydali správnou cestou.“
V tom, že nejen EU, ale i USA se vydaly na pouť za svatým grálem komputerisace zdravotnictví (e-Health) má pravdu. Spojené státy připravily 1,2 miliardy USD na EHR. Přičtěte k tomu peníze, které připravila EU, všechny její členské země. Zdá se, že celý svět zase bude potřebovat náš patent! Tohle vypadá jako příležitost, kterou potkáte jednou za život! Honem, kde se dají koupit akcie IZIPu?
V Americe se to dělá jinak než v Evropě. Tam IT firmy vyvíjejí software pro ordinace, kliniky a nemocnice. To software dělá všechno: Evidenci pacientů, předpisy na léky, účetnictví i rozhraní pro specializované přístroje a laboratorní testy. Ty EHR (nebo EMR), jakož i rozhraní pro různé pojišťovny, jsou jen další funkce, které se k požadavkům na software přidávají. Tam těch pojišťoven mají taky několik, ale to neokopírovali oni od nás, ale spíš my od nich. Firmy užijí vlastní kapitál, nebo kapitál investorů, aby vyvinuly produkt, a ten pak přinesou na trh.
Ty firmy soutěží, soutěží o přízeň doktorů. Bojová fronta vede přes ordinace.
Doktoři nemají rádi formuláře a chlívky, do kterých MUSÍ vložit nějaké číslo. Teda, neradi je sami vyplňují. Nám, pacientům, vždy dávají dlouhé dotazníky. To je stejné, tady i tam, ale to se změní, až budou EHR obecné používány, tady i tam. Nicméně, budou to doktoři, kteří rozhodnou, který systém je dostatečně snadný a ‚přátelský‘, a budou jej tedy ochotni a schopni používat.
V Americe je NASADQ něco jako bursa pro malé, technologické společnosti. To jsou ty, které mohou vyrůst v giganty, jako to udělal Google, a tak udělat ze svých akcionářů milionáře. IT společnosti, které pronikají na ten nový trh s EHR, trh s ohromným potenciálem pro zisky, nejspíš najdete registrované na této „téměř burze“. (V Americe nemají anonymní akcie "na doručitele", chudáčci :-).
Zde jsou z NASDAQ seznamu firem vybrány ty, které dělají EHR software. Je jich 274.
Uvažte i rizika
Česká republika skutečně vynalezla podnikání bez rizika se solárními elektrárnami. Říkají, ze to byla ‚direktiva z Bruselu‘, ale myslím, že ji uplatnili vskutku tvořivě. Tedy bez rizika pro podnikatele. Když to vláda špatné odhadne, tak to zaplatí spotřebitel. Co kdyby ti kluci imperialističtí, myslím tím některé ty americké firmy, se zdráhali platit licenční poplatky, které IZIPu náležejí? Patent je globální záležitost. Buď jsme první na světě, a pak máme platný patent, anebo nemáme nic. Když by USA neplatilo, tak asi ani Francie, a Anglie. A když ani Francie a Anglie, tak asi ani naše pojišťovny.
Museli bychom se asi soudit. USA je přece země zákonů spíše než vláda lidí. Ovšem IZIP na to peníze nemá. Kolik by takový soudní spor mohl stát? A ty peníze, které má VZP, rezervní fond 3 miliard, jsou peníze na úhrady léčby pojištěnců, na platy lékařům a na léky. Není to na rizikové podnikání. Mohla by IZIP vydat víc akcií? Možná bych jich měl koupit víc, teď, když je firma ještě malá a neznámá, jako kdysi byl Google? Ale jak moc je zkušená a ostřílená v konkurenčním boji?
Když čtu výroky doktorů Hrona, Paška, Horáka a dalších, výroky jako „Jakékoli zneužití dat je naprosto vyloučeno,“ tak se divím, jestli tam mají aspoň jednoho zkušeného programátora, který by jim řekl, že „všude číhá nebezpečí“. Síť počítačů, která by byla ‚naprosto bezpečná‘, ještě nebyla vynalezena. Pracuje se na tom. Taky by jim asi řekl o společnosti Healtheon jejímž cílem bylo uchovávat EHR v centrální databázi a zpřístupnit je pouze povolaným přes internet. Založil ji James Clark, který do toho vrazil vlastních 16 milionů dolarů. Clark byl ‚sériový podnikatel‘ – opakovaně založil společnost, a když se dostala na burzu, a tím se zhodnotila, shrábnul vydělané miliony a šel zase dál. Těch 16 milionů vydělal jako zakladatel své předchozí společnosti, zvané Netscape. To byla společnost, která vyvinula první komerční prohlížeč (browser). Je to část historie Internetu, na kterou starší odborníci rádi vzpomínají.
Nepříjemná pravda
Tento jeho další nápad, užít Internet pro EHR, nebyl tak úspěšný jako jeho dřívější. Společnost měla složitou historii. V roce 1999 se sloučila se společností WebMD, převzala její jméno, a v roce 2003 konečně začala vykazovat mírný zisk. Přidala si i další aktivity, ale stále dělá i EHRs. ZDE je graf ceny jejich akcií. Stále ještě jsou registrovaní na NASDAQ. The Healtheon Corporation byla založena v roce 1995. Myšlenka to byla stejná, jako ta, co popsali v tom českém patentu ti naši čeští mudrlanti.
…Takže ten patent je neplatný? V Americe?
Neplatný je i v Česku a jinde ve světě.
Nemůžete vynalézt něco, co už se někde užívá. I když o tom nevíte.
Ale, jakto, že jim ten patent vydali? Přece dělali nějakou rešerši!
To se stává dost často. Zvlášť u softwarových patentů. Hodně vydaných patentů u soudu neobstojí.
Tak co teď?.
Možná dát inzerát: „Prodám akcie. Značka: Levně! Než se to rozkřikne.“
Pokrok, technologie, aplikace počitačů do zdravotnictví – tedy e-Health, se nedají zastavit. Zdravotnictví, lékařská věda, činí ohromné pokroky, a IT technologie v tom již hrají velkou roli. A ta role roste, a poroste ještě rychleji.
Pro jeden příklad potenciálu IT technologie a EHRsů, klikněte si na konci tohoto článku na TED talk o geo-medicině: Nejen vaše dětské spalničky, ale i údaje o tom, kde jste v různých letech pobývali, budou částí vašeho EHR. Nejenže to nebudete muset vyplňovat pro každou kliniku, ale nebudete to muset vyplňovat vůbec. Už teď existuje aplikace pro Android mobily, která ten záznam míst vytvoří pomocí GPS – jen když to dovolíte, ovšem. Bude těch aplikací a nových přístrojů tolik, že žádná IT firma, ani malá, ani velká, nebude mít monopol. Software, který vyhraje, a vytvoří základ, na němž se bude dál stavět, bude asi ‚open source‘ neboli FOSS, které dovoluje společnostem spolupracovat, rozšiřovat a zlepšovat základní programy.
Naskýtá se tedy otázka, zda každá z devíti českých pojišťoven by měla vyvinout vlastní EHR systém, anebo, jako ve Francii, Kanadě a UK, by vláda měla financovat jeden národní systém. Naskýtá se ovšem také otázka, zda každá ze zemí EU by měla vyvíjet vlastní národní systém. Je to složité (víc než si myslíte): Brusel také vyjednává spolupráci s americkým Ústavem národního zdraví (NIH). Proto je ta konference, která se bude konat v březnu v Bruselu, tak důležitá. Vybere normy a standardy, které nejen zajistí kompatibilitu, ale také omezí zbytečnou duplikaci vynaloženého úsilí. Bude vybírat z již existujících ISO norem, ale také ze standardů mezinárodních profesionálních organizací v oboru medicínské informatiky, neboli e-health.
Závěr
Pokud jste pojištěncem VZP, ale nechcete riskovat peníze, které jste si odváděli pro případ nemoci, máte několik řešení. Jára Cimrman by řekl: „Ovčané, nemusíte být ovce – spalte své zdravotní knížky. Pokud vás někdo zastaví na ulici a nabídne Vám, že si můžete jednu ZDARMA otevřít, nebijte ho, ani mu nedávejte falešná data. Trpělivě mu vysvětlete, že jsou poctivější způsoby jak se živit. Bez spolupráce ovčanů se tato „Unikátní a patentovaná služba Elektronické zdravotní knížky (EZK), [která] se stává standardem také u odborné zdravotnické veřejnosti,“ nemůže prosadit. Druhé možné řešení je onen ‚motor kapitalismu‘, totiž ‚soutěž‘: Mate právo si vybrat zdravotní pojišťovnu. Můžete mít takovou, která podniká a riskuje, nebo takovou, která je konzervativní a přijímá nové technologie opatrně, podle toho, jak moc jsou lékaři a pacienti ochotni je užívat, a také poté, co mezinárodní normy a standardy stanoví ‚pravidla hry‘.
Soutěž, a riziko, které nese podnikatel, ne zákazník, je způsob, jakým skutečný kapitalismus funguje. Nerozhoduje úředník, ale zákazník. To je druhé možné řešení risika. Vy máte svobodu volby lékaře, a lékař má svobodu volby IT systému, který mu vyhovuje. Než se IZIP dostane do právních sporů o ten patent, i pacienti mohou říci: „Děkujeme, odcházíme,“ a přejít k jiné pojišťovně. Budou tak mimo dosah podnikatelského talentu MUDr. Horáka. Oborové pojišťovny mají správní a dozorčí rady, jež jsou voleny nejen vládou, ale i odbory a zaměstnavateli.
Jsou tedy více pod kontrolou ‚přímé demokracie‘. Proto asi zatím nepodnikají, nekupují IZIP ani jinou výdělečnou či prodělečnou IT firmu. Dělají, co dělat mají, totiž platí za lékařskou péči. Svaz zdravotních pojišťoven ( SZP) má nejen seznam pojišťoven, ale i fóra, kde můžete vidět, jak jsou pojištěnci spokojeni. Ale opatrně: Ne všechny pojišťovny jsou celonárodní, a než se přehlásíte, ověřte si, zda váš lékař má smlouvu i s novou pojišťovnou. Přihlásit k nové pojišťovně se můžete jen jednou za rok, vždy na začátku čtvrtletí.
Odkazy – TED talks:
TED talks (videa), přinášejí přes Internet ZDARMA novinky ze světa technologie i umění:
1. ZDE je popsáno jak si vybrat české titulky a český přepis a jak to funguje
2. Geo-medicina. To, KDE žijete, může ovlivnit vaše zdraví. Samozřejmě v tom nejsou žádné geopatogenní zony, nebo nebezpečí z mikrovln, ale kdyby přece jen na tom něco bylo, tato aplikace by to objevila a potvrdila. Jsou tu ale oblasti nezdravé a zamořené.
3. Zavedení EHR v zemi může stát spoustu peněz, jako třeba v Kanadě, anebo pakatel, jak to dokázala nadace Baobab Health Trust v Malawi. Tam to TED fellow Gerry Douglas dokázal udělat za 1 dolar na osobu. Ne ročně či měsíčně. Jeden dolar a šlus. Ovšem využil již vyvinutých systémů. I EU be se mělo podívat, jak to udělal.
Tento článek je publikován s licencí ‚creative commons‘, takže můžete text vytisknout, rozdávat i vystavit na svém webu, pokud uvedete, odkud ho máte, a necháte ostatní taky tak kopírovat (= share alike).
Převzato z blogu Zakopnutí o pravdu
